Tak znovu: jestli ve vodě není žádná nebo nepatrná tvrdost, tak nelze přepočítávat vodivost na tvrdost, když tam není. U vodovodní vody to jakž takž platí, podle jejího složení je to víc nebo míň přesné. Přesněji- pokud voda obsahuje ve větším množství například sodné, amonné, chloridové a síranové ionty pak přepočet nesouhlasí. Ale nežli si tím lámat hlavu stačí vzít jako fakt že se prostě má ppm přepočítávat na vodivost. Vím, že to mate, protože většina literatury uvádí že se má používat měkká voda a i hodnoty jak to má vypadat. Dříve se vodivost neměřila, jen tvrdost a tak tento náhled v literatuře přetrvává i když to není ono. Přesnější termín nežli tvrdá/měkká je nezasolená voda ale s tím se nesetkáte. Také pH je hodnota kvalitativní a ne kvantitativní. Tak proto nelze činit závěry z pH u demineralizované, destilované či dešťové vody (po delším dešti když vodivost klesne) , protože se tato hodnota může značně změnit nepatrným přídavkem čehosi (vzdušným CO2, dotykem se substrátem...)
Já zalévám rostliny 2-3 vodami, postupně vodu v kýblu buď upravuji dalším přídavkem hnojiva nebo ředím osmotickou vodou. Čerstvě přesazené rostliny a ty které mají málo kořenů (importy) téměř nehnojím, jednokvětá Paphiopedila málo (100uS i méně pdle prokořenění a velikosti qětináče) a např. dobře prokořeněné silné trsy katlejí hodně.
Vzhledem k mylné domněnce ze nepřítelem č.1 je vápník tedy tvrdost se někde doporučuje úprava vody kyselinou šťavelovou. Tím se zasolení/vodivost nesníží a voda je prakticky ještě méně vhodná. Přesto to někteří pomýlení ještě dnes dělají...Komu není rady, tomu není pomoci...

Paphio: ale kyselina fosforečná je OK ne?
Mě třeba vadí, že zde neuvádíte různé hodnoty vodivosti pro různé způsoby hnojení. Přitom to není jedno, zda-li hnojím každou zálivkou, nebo jednou týdně, či ještě méně často. Prakticky ve větších sbírkách se prostě namíchá hnojivá nádrž, nebo se připojí dozatron a člověk to chce mít pohnojený, což vodou o vodivosti 120 uS těžko budu mít pohnojený, když už taková voda teče z řádu, nebo ze studny. Že není vhodná? Co když jiná prostě není? Pak ale musí být jiná hranice, protože jednorázové pohnojení jednou za čtrnáct dní, pokud mám dešťovku, nemůže popálit kořeny ani těm nejcitlivějším kytkám, pokud se jedná třeba o 1/2 ředění, nebo lépe 1/4, pokud hnojím masdeválie a podobné, což může dělat 500 uS úplně klidně. Já si myslím že problémy způsobuje pouze tvrdost, z níž se vytváří trvalé usazeniny a krusty na rostlinách, ne rozpustné sole obsažené v hnojivech, které se další a další zálivkou postupně vymývají. Opět připomínám že neshazuji konduktometrování, jen mi úplně nesedí ty hodnoty.
Hnojení má podle mě tu výhodu, že pomáhá tam, kde podmínky nejsou opravdu vyladěné a rozhodně nezajistíte kytkám takový přísun živin a mikroprvků, byť z přirozených substrátů.

Tady jsou dva různé problémy: jedním je vysoký obsah vápníku, což se přeceňuje. Může teoreticky dojít k blokádě přijímání fosforu, což okyselením fosforečnou eliminujeme. Ale tady se nebavíme o rododendronech nebo zelenině, ale o orchidejích. Až na výjimky rostou v/na silně vyluhovaných substrátech a zasolená voda jim více či méně škodí. Tento efekt zesiluje hnojení (často podle návodu který bývá přemrštěný).
Vodu o 120 uS mají v jisté věhlasné botanické zahradě a jeden zaměstnanec zaregistroval, že jsou Vandy po pohnojení povadlé. To jistě není optimální kultura.
Je velký rozdíl co rostliny snesou (=přežijí) a co je optimum. Při nízké vzdušné vlhkosti (v bytě) je citlivost na zasolení substrátu větší a tedy vodivost je lepší nižší (míň hnojiva)
Pokud nechcete investovat do reverzní osmózy, musíte se rozloučit s kultivací malých semenáčků, mnoha Paphiopedil a dalších. Pokud ne, tak budou mít Vaše výsledky daleko do optima.
O vodivostech už tu psal Virens tam to byly hodnoty pro skleník. Nevím už jak Vás přesvědčit že hlavním problémem není přechodná tvrdost (byť tvoří usazeniny) ale solnost vody.
Opravdu nevím, co doporučit při vodě 120uS- snad jen mírné hnojení s každou zálivkou. Ale přitom se může stát, že zjistíte, že kytky rostou lépe bez hnojení. Prostě tato voda je nevhodná.
K zasolení jsou odolnější katleje a některé bujně rostoucí terrestrity jako Cymbidium, ty by Vašich 120uS přežívaly celkem dobře.

