Já jako bývalý parapetář můžu porovnat .Ve skleníku je větší svoboda teda i když tam někdy také mohou vzniknout tzv.kompromisy. Mnoho starostí to není je to hlavně o předvídání vzhledem k počasí .Spíš musí být člověk opatrný a nechtít vše aby se pak z těch kytek nezbláznil.To by mě ani nebavilo mít přecpáno .

Hnojivo -škoda že ty kytky nemůžou mluvit. Jako- mám hlad ,nepřecpávej mě bacha na kořeny,je mě teplo nebo zima atd. Možná taky -nekoukej na mě furt. Osobně na zázraky taky nevěřím -bylo to a je vše tak trochu nešťastně podané . Ale kdyby se chtělo porovnávat se dvěma vzorky stejné rostliny je to vůbec ve skleníku možné? Přece každý rok je jiný a různý místa ve skleníku mají taky svoje jiný klima.To bylo obtížné zrealizovat.

Tohle by ty moje křičely sborem a velkým hlasem

zdravím,

hodně rad ohledně hnojení je taky na http://www.czporadna.cz/?qa=search&q=hnojeni

Haki: mluvit sice neumí, na druhou stranu nám to řeknou svým vzhledem a umí toho naznačit hodně. Lehce podvyživená je dle mého lepší jak přehnojená. Příroda se s nimi taky nemazlí.

O hnojení orchidejí tady nic není- to je jiná kapitola.

Řekl bych, že hlavní je pozorování kytek a samozřejmě je nutné pamatovat si, jak vypadaly dřív a co jsme s nimi dělali. Příznaky nedostatku a přebytku jednotlivých živin jsou docela jednoznačné, i když na tomhle fóru docela vzácné. Ty základní jsem už kdysi popisoval ( http://www.czechorchidsociety.org/clan01t.htm ), hlavní zdroj je knížka od Soukupa a vše, co je v článku jsem viděl. Situaci ale může změnit nevhodné pH substrátu, což se dá bez měření jen odhadovat, nebo poškození kořenů. Když kytka roste mizerně a má deformované listy, nejde o přebytek dusíku, ale špatné pH. Čím menší kontakt kořenů se substrátem, tím menší vliv pH - kořeny jsou živé a umí pH zčásti upravovat. Když doplním, co se mi povedlo zorat v posledních letech, je to hlavně podvýživa u draslíku. Ta má spoustu příznaků, většinou různých u různých rodů. Takže doplňuju už popsané. Kytky často jen zastaví růst, u Miltonií a příbuzenstva se dělá harmonika na listech (turgor závisí na dostatku vody a draslíku) a u dlouhodobě podvýživených se dělají nepravidelné světlé skvrny na listech (Phaly) nebo postupně zasychají špičky listů, což jsem viděl u Dendrobií a Coelogyn, možná tak reagují i Vandy. U kapradiny se dělaly i místní nekrotické skvrny, které se často popisují u běžných rostlin. Je dobré mít nějakou kytku jako indikátor, třeba Miltonii spectabilis.

No jak které nám něco řeknou. Je to jako u lidí. Někdo toho naklábosí a jiný mlčí
Mám např. Bletia jucunda- terestrická orchidea. Ta na podzim zmizí v květináči a půl roku pouze civím na prázdný květník. Na jaře pak čekám jestli něco vyleze ven nebo ne
Proti tomu ukecané jsou epifitní orchideje u kterých vidím listy, pahlízy a část vzdušných kořenů Ty ukecané mám radši

Béďo tak konečně objednáno .No ,už jen čekám na kvetoucí sad.
Jen se chci zeptat když budu v zimě přisvětlovat střevíce dá se taky přihnojit -občas?Myslím od listopadu do ledna. Nebo je lepší hnojení vynechat.

Nejlepší je hnojit s každou zálivkou v rozmezí 50 - 100uS podle toho jak kytky rostou. Ty co "sedí" nehnojit vůbec. Je to taky o druzích- Brachypetala a adductum/anitum jsou zvláště citlivé na přehnojení. Sanderianum mladší rostliny taky, starší dobře rostoucí už míň- ale i tady nedávám víc než 100uS.

Bohužel, když se vám podaří podhnojit důkladně, kytky sedí a nakonec chcípnou. Takže mírné a velmi časté hnojení bude nejlepší, i když kytka neroste, živiny žerou mikroorganizmy a ještě se vyplavují. Řekl bych (ale jistý se nejsem), že při slabém hnojení rostou kořeny, ale listy ne. Je ovšem třeba vzít v úvahu chování jednotlivých druhů během sezóny.