O tom jsem vlastně ani příliš neuvažoval, ale je to docela možné. Těch ostatních faktorů, na které je třeba brát zřetel při pohledu na spektrum světla je opravdu mnoho. Úvahy o optimálním spektru pro rostliny jsem dávno opustil. Každá rostlina má jiné požadavky, pokud posuzujeme jednu rostlinu, tak vyžaduje jiné spektrum při slabém osvícení, jiné při silném. Patrně i jiné během roku a v jiné fázi vývoje.

Tohle bych tak jednoznačně neviděl, i když samozřejmě ano.
Rostlina s nedostatkem světla je nucena k dormanci, i když nechce. Je náchylná ke všemu. Kapka navíc je malér. Mistři zvládnou rostlinu přesvědčit, teda někdy. Myslím trefné přirovnání je k tomu sedlákovi, co odnaučoval koně žrát.
Pokud někdo chce zdravé silné rostliny, tím nemusí se ani snažit je hnát k největším přírůstkům, nebo je ovlivňovat nestandardním spektrem. Bez dostatku světla se neobejde.

Míla: změny spekter to už mi příjde jako docela extreme, ale mám jako pochopení pro studium a výzkum nic proti tomu, pokud je to v tomto duchu. Ono v přírodě taky nesvítí každý den slunce. Světlo je samzřejmě důležité z hlediska fotoperiodického, jenže jakékoliv svícení už mi připadá nepřirozené a finančně nákladné a dokonce mám pocit, že se na těch kytiznách zásadně neprojeví, že pěstitel sice svítí, ale zase dělá chybu jinde, tudíž z toho zázraky nejsou. V bytě bych svítit nechtěl, kvůli obyvatelům, ve skleníku se mi to zdá zcela zbytečné, tam je myslím si světla docela dost. Jeví se mi to jako psychická podpora pěstitele, ale ne fyzická podpora pěstovaného.
Komerční pěstitel to zase má přepočítané na pěnízky, rovné stoly s monokulturou, prakticky řešené, ale za cenu nahnojených kytek. Z hlediska zdraví a trvanlivosti se mi zdají odolnější spíše suchem zkoušené a hladové kytky, než odrůdy na výkrm. S hnojivy se dá taky docela čarovat. Pamatuju na roky, kdy jsem nesmyslně hnojil vegaflorem i koncem léta, což mělo vliv na nehodné startování růstu nových výhonů, vytažení pahlíz a tvorbu velkých listů. Ke květu by mohl pomoct kristalon podzim, nebo kristalon žlutý, ten má hodně P, ale tuším není v hoby balení. Bohužel jsem nenapsal nic nového, či zásadního. Spíš to beru pocitově:-)

Já Mílovi fandím a nemyslím, že přisvěcování je zbytečné Ve skleníku je sice více světla než v bytě, ale v zimních měsících je ho i tam málo. Navíc délka dne jen 8hod! Pravdou je, že není asi potřeba plošně přisvěcovat všemu, protože hodně druhů dormanci snáší a tady bych souhlasil s tím, že by to bylo zbytečné vyhazování peněz. I tyto druhy by však více světla v zimě uvítaly. Pro hrstku těch obtížně pěstitelných se to ale určitě vyplatí a myslím, že to nestojí zas tak veliké peníze. Musí se holt nějaká kačka ušetřit jinde.

No nevím jak kdo má se světlem zkušenosti. Stačí se podívat na rostliny co běžně potřebují více světla. Cattleja která má za normálních okolností květ 17 cm a vydrží kolem 3 týdnů tak teď před vánoci vykvetlá má jen 12cm a vydrží týden. Takže mně docela mrzí jak brzy vadnou. Snad jen pestrolisté Paph. netrpí nedostatkem světla. Zkoušel jsem před mnoha lety dosvětlovat (prodlužoval jsem den) několik rostlin ale v té době nebylo nic krom zářivek. Pokud zářivka procházela mezi listy byl efekt skoro 100%. Náklady vysoké. Jedna starší fotka

virens: No vidíte já mám s katlejí úplně jinou zkušenost. Když mi kvetla na konci jara tak odkvetla za týden jak píšete protože v ZZ byla vysoká teplota. Teď mi odkvetla zhruba před týdnem ta moje C. lueddemanniana. kvetla déle než tři týdny vlivem podstatně nižších teplot v ZZ. Nebyla vůbec přisvětlována a přesto kvetla 3x déle než na jaře. Takže o intenzitě světla to určitě nebude. Pokud je rostlina zdravá tak myslím musí mít ještě v tuto dobu dostatek zásobních látek. Kvete mi i ta laelia gouldiana také krásně a bez přisvětlování. Přitom je to druh, který v přírodě je na velmi exponovaných stanovištích možná ještě více nežli katleje.

