pravidlo zalévat ráno má kořeny v obavách z houbových chorob a bakterií, které se množí právě v podmínkách skleníkových, výjimečně parapetových. Základníí rozdíl je ten, že ve skleníku chybí správný pohyb vzduchu, neboť jsou to prostory uzavřené. Já si osobně myslím, že pro rostliny je nejpřirozenější to co dělá pan Záruba, protože přes noc se krásně nacucaj a maj na to klid. V přírodě jsou přes noc běžně kytky mokré a osychají až přes den, jenže co je možné venku, ve skleníku může být zhoubné. O paphiopedila bych se ale nebál. Jsou to terestrity a na mokro jsou zvyklé. Horší by to mohlo být s epifytickými druhy, ale v létě myslím ani to nehrozí. Vše jsou to taková opatření, aby něco nehnilo, ale myslím že v případě vyladěného skleníku, by to přes noc, nebo hodně brzo ráno mohlo být ideální! Myslím že nejlepší by bylo, zajistit maximální noční vlhkost vzduchu, což nebývá vždy samozřejmost.
Na tillandsie může v létě pršet několik dní a kytkám to spíš prospěje než uškodí, naopak v zimě za oknem stačí trochu více stagnující vlhkosti a kdejaký stříbřitý druh, v zimě zesláblý, odejde na hnilobu báze.

Myslím že při nedostatku světla jsou kytky citlivější na mokro.

Vysoká noční vlhkost je výhodná pro kytky s CAM fotosyntézou. To jsou rostliny, které otevírají průduchy v noci a dělají si zásobu CO2 tak, že z něj vyrobí čtyřuhlíkaté kyseliny. Ve dne pak průduchy zavřou a zase regenerují nazpátek CO2. Ten využijí ke klasické fotosyntéze. Smyslem je šetření vodou. Tu by ve dne při otevřených listových průduších ztrácely. Nemám přehled po skupinách orcidejí, co mají CAM fotosyntézu, vím jen, že moje oblíbené faleňáky CAM fotosyntézu mají. Pochopitelně je při noční vlhkosti větší riziko houbových chorob. Aneb pan Záruba to nakoukal přesně.

No to si myslím jednoznačně také.

Paphio: Mohu se zeptat kde máte rostliny umístěné a hlavně čím světlo prochází než na ně dopadne? Nějak si nedovedu představit že bych orchideje z jara a v létě nestínil. V tomto období mají rostliny myslím i u nás nadbytek světla. Jenom když vezmu daleko delší den než v domovině tropických druhů. Přeci i v přírodě je většina druhů stíněná -vegetací. Rostliny u nás přes léto tak trochu stagnují protože jsou přehřáté a připadá mi že i přesluněné- což spolu tak trochu i souvisí. Pozoruji to dokonce i na kaktusech umístěných venku.

Z jara dávám stínovku 45%, přes léto 60%, teď dám zase 45% a v půli září vše sundavám.
Na Konopišti jsem viděl stanhopeje dokonce nad jezírkem pod takovým špinavým polykarbonátem bez dalšího stínění a byly dost žluté. Asi bojovaly s přemírou slunce, nebo byly nějaké lehce vařené. Kvetly ale obstojně.

Rostliny mám v bytě- cihlový zateplený dům, v létě větrám intenzívně průvanem takže se byt ochladí a přes den mám zavřená okna. Takže je teplota v bytě nižší nežli venku. Pokud se podaří udržet nižší teplotu, snášejí rostliny plné slunce. Pochopitelně některé, ty mám blízko skla. Jde o Schomburgkie, Rhyncholaelie, některé katleje, Encycile a take Paphiopedilum philippinense.
Četl jsem to i v jedné německé knížce věnované skleníkům. Pokud se podaří snížit teplotu snesou rostliny vice světla. Platí to pro skleníky zapuštěné do země (ty se dnes už nedělají) a nebo nějak chlazené - studený vzduch tažený ze studně, silný ventilátor proti stěně se stékající vodou ...
Ony ty žluté kytky více kvetou.

