Ja nedavno presadila meho chudacka do toho keramickeho kvetinace s dirami, jako je vyse, pred tim i ted ma hruby substrat, ale vymena plastoveho kvetinace za keramicky zpusobila desnou zmenu a je videt, ze se mu to konecne libi

jeje..no ale je to ještě mrně..navázat?

Mno, uznávám že navázání vyžaduje trochu zkušenosti, takže vlastně nevím co poradit. Jistotou by měly být co nemenší květníčky, které rychle prosychají a substrát, který nezadržuje moc vlhkosti, třeba kůra, dřev. uhlí, polystyren. nebo si jednu vyvažte na topol., dub., či modřín. kůru, když jich máte tolik. Nedávno jsem si koupil mnohem menšího mrňouse, než jsou ty vaše a zatím žije, i když kdo ví jak ještě neroste. Za ty asi čtyři měsíce co ho mám ale neseschl. Byly to dvě malé pidikytičky a jedna již po týdnu přišla o největší pahlízku, díky přepravě a pitomému rašeliníku od překupníka, ve kterém ty rostliny vyloženě nerostou a kořeny hnijou. Správně to má tady ten venezuelec z videa. Pěkně nasucho, na kůře! https://www.youtube.com/watch?v=u0ogu1EaFVc
Scvrklé pahlízy znamenají u těchto rostlin téměř vždy poškozené, nebo nefunkční kořeny, které mají tyto kytky jedny z nejcitlivějších. Další problém je, že rozvoj fusariózy u těchto rostlin prakticky nejde zastavit a když už vám začne hnít, je už pozdě. Dokonce i oddělování takzvaně zdravých částí moc nepomáhá, protože houba prorostla oddenkem dále do zdánlivě zdravého pletiva.
Jsou to pěkné rostliny a mrzí mě, že tak snadno a skoro ve všech sbírkách zbytečně chcípaj. Přitom více vzduchu, méně vody, žádná podložka..... to je ten recept!

Hned jsem je navazovala,jenže nemám jinou,než borovou kůru..a máte pravdu,zřejmě jsem učinila poslední pokus o záchranu..polovina kořenů v háji..děkuji a uvidím,co bude dále.
ted jen občas rosit kořeny?

Hodně záleží na tom, kde ty kytky člověk pěstuje, jaká je tam cirkulace, teplota a relativní vlhkost vzduchu. V paneláku na parapetu bych to radši vsadil do kůrového substrátu a menšího keramického květináče a zaléval až po vyschnutí a moc nerosit.
Ve vlhčí ZZ nebo skleníku je asi jistější dát to na kůru. Já mám pouze jednu rostlinu od března v kůrovém substrátu a v keramickém květináči a vypadá to, že se jí zatím daří, začala dělat druhé poupě na stvolu a pahlízy jsou nyní napité. Je fakt ale, že jsem koupil květuschopnou rostlinu a chcípnout může také kdykoli
Dost často se ale chybuje na podzim, kdy jsme zvyklí z léta hodně zalévat a často si neuvědomíme, že se již méně větrá, teplota je nižší, rel. vlhkost vyšší, den se krátí a rostlinám stačí tudíž daleko méně vody. Pokud zálivku značně neomezíme tak rostlina přijde v tom lepším případě pouze o kořeny.

Ani: stačí pokusně jednu...zbytek si nechte v květináčku a mě pak neviníte, že jsem špatně radil:-) Květináč u psychopsisů jde a dokonce jsou pěstitelé kteří jej doporučují před navázáním, ale musí být malý, a substrát vysychavý jak to má Tercinka. Chybou je psychopsys dávat do uzavřených prostor na okně, do nějakých akvárek, vitrínek a td. Potřebuje skutečně osychat. Já ho mám na okně v obýváku. Většinou tam je od 40 - 60% vlhkosti.
Rosit rostlinu na kůře stačí jednou denně, v změ i obden. Lepší jak borovice je modřín.