Prosinec a leden ty kytky vždycky nějak překlempírují a pak už je to mnohem lepší že, jakkoliv ztráty bývají často se zpožděním. Možná že v nějaké velké sbírce, která si zakládá na kvalitě by sodíkové výbojky byly OK, třeba v Troji svítí sukulentům běžně. Já stále umanutě vidím to optimální sladění faktorů, nízké teploty + sucho jako ideální. Podle mě přisvětlované a v teple pěstované kytky mají problém s jarním nastartováním, kdežto nízkými teplotami zpomalené rostliny začnou správně "valit". Dříve nikdo nepřisvětloval a jaké to byly kytky!
Ona ta dormance přichází u rostlin celkem přirozeně, pokud je nějak extra nehnojíte dusíkem. Většina orchidejí v tuto dobu, i když je okolní vzduch suchý, odpařuje mnohem méně vody než v růstové sezóně. Orchideje jsou v úsporném režimu. Nemá smysl vytápět nad 20°C a to i pro teplomilné.
Zaruba: opravdu pěkné pokoukáníčko ta gouldiana.

Karlos: Souhlasím s Vámi v tom, že v zimě by se mělo pěstovat jinak než v období vegetace. I druhy které v přírodě dormanci nemají lze "přibrzdit" sníženou zálivkou a trochu nižší teplotou. Pěstovat kytky naplno v zimě asi nebude dobré ani pod umělým světlem, protože ostatní faktory zdravého růstu jako v létě nelze zajistit. Kytky sice na pohled budou vypadat dobře ale zchoulostiví a nedokáží odhadnout kdy je jaro- přesně jak píšete.
Jak jsem již psal dříve. Pafíčka jsem letos nechal vlivem špatné péče téměř proschnout a všechny valí do květů, dokonce to vypadá že pokvete i P. armeniacum. Přitom je na okně v ložnici bez svícení a speciální péče.
Trochu přisvěcuji Stanhopejím, které chci na jaře dostat do masivního kvetení. Nijak to ale nepřeháním. Ráno a večer svítím 3hodiny abych prodloužil den. Svítím bílou zářivkou 36w ze vzdálenosti cca 50cm. V přírodě totiž nejvíce slunce mají v zimě a na jaře kdy je období sucha. Mám je ale v chladu a hodně je suším. Namočím je tak 1x za měsíc. Jsou to ale rostliny z okruhu tigriny a oculaty. V literatuře se o nich píše mnoho nesmyslů. Např. jsem si přečetl, že když proschne kořenový bal mohou přijít o kořeny.
Sám už jsem ale zjistil, že rostlina si drží i v naprostém suchu kořeny živé až doslova do poslední chvíle. Je to logické, neboť v případě deště jsou kořeny právě a jedině to, co ji může zachránit. O kořeny přijde spíše na podzim vlivem nadměrné zálivky a nízkých teplot a s uhnilými kořeny se jí moc kvést nechce

Zaruba: je to sice out of topic, ale pokud jde o ty kořeny, tak jsem zjistil, že u drtivé většibny epifytů spíš odejde dříve nadzemní část, než kořeny, tudíž ani extrémní sucho kořeny neničí. Zaschnou pouze špičky, nebo se redukují .
Samozřejmě jde taky o to jakou mají ty kořeny kvalitu. S rychlostí osychání souvisí úzce i pevnost a trvanlivost kořenů. Třeba kořeny které narostou v rašeliníku jsou bídné a choulostivé, ty co narostou v kůrovém substrátu jsou na tom lépe, ale ty co narostou u navázaných kytek jsou mnohaleté a odolné.
Pro epifytické orchideje jsou totiž kořeny naprosto důležité, takže jsou suchu velmi odolné. Proto neplatí to, co u jiných běžně rostoucích rostlin, že po přísušku, může následovat uhnití. Kořeny v drtivé většině případů uhnijí a až potom se tváří suše.

Karlos: S tím co píšete souhlasím a zejména s tím, že uschlé kořeny jsou většinou ty, co nejprve uhnijí. Zajímavá zkušenost, že kořeny narostlé v prosýchavějším substrátu jsou odolnější a lepší kvality než ty co narostou v dlouho mokrém rašeliníku. Nikdy jsem o tom takhle nepřemýšlel, ale asi to takhle bude.
Kdo ale píše ty nesmysly do knížek o orchidejích?