No to vaření je právě problém nejen nadměrného oslunění, ale taky nedostatku pohybu vzduchu. Si vemte kolik slunce snesou kytky letněné a jak je to s těmi ve sklenících. Jistě, ve sklenících často teplota stoupá ještě více než venku, ale to že jsou rostliny v téměř nehybném vzduchu je hlavní průšvih. Problém přitom ani tak není nedostatečná vlhkost vzduchu, protože ta by měla být maximální v noci, podobně jako v přírodě. Stále proudící vzduch kytky ochlazuje, i když okolní teploty mohou být extrémní. Skleníkům často chybí boční vzduchy, kterými se dá alespoň nějakého pohybu docílit a hlavně pro větrání je to doslova ideální. Někde jsem četl jak ventilátory vysušují rostliny, ale nevěřím tomu. Leda za předpokladu kombinace více nežádoucích faktorů.

Paphio: Pěstujete orchideje podobným způsobem jako já. Tady v Praze je to ale přes léto ještě horší, protože den 35°C a noc 25°C je tragédie. Letos to docela jde, ale loni byly takováhle vedra 14 dní v kuse. Pokud ale udržím v ZZ přes den vlhkost okolo 60% tak je všechno OK. Problém je ale ten, že v uzavřeném přehřátém prostoru jsou zejména mladé výhony napadány hnilobou.
Jak píše Karlos, je ještě nutné ochlazovat rostliny ventilátory. Zrovna před týdnem jsem koupil podlahový ventilátor, který žene vzduch od podlahy ke stropu. Na svých cca 25m3 vzduchu v ZZ mám už tak tři ventilátory. 2x kývavé po asi 40W a ten podlahový 50W. Kývavé hýbají se vzduchem nepravidelně a simulují tak nepravidelný vítr v přírodě. Všechny mám přes spínací časové hodiny. Tam mám nastavené cykly spínání. Cykly začínají ráno v 9hod a pak v nepravidelných přestávkách pokračují do 20ti hodin. Nejčastější spínání je v odpoledních hodinách od 13 do 17hod. V noci mám maximálně otevřenou ZZ a ventilátory neběží.
Za velikých veder zalévám pozdě večer, přes noc substrát i kůry vydrží dlouho vlhké, ale rostliny stejně dost rychle oschnou. Pak ráno vše silně porosím tak že je i podlaha mokrá a ZZ uzavřu. Také v ní udržím teplotu odpoledne tak o 4°C nižší než je venku ale hlavně podstatně vyšší vzdušnou vlhkost. Já ale ještě stíním. Ráno když porosím (6-7hod) tak pak do 9hod ventilátory neběží aby si rostliny vlhkost trochu užily. Vím z focení, že ráno také většinou vítr nefouká. Zrcadlení vodní hladiny se většinou fotí právě při úsvitu kdy je hladina nejklidnější.
Pokud ale již nastoupí chladnější noci (12-15°C) tak večer nerosím, ale tuto činnost dělám ráno. Zálivku a namáčení pak kdykoli kdy mám čas. Pokud jsou zatažené a chladnější dny tak se snažím ZZ větrat částečně i ve dne, vždy ale tak, aby byl rozdíl mezi denní a noční teplotou.

Tady ještě ukázka zálivky v ZZ. Když jsou vedra a svítí celý den slunce tak ráno vystříkám na kytky cca 5l vody a pak vše uzavřu aby se udržela vlhkost vzduchu. V podvečer ZZ otevřu a než jdu spát tak opět rozpráším 5l vody . Pak už je zahrada otevřená až do rána. Pokud ale přes den nesvítí slunce tak vodu rozprašuji pouze ráno. Večer vše otevřu a kytky přes noc nechám na sucho. Tímto způsobem udržím i při vedrech v ZZ přes den vlhkost cca 60-70%. Po ránu ale cca 100% a v noci 80-90%. Vlhkost vzduchu je pro pěstitele špatně postřehnutelný faktor, ale zejména pro rostliny na závěsu je hodně důležitá.

Techniku zálivky jsem trochu přepracoval. Ráno rozpráším v ZZ 8l vody. To je dáno i větším počtem orchidejí oproti dřívějšku. Vše je mokré a všude stojí voda. Pak si rostliny užívají vody. Vlhkost je cca 95%. Po hodině se spíná vnitřní cirkulace. ZZ je uzavřená až do večera. Odpoledne jsou rostliny oschlé a vlhkost klesne na cca 60%. Večer již nerosím. Na noc maximálně větrám. Jedenkráte týdně namáčím krom toho rostliny a koše. Kytky tímto způsobem docela přežívají i to letošní léto.