Včera jsem si objednal u pokojovky.cz ještě 2x papilio. V nabídce má mladší rostliny za 220,-kč. Abych měl něco na experimenty Tak možná jedno vyváži.
S tím co píše Karlos souhlasím. Vše co mám na kůře roste dobře, ať už jde o Encyclia citrina, nebo Dendrobium senile, bellatulum a jiné "obtížné" orchideje. Všechny druhy které snášejí kontakt s vodou pouze krátkodobě a pak jejich kořeny musí oschnout na kůře dobře prosperují. Problém u mne je trochu v tom, že to co naváži tak spotřebuje 2x více času při ošetřování než když to dám do piniovky a menšího keramického květináče. Piniovka se skoro nedá přemočit a porézní stěna květináče udržuje příznivé mikroklima po delší dobu a nějak mi připadá že rostliny to dobře snáší. Možná že stěna květináče také trochu příznivě upravuje Ph nahoru při tlení té piniovky (viz. kapitola o Ph). S Psychopsisem mám ale zatím pouze tříměsíční zkušenost takže moje názory je nutné brát trochu s rezervou V pinionce a keramických květináčích pěstuji ale také všechna Cataseta i Cyrtopodia a ty delší vlhko snášejí také šparně.
Někde jsem ale četl, že Psychouši moc nesnášejí rosení protože hrozí nebezpečí hniloby. Na kůře je ale nutné rosit často, zatímco v piniovce skoro nerosím. Cataseta pokud se rosí tak rychle kráčí na kompost

Psychopsisu nevadí rosení, pokud je to bráno jako zálivka, to znamená třeba ráno na list a kořeny....tak se koneckonců přeci navázané kytky doma zalijí. Nemyslím že někdo zalévá v obýváku kropáčem na hadici. Toto rostlině bohatě stačí a je-li už v poledne kytka suchá, nic se neděje. Jiné by to mohlo být v létě, v přehřátém skleníku, kde by eventuelně druhá zálivka mohla být prospěšná, ale to je opět spíše o volbě místa, zastínění a td. Většinou není třeba opakovat zálivku. Psychopis je neskutečně tvrdý rod a zničit jej suchem, to se myslím si povede málokomu:-)
Myslím že jemné mlžení na večer dešťovkou, nebo demi-vodou také nevadí, jsou li podmínky příznivé a rostlina může osychat. Problém je ve skleníkových podmínkách a to třeba v zimních měsících, kdy to osychá pomalu a mohou nastoupit houbové choroby. Tím ale myslím 'pravé' houbové choroby! To co se tady, ale i jinde považuje za houbovky, jsou v drtivé většině případů projevy viróz, se kterými těžko něco svede nějaký fungicid.
Psychouše ale i jiné příbuzné kytky mají kořeny, které odumírají snadno a rychle, pokud nejsou dodrženy krátké vysychací intervaly. Ne že by v přírodě nemohlo dlouho pršet a td. Dokonce věřím že když je na původních stanovištích období dešťů, tak kytky ani pořádně neoschnou, jenže tam fouká a rostliny jsou odolné! Za vyhnívání oddenků jsou většinou odpovědné houby rodu fusarium. Pronikají nejčastěji právě těmi uhnilými kořeny a jakmile se rozrostou v oddenku, je pak jen otázkou času, kdy je zasažen i růstový vrchol, což je konečná. Výhonky pak někdy vyhnívají jakoby zevnitř, bez zjevného poškození základů listů a podobně. Jen koukáte, co se to děje a sleduje postupné hnědnutí od báze výhonu. Další podstatnou věcí úspěšné kultury mnoha epif. druhů je, uvědomit si vztah mezi rychlostí osychání a trvanlivostí kořenů. Jistě všichni známe ten fajn pocit, když pahlízy vystřelí mnoho kořenových špiček, krásně zelených, plných energie. Toto je však jen onen start! Pak již záleží na dalších faktorech, které ovlivní dobu trvání takového kořene. V rašeliníku sice kořeny vypadají šťastně, ale jen krátkodobě, poněvadž brzy uhnijí. Opačný extrém jsou právě navázané kytky, kde kořeny fungují mnoho let! 6 let staré kořeny nejsou zas tak nic divného! Tím že kořeny nehnijí se jednak nemůže do kytky dostat houba touto cestou, druhak si rostlina vytvoří dostatečný sací aparát pro zdárný růst a velmi rychle reaguje na zálivku! Nevýhoda proti květináčům je ta, že se většinou nikomu nechce čekat, protože v květníku je efekt rychlý, kdežto na kůře to chvíli trvá, ale věřte že odolné a silné trsy narostou právě na podložkách! Problém bohužel nastává, pokud voda není měkká. Zasolení se opravdu rychleji projeví u navázaných rostlin, než u kytek v květnících. Téměř vždy se to pak svede na nízkou vzdušnou vlhkost! Trochu se opakuju, něco podobného už jsem tu psal, ale třeba to někdo nečetl:-)
Záruba: jo tyhle jsem si objednal taky dva a jeden prakticky chcíp po týdnu:-) Jsou to za tyhle peníze úplné mikro kytky s lístečkem 5 cm a pahlízkama do centimetru. Kořínky jsou v tom sphagnu většinou mrtvé.
Stejná firma měla P. kramerianum za 199 tuším, ale byly to vylahvovanci, kteří nějakou dobu trávili v rašeliníku a to málo kořínků bylo uhnilých, takže neměly vůbec šanci přežít!

