Já si jen pamatovala, že to tu už bylo

Taky stíním zelenou, hlavně proto, že jsem ji dostal. Nezdá se mi, že by to byl problém. Zřejmě je pravda, že víc pohlcuje modrou a červenou, zelenou odráží.
To ale zřejmě nebude to podstatné. Důležitější, než co odráží je, co propouští.
Když jsem koukal na dopadající světlo na předměty pod tímto stíněním, tak mi tolik zelené nepřipadaly. Možná v tom bude rozdíl. Tahle otázka mne ale taky napadla.
Ohledně ochrany proti popálení je nejdůležitější modrá. Tedy chránit rostlinu před nadbytkem krátkovlného záření. Červená rostlinu nespálí, ale zahřeje. No a snížení teploty je druhý cíl stínění. Rostliny zahřívá celé spektrum.

Míla: Do zelena to pod stínovkami je. Okem je to těžko postřehnutelné, ale ještě když jsem fotil na diáky tak to bylo ujeté do zelena dost. Je jasné, že spektrum které dopadá na rostliny v ZZ je tímto rozhozené oproti venkovnímu prostředí. Studii toho, do jaké míry to rostlinám vadí nebo pomáhá asi nikdo ještě nedělal a tak to asi prozatím zůstane tabu. Trochu mi ale vrtá hlavou, jestli by to např. pod šedou stínovkou, nebo třeba tou červenou nekvetlo bohatěji. Proto jsem to téma nastrčil

Jsem přesvědčená, že se kupř. v Holandsku, kde se kytky pěstují ve velkém, takové výzkumy vlivu barvy stínovek dělaly. Možná by se daly nalézt fotky, kde by bylo vidět, čím stíní. Ovšem i kdyby někdo tvrdil, že nejlépe stíní fialová nebo šedá stínovka, tak si ji na skleník nedám. Ta zelená taky sice není zrovna moc hezká zeleň, ale tak nějak jde. A bílá by byla u nás v krátkosti špinavá. Za stara jsme svázali rákos na takovou řídkou rohož, dalo to práci, nedalo se to celé léto zdvihnout,druhý rok to bylo na odpis, ale bylo to estetické. Tedy ten rákos nepropustil nic, ale ty mezery všechno, takže světlo naprosto stejné, jen míň. Ale to jsem pěstovala kaktusy a sukulenty. Těm tolik slunce nevadilo, ale bylo tam vedro na chcípnutí a jedna ventilačka to nestačila odvětrat. Byl to skleník samoděl na baráku, vlez z baráku a přehříval vnitřek domu. Tak proto se stínilo.

http://bahce.home.uludag.edu.tr/sera.html teda to je snad v Mongolsku nebo kde.
http://www.novedades-agricolas.com/en/g ... reenhouses
https://www.aos.org/Default.aspx?id=230 to je přímo o orchidejích.

To první je spíš Turecko, ale to je fuk. Zatím zůstávám u zelené. Nějak si pořád myslím, že těmi otvory v pletivu proleze světlo nefiltrované, ale rozptýlené, stíní a filtrují jen ta vlákna. Asi by to musela být folie bez mezer, aby se dalo mluvit o nějaké výrazné změně spektra, ne? Prostě spolu s Holzmanem, "drát a nic, drát a zase nic"...

Estetika je jedna věc a dát rostlinám maximum aby byly v perfektní kondici věc druhá. Mě by jiná barva z venku na střeše ZZ nevadila, kdybych věděl že to rostlinám vyhovuje více . Z obrázků je patrné že každý ve velkopěstírnách stíní něčím jiným. Rozhodně bych ale zavrhl stínění uvnitř pěstebního prostoru kvůli nadměrnému přehřívání.
Dírami v síti jde určitě světlo nefiltrované, i tak ale ke změně spektra dochází i když markantní to asi nebude.

