Já jsem teda rád za dnešní dobu, internet, spousty fotek z lokalit, literaturu a skvělé zdroje pokusného materiálu.
Uznávám že tehdejší zahradníci mohli mít leckteré kytky v opravdu skvělé kondici, ale jak psal Zaruba, lítalo kolem toho dost lidí, byli to profíci. Ty nízké skleníky byly skvělé no. Holt hnojili hnojem, kristalony nebyly. Zkvašený slepičák není na parapetu asi to pravé.
Výsledek totiž pramení ze schopností jednotlivce, pěstitele, pozorovat, syntetizovat, analyzovat informace z rostliny samotné, tak i z literatury a netu. Kdo na to nemá, tomu ani škola starých zahradníků nepomůže Oni tehdá tolik viróz neměli, jako dnes a zmíněné fleky jsou spíše nějaká houba z mokra a chladna. Konduktometr nepotřebuji, avšak třeba paphiův přístup se mi zamlouvá. Výsledky má myslím si skvělé a opravdu pochopil podstatné věci kolem zálivky a předává to dál! Díky mu za to.
Mít vlastní skleník, tak tady má leckdo parádní, velké kytky, leč každý si to dovolit nemůže a někdo ani nechce.
Podobnou kvalitu jako kniha od p. Varáčká má i staré dobré květinářství od p. Vaňka.

Bohužel má pravdu p. Zaruba, až na to, že co popisuje jako budoucnost se už dávno děje. Chodíval jsem do Botanické zahrady za panem Šubíkem, opatroval boční skleník narvaný kaktusy. Řadu rostlin jsem znal z dřívějška, největší tehdejší pěstitel kaktusů Vojta odkázal zahradě 400 kusů dle vlastního výběru. Chodíl jsem jako kluk k němu o víkendech očumovat a vypomáhat. Dnes tam není jediná z nich a pár let po odchodu p. Šubíka do penze byl celý kaktusový skleník prázdný.

Znal jsem p. Šubíka dlouhá léta. Za svoji dlouholetou práci ho po revoluci vykopli z botaniky, sebrali mu služební byt a řekli mu, že si měl šetřit peníze, aby si mohl koupit vlastní. Kdyby se ho neujal kamarád kaktusář a nesehnal mu bydlení tak skončil jako důchodce na ulici.
Chápu rozhořčení p. Hanky, ale dnešní společnost se nevyvíjí zrovna o moc lépe. Jak píše, "pak přišlo šmik a vše bylo v pr.... .
Dnes majetková přiznání, lidé se budou udávat a pokud neprokážeš původ tak konfiskace, pokuta a buď rád, že neskončíš v kriminále. Kdo si celá léta neschovával doklady jak co nabyl tak mu to seberou.
Ano, pokrok jde kupředu, internet ap, ale společnost se rozpadá, brutalita roste, schvalují se nesmyslné zákony proti lidem a kdoví jak to jednou skončí.
Zažil jsem dobu minulou i současnou ale nepodléhám euforii a snažím se stát pevně oběma nohama na zemi.
Ani se nedivím některým dnešním zahradníkům že za almužnu kterou jim platí odvádějí mizernou práci a občas si i přivydělávají rozprodejem rostlin ze sbírek které jim nepatří.

