Míra:U mne ale stávající pěstování u Tigrin úspěšné nebylo tak právě hledám tu svou cestu. Vy jste ale dlouholetý pěstitel a máte spoustu zkužeností. Já začal s orchidejemi v 50ti letech, do té doby pouze kaktusy. Tak bych nerad hledal tu svou cestu až do smrti Rád bych přišel věci na kloub co nejdříve.
Pravdu máte v tom, že otrocky napodobovat přírodu k úspěchu nevede. Naše zima je bez sluníčka s krátkými dny a tak rostliny musejí nějak více stagnovat než v přírodě. Na jaře jsou ale rostliny v Mex. hodně vyschlé a to i na východních svazích Sierra madre Oriental. Ve státě Tamaulipas jsme viděli dokonce S. tigrina na stejné lokalitě jako Catasetum integerrimum, takže o určité suchomilnosti tohoto druhu to vypovídá. Také jsem zjistil, že teď v zimě při mém sušení tigrin se na listech začíná objevovat místy jakási vrstva-povlak, která ještě více brání výparu.
To že je tigrina teplomilná a vyžaduje podobnou kulturu jako Vandy považuji také za nesmysl, ale někde jsem to také četl.

Já teď zalévám naplno, rostou mi nové výhony. V pozdním jaru zálivku uberu, ale ne extra hodně, to mi pahlízy lehce scvrknou, a v tu dobu zařínají jít na květ.
Video je z loňského kvetení, letos jsem to nestihnul, protože díky vedru odkvetla rychleji, než jsem stačil natočit
https://www.youtube.com/watch?v=ncCw25plsmM

orchidejky: Díky za informace.
Pravdou je, že nejsušší období na lokalitách je březen a duben, kdy jsou srážky úplně minimální. Píšete že teď je zaléváte na plno.
Já se snažím sušit ale spíše v zimě kdy je málo světla a růst by kytky vysiloval. Na stagnaci se snažím využít zimní období. Nesmím ale začít více zalévat na jaře, protože by začaly rašit. Budu je jen rosit a udržovat v seschlejším stavu až do období násady poupat-jestli se objeví. To bývá někdy v dubnu.
Jak jsem ale viděl na videu tak vám rostlina také kvete, i přes to, že používáte zcela odlišnou techniku než Pan Míra.
Kdyby mi ale výhony rostly nyní tak by se značně vytahovaly, protože pod závojem starých listů je úplná tma .
Tak jsem zvědavý jestli touhle třetí technikou pěstování je dostanu do kvetení. Loni mi už některé také kvetly, ale pouze sporadicky- tedy žádná sláva. Ta veliká na snímku udělala pouze jeden stvol, myslím proto, že byla nejnapitější.

Ještě jeden postřeh z přírody ale mám. V červnu kdy jsme tam byli tak nerašily, ani nebyly rozrostlé žádné nové výhony. Rostliny valily do květu, pahlízy měly napité a předloňské a starší listy opadané.
Jak ale píše p. Míra- aplikovat slepě přírodu do našich podmínek nemusí vést nutně k úspěchu.

Já je mívám v červnu přesně v tom stavu, jak popisujete. Já se nesnažím napodobovat podmínky, spíš naslouchat rostlinám. Podmínky v přírodě jsem zmínil spíš proto, že jsem si u svých rostlin tak potvrdil, že to tak má být. Mám velkou výhodu světlého skleníku, ale i tak to se světlem není tak světlé . Kytky hodně reagují na teplotu, v létě je tam horko a v zimě chladněji a tak pravidelně raší na podzim a nejde mi to nijak předělat a tak je nechávám. Výhony se nevytahují, neslábnou, ba naopak a tak si říkám, že to tak má být. Ovšem je to o podmínkách a ty má každý trochu jiné a je třeba tomu přizpůsobit i režim rostlin, pokud to tedy lze.

orchidejky: To je pravda, že pokud Vám to takhle funguje tak není důvod něco měnit.
Mě zatím nefungovala ta literatura a tak jsem začal napodobovat přírodu, protože mi připadalo, že takhle by to mohlo fungovat optimálně i ve sbírce. V přírodě je v létě a na podzim vody dost a teploty vesměs vysoké. Zima je tam podstatně chladnější a sušší a nejsušší a středně teplé je jaro. Myslím, že tento cyklus se dá docela dobře napodobit i u nás, ještě s tou výhodou, že když je v zimě málo světla tak rostliny neraší a navíc nejvíce výhonů roste v létě a na podzim, kdy také narůstají největší pahlízy. Jestli tato moje úvaha povede k nějakým uspokojivým výsledkům se pozná až na jaře tak do půli května
Nějak mne ale tento druh orchideje okouzlil, že jsem se mu začal více věnovat- i když pořád nevím jestli to bude ku prospěchu bohatosti kvetení
Ještě bych měl jeden dotaz: Kdy u Vás při tom vašem cyklu opadávají staré listy? Mě se ty rostliny nějak přirozeně neprosvětlují- pokud to ještě nenastane na jaře.

