Karlosi Vy už za vším vidíte virozu. Opravdu existují i jiná napadení. Než jsme jeli do Drážďan, tak jsme to ráno prohlíželi u Hanky. Je to prostě sviluška. Mnoho věcí se chová jinak. Mnohdy věci, které vypadají na virozu jsou mnohdy jen záležitosti pěstování a prostředí. Po úpravě podmínek se vše srovná a mnohdy není další problém.

Míra: viděl jsem už hodně viróz a mají cosi společné. Mám i množství fotek! Můj názor již není pouhým plácnutím do větru, ale věřit mu nemusíte, nebral jsem to jako 100%tní. Někdy to vím jistě, někdy si jen myslím, jindy říkám že netuším. To že se v lepších podmínkách skvrny omezí nemusí nutně znamenat, že kytka je čistá. Opravdu, viděl jsem hodně virózních stanhopejí a takto nějak se chovají! Ano, podobné to je se sviluškou, nebo červeným roztočem, ale ne úplně stejné!
Smůla že laboratorní test si nemůžeme jen tak dovolit. Zdravé kytky totiž moc neflekatí, nebo spíš vůbec, jsou-li v +,- normálních podmínkách.

Dneska jsem použila Vertimec za týden stříknu něčím jiným no nakonec vyhodit ji můžu vždycky.

Haki: Pokud je tam sviluška jak píše p. Míra tak ona se časem spraví Z toho snímku to byl stejně jen odhad- poznat se to nedalo

Karlosi, stejně tak se chová rostlina s fyziologickou poruchou. Stačí enormě blbý rok a je to. Ona ta viroza by se projevila i nadále a nejen na listech. Jestliže rostlina byla naprosto dobrá a jeden rok se tohle stane a pak už je zase v pořádku, tak to asi o viroze nebude. Tu Stanhopeeu jsme u Hanky viděli na vlastní oči. Je faktem, že mám daleko větší rostliny v daleko menších nádobách než HAKI.

Mám také zkušenost, že v případě pěstebních nádob znamená méně většinou více. Nejlépe kvetou rostliny, které zcela prokořenily pěstební nádobu a už nemají kam růst. Živiny se dodají hnojením, ale kytka se snaží zachránit rozmnožením- tedy kvetením. Už ve starých knihách se psalo, že pokud rostlina neprokoření zeminu tak ta "zkysne" a rostlina spíše krní a ztrácí kořeny.

Tak jsem ty své S. tigriny málem přesušil. Pahlízy byly scvrklé jak zmuchlaný papír a najednou začaly gumovatět i listy a vytrácela se z nich zelená barva. Jelikož se to dělo jak na listech starých tak i na těch loňských a ještě k tomu na všech tak mi začalo být jasné, že tohle už pro rostlinu prospěšné asi nebude. Dospěl jsem k závěru, že na jaře v období sucha prostě tento druh listy shazovat nedokáže, protože jsou pro přežití rostliny důležité- slouží totiž jako sběrače vláhy z mlh. Možná se jich částečně zbaví v jinou roční dobu, třeba na podzim. Ihned jsem všechny rostliny namočil do vlažné vody. Za 24hod de pahlízy napily na 50% objemu a za další den jsou skoro napité a mech zcela proschlý. Listy mají opět lesk a svou tmavě zelenou barvu. Napití bylo neuvěřitelně rychlé. Myslím, že tímto jsem jim dost "pohrozil"-jak napsal Paphio
Teď mám ale obavu, jestli vody nebylo přeci jenom příliš, aby nezačaly rašit listové výhony. Teď je opět budu sušit, ale ne tak drasticky aby mi to musely dávat najevo svými povadlými listy. Posílám snímek vyschlých pahlíz a napitých po 24hod.

Ta kytka má fůru kořenů, které jsou v kondici, proto tak rychle regenerovala a myslím, že jí to spíš prospěje. Navíc v suchém substrátu jdou nové kořeny líp. Napití bylo sice vydatné, ale pokud se nestane pravidelným, k růstu by je to probudit nemělo

Kořeny jsou zdravé ale nerostou- což je dobře. Pokud by se probudily před poupaty tak je zle Teď budu zase chvíli sušit aby pahlízy trochu více seschly.

Zaruba: Myslím si, že v přírodě maj ty kytky podstatně méně živin, takže i listů je pak méně. Naopak ty košíkové rostliny dostatečně hnojené pak tu tendenci shazovat nemaj. No i Míra tu psal, že když se pěstují epifyticky, nenarostou tolik.