Kyselinou šťavelovou jsem zkoušel změkčovat vodovodní vodu kdysi a myslel jsem že když je to v kaktusové knížce tak to bude Ok, ale kytkám se to nějak nelíbilo. Myslím, že to není dobrá metoda.
Dnes jsem jen tak pro zábavu zkusil minerálku mattonii a vyšlo mi cca 650mS, takže voda velmi tvrdá. Myslím, že ten kšunt trochu něco v té vodivosti ukazuje a je orientačně použitelný. Pro mě je to asi až až, protože takovými znalostmi který druh jak hnojit nedisponuji U mě se kytky musí spokojit s tím co dostanou. Ten základ- ta voda- jsou asi dobré a s ostatními přehmaty v této kategorii se musí vyrovnat sami, nebo odkráčet na kompost

Máme další komplikaci- pH pražské vody se pohybuje mezi 8 a 9. Znamená to, že vodárny přidávají vápenné mléko (hydroxid vápenatý), aby snížily přechodnou tvrdost. Z rozpustného hydrogenuhličitanu vápenatého vznikne uhličitan vápenatý čili vápenec, který se odfiltruje. Zmenší se tak zanášení trubek. Trvalá tvrdost způsobená hlavně síranem vápenatým zůstává. Celkový obsah solí trochu poklesne, ale kvůli OH skupinám se zvýší vodivost. A dlouhodobé zalévání takovou vodou alkalizuje substrát. Řeším to nastavením pH zředěnou kyselinou sírovou, protože nadbytek síranů neškodí. Reverzní osmóza není zase laciná- 10l denně znamená asi 100l vody z vodovodu a po dešťovce kytky ukazují nadbytek dusíku. Všimli jste si, že ve vysokém borovém lese bylo jen jehličí? Dnes u silnice rostou ostružiny a jiný plevel, výfuky produkují oxidy dusíku a ve větším městě je o hnojení dusíkem postaráno.

No, neřekl bych že sírany neškodí. Je to další zasolení, síru žerou kytky minimálně. Používejte k okyselení kys. fosforečnou.

Dnes jsem naměřil v sudu pouze asi 15mS -naředilo se to trochu při dešti. Zapoměl jsem minule říci, že do sudu jsem přidal asi jednu polévkovou lžíci toho mletého vápence na 400l kvůli Ph. To měření konduktometrem bylo asi tři dny potom

Tak mě napadá, když už se tu bavíme o ovlivnění rostlin ve městech výfukovými plyny a hnojení které by se tomu mělo přizpůsobit, jestli by nebylo dobré přijít na kloub těm zeleným stínovkám a jejich vlivu na kvetení rostlin
Již jsem to na fóru zmiňoval ale nikoho to nezaujalo. Nějak si myslím, že podstatné zvýšení složky zeleného spektra a snížení červeného a modrého ty kytky může docela ovlivnit v násadě na květ. Sám ale nejsem v těch znalostech takovým odborníkem abych si tuto otázku dokázal zodpovědět .
V přírodě většinou nastává založení květních pupenů v období sucha před obdobím dešťů. Alespoň v Mexiku a celé Střední Americe. V té době hodně svítí slunce, takže mimo jiné stoupne podíl červené složky světla. Na cestách za kaktusy, ale i orchidejemi jsem si všiml toho, že jedinci kteří jsou ve stínu tak kvetou daleko méně než rostliny osluněné. Jsou zelenější, napitější ale kvetou méně. Nevím do jaké míry tento fakt je způsobený nižší intenzitou červené složky spektra ve světle které na rostlinu dopadá.

Já mám tu nejsilnější v těch vedrech v červenci a srpen přendavám řidší a od poloviná září skoro bez stínovky......do té doby než jdou do skleníku a to je podle toho kdy jdou teploty pod 10st....Věra

Zaruba: nebo jak ovlivnit kvetení správným dávkováním P a podobně. Ono by se dalo hodně zkoušet, ale nejhorší je, když to máte jen tak doma v malém, že nevybádáte jednoznačné výsledky, ale spíše pocity.
Paphio: pokud mám ale dešťovku, tak to může mít 500 uS a nic se neděje ne? Sole se stejně budou dalšími zálivkami vyplavovat. Pak se může bavit spíše o přehnojení a následků z něho nebo ne?
Ono je to dost těžké, hnojit každou zálivkou.

Paphio: Sírany se bez problémů vypláchnou, rozpustnost síranu vápenatého je 1-2 g/l. Přehnojení fosfátem kytkám škodí. Už se mi to stalo, dělá to žlutý lem na starších listech. Důvod byl v hnojivu dohromady s vodovodní vodou, po hodinovém stání se objevil slabý zákal, srážel se fosforečnan hořečnatoamonný a sraženina se v substrátu zachycovala. Hnojivo bylo Herbasyn, už se nevyrábí.