Jéé kurňa tak to je víš kde ....nejde vrátit ten konduktometr ?S tím se budeš strašně trápit.Tady v tom vlákně je o tom taky řeč. Je lepší v mikrosiemens µS. Přepočítávání musí bejt strašný třeba někdo poradí.

Mě teda teče voda přes 1 střechu do okapu to je pak těch asi 400-500µS (někdy) ze začátku .Neumím si představit jak a kudy voda teče tobě. Že to nabere takovýho bordelu. Může to být pak i vyšší hodnota.
Tady ten mám já DIST 3 http://www.p-lab.cz/katalog/konduktomet ... nduktometr je to držák dražší ale fakt dobrej.
Tady levnější http://www.mangala.cz/testr-ectds-mini-p-355.html tam jsem kupovala RO ale není tak dobrej.


Jednu tabulku jsem tenkrát našla no neumím si to představit podle tabulky. To nejde- nebo mě ne .
download/file.php?id=20074&mode=view

Tady je kalkulačka docela odpovídá té tabulce http://www.lenntech.com/calculators/con ... engels.htm ale je to takový krkolomný a nevím jestli se tomu dá věřit.

Haki: podle mě zrada konduktometrování je ta, že všecky sloučeniny bereš na stejnou váhu, přitom ač se projeví na celkové vodivosti nějak, každá působí ve výsledku jinak a to není jedno. Třeba ten bordel, co ti zvyšuje konduktivitu při splachu ze střechy nemusí vůbec kytkám škodit a hlavně se dá ze substrátu vypláchnout, stejně jako živiny z hnojiv. Vše netvoří mapy a nerozpustné sloučeniny, vše se nesráží jako vodní kámen. Nejhorší je právě ta tvrdost, která dělá trvalou neplechu, jako sírany, fosforečnany a uhličitany přeci. Různé vody mohou být různě vhodné, ale přitom mají podobnou vodivost. To z nich nedělá ještě špatnou, nebo dobrou vodu. OK, určité koncentrace mohou být pro kytku moc, ale co je moc a co je málo? Dá se to vyjádřit pro konkrétní rostlinu? Přeci v přírodě bude mít každý druh a dokonce i každá rostlina stejného druhu trošku jinak zasolený roztok kolem kořenů. Pak zjistíš že komerční pěstitelé třeba brachypetala docela slušně krmí a funguje to.
Pokud má voda určitou vodivost, znamená to snad, že tam mám dát méně hnojiva, nebo žádné? Domnívám se, že je-li voda dešťová a nekontaminovaná něčím opravdu škodlivým, odpustí kytky pěstiteli i relativně vysoké koncentrace živin. Další věc je samo čím hnojíš a to už je zase další kapitola. Tím nechci tvrdit, že konduktometr je k ničemu, ale asi bych s ním neměřil každou zálivku. To už mi přijde kontraproduktivní. Pak je tu ale otázka využitelnosti.

No já nevím, našel jsem hned přepočet ppm na °DH a podle výsledku rozdělení na druhy vody tak jak jsem napsal, podle tvrdosti a to mi úplně stačí. Ten přepočet na mS chci pouze proto, abychom to mohli porovnat. Pokud mi ty dáš jaké má Tvoje voda °DH tak ho ani nepotřebuji, každopádně za něj díky.
Já rozhodně nehodlám tu problematiku studovat nějak do hloubky a trávit tak pokračováním diskuse hodiny. Pořád bych se opakoval. Pokud nemám problémy v kultuře tak nebudu ukrajovat čas ošetřování sbírek zkoumáním všeho možného i nemožného.

Ještě naposledy k té vodě: Ano teď mě to pochopitelně zajímá ale: Některé orchideje mám 8roků a pořád stejně zalévané.
Ty vidíš něco v punčoše a hned z toho poznáš jaká je kvalita vody? Já to tedy nedokáži. Nějak mi připadá, že jsi usoudila, že ta voda je špatná už dopředu a fertik Já ale na kytkách vidím, že jsou v pohodě a jsou z 90% z té vody postavené .
Jak píše Karlos a jak jsem již vysvětlil. Je to listí z okapu, mech ze spodních okrajů střechy Bramac a to co z té střechy spláchne průtrž mračen. Punčocha se vyhodí, ale zachytí tak 80% objemu "špíny", která by se dostala do sudu. To jemné se usadí na dně a voda je podobně průzračná jeko ta Tvoje a tou pak zalévám. Nevím co je na tom tak mimořádného k divení
Z toho listí a mechu se může vyluhovat něco kyselin a mírně tu vodu okyselit, ale asi to neudělá vodu tvrdou.
Kvalita vody určitě důležitá je ale určitě nemusí být Ok na 100%. Také kytky přesazujeme.
Podle mne se v kultuře dopouštíme mnoha úplně stejně závažných chyb jako je ta špatná voda, ale nejsou tak snadno zjistitelné a proto se vyplatí věnovat tomu pozorování kytek více času než teorii. Pokud má ale někdo času nazbyt tak ať se pitvá v čem chce- mě je to jedno.