Máme tuto stanhopeu od roku 2014, koupenou asi s 5 listy, od té doby jich dost přirostlo a nepamatuju, že by o nějaký přišla. Tedy ale po květu ani památky. Je v košíku v hrubé kůře a prostrkala jsem do škvírek trochu rašeliníku, zdálo se mi, že ji sušíme. Teď vyráží další listy. Ale manžel v těchto pošmourných dnech ve stinné části skleníku kytkám svítí. Chápu, když takový obří nekvět zabírá spoustu místa, že to zlobí. Máme takové kolosální epidendrum, výhony metrové, kořeny v prázdném květináči zbujelé a květy veškeré žádné.

lipo: Nechtěl bych si hrát na chytrého, ale myslím že jste ve fázi pěstování jako jsem byl dříve. Tedy téměř žádné sušení a stálý růst nových výhonů- což ale není to pravé ořechové
V přírodě valí do květu i rostliny se třemi dospělými pahlízami. Na starších- tříletých pahlízách jsou listy ale již opadané- tedy žádné. Domnívám se, že to způsobuje extremní sucho v měsících březen-duben. Ty údaje mám přímo z lokalit. Svou nynější kulturou se snažím toto sucho posunout o jeden měsíc dopředu a nezalévat-pouze rosit až do doby kdy budou mít poupata tak 2-3cm. Pak začnu zálivku opatrně stupňovat. Doufám, že to přinese nějaké pozitivní výsledky. Letos to takhle ale určitě udělám, abych se přesvědčil jestli to má smysl.
Ta obrovská ale i jiné mi kvetly, ale tak jak píše Míra-tedy jako noty na buben-čímž se ale nechci spokojit Loni ta velká nasadila jeden stvol, pak jsem začal více zalévat a vzápětí vyrazilo 18 výhonů listových. Energie tedy měla na rozdávání a myslím, že kdyby sušení bylo delší a extrémnější a zálivka potom mírnější tak mohlo být květních stvolů podstatně více. Myslím. že tigrina není ani teplomilná ani vlhkomilná-jak se většinou píše v odborné literatuře Řekl bych že je to kytka temperovaná a výrazným obdobím dormance-ale bohužel posunutém do jarních měsíců- tím že kvete v létě nikoliv na jaře jako většina orchidejí.
Pokud se tady na jaře se vzrůstající teplotou začne stupňovat i zálivka naruší se její přirozený cyklus a rostlina místo květů začne valit pouze listové výhony. Zatím jsou to z mé strany ale pouze neověřené spekulace
Letos bych tedy měl zjistit, jestli v tomto případě se vyplatí kopírovat přírodu či nikoliv.

Vypadá to i logicky, až to ověříte, zkusím ji příští zimu šoupnout někam, kam manžel nedostane postřikovačem.
Já bych spokojila i s notami na buben.

Až budu mít výsledky, kladné nebo záporné, podělím se o ně na fóru
Noty na buben dobré jsou, ale toužím po záplavě květů
Letos mám ještě jedno želízko v ohni na které jsem extrémně zvědavý. Z Mex. mám ještě velmi zajímavou formu S. tigrina, která snad letos vykvete. Květ má velmi zajímavou kresbu kterou jsem nazval "bludišťového charakteru". Mám pouze mizerný snímek z Mex. odkvétajícího květu. I tak mi ale připadá perfektní a byl i obrovský. Snímek posílám.

Ještě jedna taková polemika: U některých parametrů se vyplatí napodobovat přírodu a u jiných je to nesmysl. Pěstitel se musí v tomto orientovat pouze zdravým rozumem, údaji z lokalit a pozorováním rostlin. Je nesmyslné dělat rostlinám z jižní polokoule léto v zimě a snažit se svítit jak o závod, ale napodobovat rytmus růstu a dormance v přírodě může být pro některé nepřizpůsobivé druhy důležité.
Informace z literatury je nutno brát z rezervou a pokud to nevede k výsledku tak se snažit nějak experimentovat a rostliny při tom pozorovat. Jak říká Aleš Dvořák, nejvíce píší ti co prd vědí I rady od různých pěstitelů mohou či nemusí fungovat v závislosti na různorodých podmínkách pěstebních zařízení. Nic nového jsem nenapsal ale je dobré si to občas uvědomit

Zkuste ji ubrat vodu na jaře jako to dělám já