Je fakt, že kytky je třeba naslouchat. Na jednu stranu se musím přiznat, že teď mám výhodu být ve starém skleníku, který přes všechna proti dobře větrá (všude táhne) je na jih se stíněním, je v něm kvantum doprovodných kytek, takže klima ok. Je dělen takřka podle zmíněné knihy. Ovšem dnešní snaha úspor aby nás skleník nesežral je patrná a tak izolace tolik nevětrají, na doprovodnou zeleň se taky tolik nehledí, raději stolek a židle. No a teď to hlavní, je sakra rozdíl mezi pěstěním na parapetu a na okně a já mám tu výhodu, že jsem prošel obojím a musím říct, že co bylo flekaté na okně, to je výstavní, naopak pár kytek co bylo super na okně ve skleníku kulhá a na to je třeba hledět.
Ty fleky tu řeší hlavně parapetáři a ti to mají složitější a to dost a přesto jim to jde a hold se flekům občas nevyhnou ať se snaží jak chtějí a i kytkám naslouchají a potom hledají něco co pomůže.
K cenám a možnostem se nevyjadřuji, to si myslím není tak důležité, pokud se bavíme o naslouchání rostlinám a zdravém rozumu. Musíme hold naslouchat i jiným pěstitelům a především jejich podmínkám a ne vždy srovnávat s tím, jak to jde zrovna mě. Důležitá je i volba rostlin, hodně lidí si pořizuje kytky a potom zjišťuje co je pro ně dobré, to je taky špatně. No tohle je na dlouhou debatu a nedá se říct, že má někdo stoprocentní pravdu. Rozhodně souhlasím s tím, že je třeba vycházet z pozorování rostlin. Je dobré se snažit vytvořit dobré podmínky, což někdy může znamenat ubrat dvě orchideje z okna a dát k ostatním narostlé kapradiny aby zlepšily podmínky. Nepřehnojovat, nepřelévat, snažit se zvýšit vzdušnou vlhkost, což mnohdy znamená nepřetápět a tedy nesahat po těch opravdu teplých kytkách. Pouštět větrák i v zimě doma v bytě atd atd.
Teď jedna připomínka, kterou bych měl napsat, líbí se mi, jak pan Klát nahlíží na věc a smekám před jeho kytkama. ...!!!CENZURA -část textu přesunuta na kompost!!!... musím říct, že já prostě nemám možnost používat měkkou vodu, dešťovka mi na množství rostlin nestačí a tak zalévám šutrovkou studniční a snažím se orchideje alespoň občas osprchovat dešťovkou, ale i tak mi jdou kytky o kterých bych to nikdy neřekl, včetně pafíků, je pravdou, že se snažím vyhnout těm opravdu super náročným, ale jdou mi dobře, takže tolik ke konduktometru, který mám a mnohdy mám strach ho použít, protože bych měl pocit, že svoje kytky zaručeně zabiju. Takže opravdu naslouchejte svým kytičkám a když jim něco nemůžete dopřát, zlepšete jiné. Nekoukejme na snaživce, kteří to v našich očích můžou přehánět jako na blázny, vždyť všichni se snažíme dopřát svým kytičkám to nejlepší a je dobře, že si hledáme svou cestu, protože každý nový poznatek může prospět i nám.
Takže pěstování zdar a orchidejím a jejím pěstitelům obzvlášť

Orchidejky: pěkně napsáno!

orchidejky: Ta voda-šutrovka to je podle mne veliký problém. V Brněnském Arboretu mají nádhernou kolekci orchidejí, ale když jsem viděl jak jsou všechny listy poznamenané fleky od vody, tak to na mne moc esteticky nepůsobilo. To je ale jen estetická stránka. Horší je to s kořeny, které po čase ztrácí svou funkci. Jde také o to jak moc tvrdou vodu máte, ale rozhodně bych se snažil získat lepší zdroj vody než tu studnu za každou cenu. Ten hendicap tvrdé vody se dá těžko při pěstování nějak eliminovat.

Nemyslím, že parapet musí být nutně horší na pěstování než skleník. Záleží na výběru druhů. Např. Cataseta, Cyrtopodia a podobné rody ve vlhkém skleníku rychle hynou, zatímco na parapetu v suchém vzduchu a při umírněné zálivce prosperují velmi dobře. Parapetář má rostlin také daleko méně nežli skleníkář a tak se jim může daleko lépe věnovat a pozorovat je.

Já tu vodu jinou mít nebudu, ale hlídám to, oplachuju, častěji přesazuju, jde to i tak

Tak alespoň že si s tím víte rady. Já jsem dříve změkčoval vodu kyselinou šťavelovou. Dost se toho vysráželo na dně sudu. Výsledek nebyl ale takový jako teď když mi naprší do sudu ze střechy. Žádné zasolení, žádné mapy na listech a voda zadarmo
Dešťovku ale schraňuji pouze na orchideje a kaktusy- ty toho moc nespotřebují. Zahrádka pokud je sucho tak dostane pouze městskou. Tady v Praze máme ale poměrně měkkou i tu městskou, protože je to povrchová voda ze Želivky a Vltavy.

Mě jen napadlo ,že Paphiopedilum dianthum není zase až tak obyčejné a když vzpomínáš na pana Kláta tu vodu ze studně by ti neodsouhlasil -na pafíčka. Ale třeba něco vyjde z dešťovky i pro dianthum.

Záruba: Zrovna v Brně mají velkou nádrž na dešťovku a skoro ničím jiným nezalévaj. Nechápu jak jste mohl vidět fleky na listech. podle mě jich tam je minimum, nebo téměř žádné.