Jen tak vstoupím do diskuse: manžel mě má skoro za blázna, když měřím dešťovku....tak jen tak občas pro zajímavost. Ludo Verdyck ke mě přijel si ho půjčit i když zalévá z reverzní osmozy....
Jinak dešťovku mám od 025-080.....a při té příležitosti jsem říkala,že ke střevíčníkum si dovolím dát hnojivo do 120 a Ludo říkal,že je to málo,alespoň 200uS, tak jsem tedy blázen, to si dovolím jen ke Catleyím....řekla bych že méně je více,hnojit častěji a málo.....Věra

No, ono s tou tvrdostí je to trochu jinak.. Spíš bych řekl že škodí zasolení. Přechodná tvrdost to jsou kyselé uhličitany je v určitém množství metabolizována rostlinami beze zbytku a pokud jí je více, vznikají ty mapy a usazeniny. Mnoha orchidejím vlastně tyto usazeniny tvořené uhličitanem vápenatým a méně hořečnatým v podstatě neškodí. Australané pěstují Phalaenopsis v mušličkách vyplavených mořem a to je prakticky 100% uhličitan. Také mnohé druhy Paphiopedil rostou na vápenci. Fosfororečnany jsou snad jen ve znečištěné říční vodě a i kdyby tak je to hnojivo. Vadí ionty které rostliny nepotřebují-chlorid, sodík a i síran kterého rostliny potřebují jen nepatrně. Shrnuto, vodivost je důležitější údaj nežli tvrdost. Zejména u dešťové vody kde se tvrdost téměř nevyskytuje a vodivost zvyšuje například kyselina sírová z kyselého deště.

Vidím že problematika je natolik složitá, že pokud kytky rostou dobře tak nemá cenu se tím zabývat a radši se radovat z činností při pěstování a pozorování

Paphio: Jestli tomu dobře rozumím tak se také může stát že voda může být současně tvrdá a málo vodivá? Jinými slovy naměřím vodivost třeba 100mS a voda přitom může být dost škodlivá pro orchideje. Nebo naměřím 500mS a voda bude také škodlivá pouze jinak- třeba kyselostí a nikoli tvrdostí- pokud nezměřím Ph.

Pokud ale mám třeba Ph 6 a vodu měkkou tak by už měla být jistota že je OK? Ph vyloučí nadměrný obsah kyselin a měření konduktometrem nadměrnou tvrdost ve "správně kyselé vodě".
Pokud ani tohle neplatí tak mi připadá diskuse nad tou vodou úplně k ničemu

Jestliže ale platí co jste napsal, tak nechápu jak někdo sestavil převodní tabulky ppm na °DH. Je to podobné jako bych napsal, že "10 jablek= 8 hrušek"

Tvrdost tvoří vodivost, pokud je to přechodná tvrdost (=hydrouhličitanová) snesou kytky vyšší vodivost. Ale tím se nikdo nezabývá. Měřit tvrdost v dešťové vodě je v podstatě nesmysl protože tam zpravidla není a zvýšenou vodivost tvoří kyseliny. Ale to se opakuji. Riziko dešťové vody spočívá ve vysokém obsahu zinku a/nebo mědi ze střechy a okapů. Tyto stopové prvky jsou ve větší koncentraci toxické.

Paphio: Ta diskuse už nějak běží mimo mou hlavu

Jak je možné, že někdo převádí tedy tvrdost na vodivost a opačně? Pak je to nesmysl.
Proč nestačí tedy měřit Ph dešťovky, čímž zjistím vlastně její vhodnost, než podstatně dražším konduktometrem, když tvrdost tam není- jak píšete?

No, někdy to je nesmysl a někdy ne, záleží na složení vody. A ta tvrdost pokud je přechodná tolik neškodí takže může být vodivost/tvrdost větší, i když se tvoří usazeniny na substrátu a listech. Stálá tvrdost substrát zasoluje a po delší době pálí kořeny, pokud substrát přeschne. I při vhodném ph může být vodivost vysoká.

Tak jsem vytvořila hokus pokus

Mám v sudu trochu štěrku z dolomitu přidala jsem i vápenec tak hodnota pH není přesná čistá voda .Ale chci ukázat co to udělá s přidáním hnojiva a pH.

1.foto dešťová voda pH
2.120 ml vody deštové+ 3 kapky Wuxalu Super jsem na hodnotě 777µS
3.Ještě jednou pH po přidání hnojiva pH trošku kleslo to je asi normální .