Pane Zárubo, mně listy moc neopadávají a řekl bych, že je to asi lepší, protože rostlina je více zásobována živinami. Opad je sem tam a asi tak ve stáří 2-3roky.

Míra: S tím co píšete plně souhlasím. Mám několik menších rostlin, kde opad listů také nijak neřeším. U té veliké je ale pod starými listy tma- jak jsem již psal. Musel bych ji rozdělit na několik menších rostlin, což se mi ale nechce. V přírodě si rostliny ale drží tak dva listy na oddenku. Zbytek velikých trsů je bezlistých. Na google jsem našel také dost kulturních rostlin, které moc listů neměly a přitom krásně kvetly. Tak něco ten opad způsobovat musí.

Je možné, že to je i podle druhu. Nejvíce opadavé mám St. conata a St. anfracta a St.hernandezii.

Podle druhu to bude asi také. Já naštěstí řeším pouze tigrinu, kterých mám několik. Mám ale i zvláštní takovou menší a opadavější kytku co ještě nekvetla. Koupená byla jako tigrina, ale mám pocit, že se z ní vyklube hernandezii Už z jedné tigriny se mi vyklubala maculosa- alespoň podle Aleše Dvořáka.

orchidejky: Na tom Vašem cyklu je zvláštní pouze to, že rostliny Vám jdou do květu a současně dorůstají zimní výhony. Alespoň takhle nějak si to podle Vašeho popisu představuji. Já jsem ale nikdy v přírodě neviděl, že by to bylo takhle. V přírodě rostliny nemají žádné rozrostlé výhony v době kdy jdou na květ.
Mě loni také tigriny trochu kvetly. Na Google ale vidím snímky, kdy rostlina má třeba několik pahlíz a skoro stejný počet květních stvolů. Takhle bohatého kvetení bych chtěl dosáhnout Posílám jeden stažený snímek z netu.

Teď dostanu po kokosu, ale není to tak, že trýzněná rostlina vykvetla, aby vydala co nejvíc semen, dřív než chcípne. Ráda si prohlížím fotky kytek, jak rostou v přírodě. Ale často bych takovou rostlinu odepsala. Asi je to tak, že květy se vytváří v době sucha, kdy ty listy dostanou na frak. Všechno, co jde, nacpe kytka do toho kvetení. Ale já bych sama uvítala jeden, dva výstavní květy na kytce s pěknými listy. Třeba jak se to chystá tady: http://www.meloidae.com/en/pictures/18292/?s=1

lipo: Proč do kokosu? Já jsem stejného názoru jako Vy Také si myslím, že u tohoto druhu bohatost kvetení závisí na délce a intenzitě sušení(trýznění) v jarním a zimním období. Suším a čekám na ten impulz kdy rostlina začne shazovat listy ze zoufalství a strachu že chcípne. Myslím, že tak je tomu i v přírodě.
Mezi námi je rozdíl v tom, že já bych chtěl tu z mého obrázku a ta z Vašeho odkazu se mi tolik nelíbí, protože nevypadá úplně jako v přírodě. Tím že je více zalévána tak vystrčí pouze nějaký ten kvítek aby se neřeklo a jelikož je v pohodě tak se spíše věnuje růstu. Alespoň tak si to nějak představuji, uvidím jak to ale dopadne ve skutečnosti
Spíše tu ale od zkušených pěstitelů slyším názor, že kopírovat přírodu není dobré a že tigrina nějaké větší sušení nepotřebuje.

Pane Zárubo, když jste byl u mně, tak jste sám viděl, že je nemám opadané a i tak bylo na rostlině od tří do pěti květenství a předloni na tygrině dokonce devět. Já to pěstuji podle starého Varáčka a nemá to chybu stejně jako Dendrobka. Vykašleme se na přírodu a zavzpomínejme jak to bylo u nás. Co si pamatuji, když jsem ještě orchideje neměl nebo pak začal shánět, tak v některých zahradnictvích byly a to vesměs právě tygriny. Už jsem to tady tuším psal. O rostliny se nikdo moc nestaral, když kvetky, tak je měli pověšené v polorozpadlých košících a po odkvětu aby nepřekážely, tak byly vesměs pohozené pod pěstebním stolem defakto více ve stínu, co na ně steklo to měly případně v létě když se udržovaly mokré podlahy kvůli vlhkosti a ochlazení, tak je stříkli studenou vodou z hadice. Přitom pokud si pamatuji, tak násada květů byla vždycky dost velká. Ne všechny orchideje si nechají dost líbit ale mnohé z nich se velice dobře dokáží přizpůsobit i dost tvrdým podmínkám byť se o nich traduje, jak jsou choulostivé viz například Vanda. Čím víc se o ně člověk stará, tím hůř. Mnohdy se ne nadarmo s nadsázkou říká "čím blbější sedlák tím větší brambory".

Míra: Já nemyslím opadané úplně. Myslím že opadané by měly být tak tříleté a starší pahlízy. Vždy na oddenku jeden až dva listy a dost.
Já si přesně nepamatuji kolik měla Vaše tigrina listů, ale připadalo mi, že jich měla tak akorát k velikosti trsu. Já mám ale listy i na pět let starých pahlízách takže zejména ta veliká je přehuštěná a k novým výhonům se nedostane světlo. Proto se snažím o ten přirozený opad listů- neboť trs si chci zatím nechat v celku a proto suším- to už jsem ale napsal dříve.
To co píšete je fain, také bych se nestaral o přírodu, kdybych byl letitý praktik a měl znalosti a zkušenosti jako máte Vy. Já pěstuji roky kaktusy, ale ve světě orchidejí jsem dost začátečník. Nevím vůbec co to znamená pěstovat podle "Voráčka" a co dělali zahradníci se Stanhopejemi ve svých sklenících je pro mne "španělská vesnice"
Jelikož mne zklamala literatura tak proto jsem se začal zajímat o přírodu. Do Mexika jezdím zejména za kaktusy a orchidejím věnuji pouze nějaký ten den z cesty. Myslím ale, že vidět to v přírodě může z hlediska pěstování být trochu užitečné. Letitou praxi to ale nenahradí, to je jasné.
Podle toho jak jsme se ale bavili když jsem byl u Vás tak mi skutečně připadá, že se v pěstování tohoto druhu moc nelišíme. Vaše rychlé namáčení v kůrovém substrátu v zimním období kdy většina vody ihned odteče a zbytek se vsákne do kůry bych nazval spíše vlhčením jedenkrát za tři týdny, protože rostliny se po takové zálivce asi moc nenapijí. Budou tedy scvrklé podobně jaku ty moje. Já chci akorát déle sušit na jaře a donutit tak rostlinu ke shození listů a Vy jste psal, že na jaře zálivku stupňujete. Jinak myslím máme celoroční pěstování skoro stejné. Těch květů chci ale více, alespoň jako máte Vy "podle Voráčka"

Záruba: Mě se tohle "rejpání v detailech" líbí. Jen tak dál. Příroda může hodně napovědět. Zbytek je osvědčené skloubení faktorů, jak už tu Míra nedávno psal. Už jsme tu viděli např. super kořeny Vaší stanhopeje, užitečné fotky z přírody. Jako začátečník si evidentně nepočínáte:-)