Karlos: No a to je přesně co jsem napsal. Když kytku denně v obýváku porosíte, musíte jí věnovat daleko více času než když já jedenkráte za 5dní květníček prostříknu rozprašovačem pouze do kůry. Když máte takových kytek hodně tak úspora času je značná. Podle mne Psychopsisy jsou z hlediska kořenů něco podobného jako Laelia speciosa. Jednu mám na bezu a roste dobře, ale vzorky z přírody mám v keramických mističkách v hrubé kůře a rostou také dobře. Rozdíl v jejich kvalitě není žádný. V času péče ale dvojnásobný.
Nemyslím ale, že by všechny druhy orchidejí lépe prosperovaly na kůrách nežli v květináčích. Druhy které rostou v přírodě na čisté kůře, těm se to líbí. Dokonce některé druhy rostou na kaktusech kde vlhkost nedrží vůbec nic. Snaží se ale "kartáčovými kořeny" čerpat něco vody z rosy a také jimi zachytit něco co se časem přetvoří v humus. Přesto mi ale i tyto druhy v kůře a keramickém květníku prosperují výborně.
Jsou ale i druhy které rostou v přírodě v silné vrstvě humusu třeba v rozsochách větví a potřebují hodně vody a ani jim ve vegetaci nevadí, když mají kořeny třeba týden ve vlhku a tam si myslím je lepší pěstování v nádobách. Na kůře se nikdy nedokáží pořádně napít. Ledaže bychom jim navázaly hodně substrátu a často je zalévali - ale to už je vlastně něco podobného jako pěstování v nádobě s tím rozdílem, že zase čas který jim budeme muset věnovat bude podstatně delší. Vždy je potřeba vycházet z toho, jaké podmínky má rostlina v přírodě.
Psychouši- jsem tedy zvědavý co přijde- uvádějí, že jsou rok do květuschopné velikosti

Zaruba: tak nemá smysl montovat cymbídia, nebo phalaenopsisy, ale drtivá většina epifytů se namontovat dá. Co roste jako salát, nechť se klíďo kultivuje v hrnku, ale sám píšete o té E. citrina a mariae a víte jak to vypadá a že je to tak OK. Není třeba nutně každý den zalévat. Suché kořeny neuschnou. Spousta namontovaných kytek se sušší periodou se v zimě pomlží jednou týdně a td., příroda se s tím taky nemaže. Kdo má skleník a hadici s vodou, ten má zálivku visaček vyřešenou šmahem! Ani nemusí zjišťovat, je li obsah kořenáče ještě vlhký! Odpadá, nebo se omezuje individuální přístup.