Zaruba: vnitřní stínení je opravdu na prd, z hlediska vlhkosti. Nad stínovkami je ještě hodně významný objem vzduchu, který se přehřívá a utíká větracími otvory ven, což by nevadilo, kdyby s ním neodcházela i potřebná vlhkost. Takové skleníky jsou pak v létě přehřáté i vysušené a vyžadují buď horní zamlhování, nebo vlhký materiál pod stoly. Brno Kotlářská stíní zvenčí položenou zelenou stínovkou a připadá mi to tak ideální, přestože stínovka leží i na pohybujících se větracích oknech. Problém je spíše ten, že taková stínovka je tam napevno, což ale také nemusí příliš vadit, jakkoliv komerční skleníky maj stínovky rolovací, pro optimalizaci intenzity. Na netu jsem viděl dost nových staveb s vnějším stínením a jsou to přitom velké skleníkové komplexy. http://www.greenhouseschina.com/products/2-3-6b.jpg Pro udržení co nejnižší teploty v létě je to určitě optimální....nevím jak by to fungovalo u nás a jaký by to mělo dopad na životnost stínovky.
Teorie větrání a optimálního klimatu by mě docela zajímala. Jsou pěstitelé, kteří horem vůbec nevětrají, ale asi to lze jen u malých staveb. U těch větších to bez střešních větraček nejspíš nelze. Kombinací postranních oken a oken ve štítě skleníku by možná šel vytvořit celkem přirozený tah vzduchu bez onoho přílišného vysoušení. Systém trysek pro suchou mlhu bude nejspíš poměrně nákladný. Četl jsem v nějakém starém čísle roezliany snad, že existovaly doslova "zázračné" skleníky, kde klíčily semena samovolně a rostliny tam byly neuvěřitelně vitální.

Jednalo se o skleníky zapuštěné do země které se dnes takřka nedělají. Výhodou bylo menší přehřívání v létě a nižší spotřeba topiva v zimě. Pokud se budeme zabývat uchlazením skleníku v létě není takřka třeba stínit. Řešení jsou obtížná ale možná- propojení se sklepem, tažení studeného vzduchu ze studny, výkonný ventilátor proudící na stěnu s vodou...

Napíšu svoji zkušenost se stíněním a snižováním teploty.
Nejlepší je při stavbě skleníku vytvořit si víc možností. (A klidně jděte doma přes mrtvoly). Není jen jedna kombinace. Protože počasí venku je taky jiný. No vůbec vlastně nejde udělat nějaký přehled ,postup -to že si pěstitel svůj prostor musí osahat to není jen fráze. Je to zároven předvídání jaký bude počasí a podle toho jednat .A taky každý má skleník postaven jinak.

Já mám u zz okna dvě nahoře,malý mřížky dole-sázela jsem na komínový efekt. Dobrý ale vlhkost uteče. Používám jindy.
Dveře -když dám do dveří rám se stínovkou(mám i na zz oddělávací stínovky ) trošku se vše zablokuje- vlhkost tak neutíká .
Mřížky dole na úrovni terénu- výborná věc otevřeny v sezoně stále. Vlhkost moc neutíká .Tam roste např. Lepanthes
Podkopání mám skoro na 1m a ještě původní sklep dolů asi 70cm. -byl na uhlí. Určitě to drží teplotu i vlhkost .Ale stínovky je potřeba taky. Skleník se v sezoně rozdělí na několik teplotních částí. Samo i vlhkost je rozdílná. Příklad se stínovkou -dole 25°C, střed27°C,horní 35°C. Za veder nepomáhá na 100% ani ventilátor dole na nějaký výrazný promíchání teplot.
Chlazení vodou jak to dělám já je u mě bez efektu- to znamená polévání skleníku nebo polévám vodou dlažbu. Zz není odizolována je výhodou i nevýhodou zároveň-ideál není ani v tomto.
Myslím taky ,že vše co dělám není ideál . Spíš by měla být možnost vyhnout se trochu tomu co mě nevyhovuje a kytkám . Taky jsem vycházela z faktu a nemožnosti letnění.
No je to zábavička to jo ...