Když hrozí spálení, použiji řidší hnojivo ne? Někteří to doporučují i u epifyticky pěstovaných kytek. Že by měla být před hnojením zalita citlivá paphiopedila to chápu, ale jinak mi to nejde do hlavy. Může zalitá kytka lépe přijímat živiny?

Nedokážu posoudit, jestli lépe nebo hůře. Jen přidám takovou radu od pěstitele bulbophyl, která byla uveřejněná v časopise AOS. Ten tam psal o pěstování bulbophyl ve vrstvičce sphagna a o hnojení tam psal, že je potřeba kytku zalít a pak krátce namočit do roztoku hnojiva. Že hnojení nenahrazuje zálivku. Tak, a teď se v tom vyznejte .

Myslím že se to vše dělá jen kvůli spálení od slunka .Třeba u Catlejí co jsem měla dřív byly kořeny spálený po hnojení od usazených solí ale jen ty co koukaly ze substrátu .Spíš to teď dělám opačně pohnojím a pak přestříknu vodou kořeny u navázaných bulbíček a mám taky Rhyncholaeliu digbyanu ještě je stále navázaná je hodně na světle kořeny spálený nemá ale moje Paph.villosum koukají mu kořeny ze substrátu tak ty spálený jsou-i když hnojím slaběji ale nepřestříkávám.Ty kořeny pafíček co jsou v substrátu nikdy nevyschnou na troud-teda doufám.Alespoň když jsem přesazovala byly kořeny ok.Kořeny Paph.villosum trošku ošlehnutý jsou.

Zdenka: Proč by hnojení nenahrazovalo zálivku? Koncentrace solí je celkem nízká, takže je to prakticky samá voda. Otázkou je třeba to, jak se rostlina chová k zálivce hnojivé z hlediska propustnosti molekul. Je možné že po zálivce jsou více otevřeny průduchy i kutikulární póry a rozpuštěné ionty v následující hnojivé zálivce jsou pak lépe přijímány, nebo naopak nejsou, protože kytka už tolik nenasává, jak když je suchá a žíznivá.
Na zahraničních fórech, nebo diskusích se občas tyto názory objevují a mě jde o to, jsou-li jen jakousi snahou zamezit případnému popálení, iluzí, že to kytce takto dělá dobře, nebo ryze praktickou operací se skutečnými výsledky.
Haki: to přeci nemusí být hnojivem to P. villosum. Třeba je to jen přemokřený. Ta Rhyncholaelia má pěkné kořeny!

Jak jsem nakoupila, tak prodávám. Možná bude něco na tom, že ty mokré kořeny ty soli lépe vstřebají. Stálo by to za pokus. Ale dvě rostliny stejně nic nevyřeší, muselo by jich být víc, takže se pořád pohybujeme na teoretické bázi. Ale vzato selským rozumem, nejsou kořeny epifytů na soli ve vodě stavěné. Tak se jejich citlivost dá docela dobře předpokládat.

Mě v otázce potřeby hnojení na vlhký substrát napadá něco jiného. Co když je to prostě tak, že suchý substrát hůře přijímá vodu? Její spotřeba (a také spotřeba hnojiva) je pak vyšší nebo (použijeme li stejné množství vody jako při zálivce na vlhký substrát) se k rostlině (díky tomu, že voda proteče) nedostane tolik výživy.
Hezký den
Pavel

Pavel. Tohle beru! Zní to logicky. Někteří pěstitelé tento postup ale doporučují i u Vand, pěstovaných v košících bez substrátu. Tam mi to nějak nejde dohromady."Když hrozí popálení, snížím přeci koncentraci ne? Možná že v tom ale přeci jen ještě něco bude.

Tak od počátku pěstování zalévám a hnojím rovnou bez předvlhčení. Tím se dost zamezí přemokření substrátu. A popálení kořenů? Tak to nechápu. Přeci používám množství hnojiva takové, jaké rostlinám vyhoví. On promočený substrát už toho moc nepobere, takže proteče i to hnojivo a tudíž tam moc úspory nevznikne. Je daleko lepší rostliny obejít třebas dvakrát s tím, že poprvé jen cvrknu, čímž do substrátu dostanu více hnojivého roztoku ale zalévat čistou vodou a pak hnojivem? No nevím ale pak podíl hnojiva hodně klesá. U střevíců nevím ale zatím jsem ještě neviděl, že by se popálily kořeny od slunce po zalití hnojivým roztokem a to ani u rostlin, které mám venku pod stromy jako je např. Euchile citrina, a že má sluníčka docela dost.

Za sebe,jelikož mám naprostou většinu kytek na klacku ,tak te vody moc nedostanou najednou.Vše nejprve jen pomlžím,jak listy ,tak klacky s mechem(tam kde je) a pak přešteluju trysku na hrubší pramen a stříkám jen baly či kořeny.Je jedno jestli čistou vodou nebo s hnojivem.Mimochodem letos hnojím po dvou létech bez hnojiva.Mlžím z toho důvodu,že ten mech trochu zvlhne a pak teprve nabere trochu vody.Takhle šaškuji ráno a večer ,jak v létě tak i v zimě.V zimě jsou kytky v bytě,takže to stejně do večera vyschne.

Tento argument znám u kaktusů. A docela jej v této souvislosti i chápu. Tam se jedná hlavně o první zálivku po zimě, kdy jsou rostliny spíš seschlé. Používají se i pesticidní zálivky, kde to platí snad ještě víc jak u hnojiv. V tomto případě by měla být první, probouzecí zálivka čistá voda. Většinou i tuhle zálivku dělám s trochou hnojiv. Ve všech zálivkách mám slabší koncentraci hnojiva.
Někdo hnojí jednou za čas značně silnou koncentrací, tam bych viděl i opodstatnění. U slabé koncentrace mne zřetelné odůvodnění nenapadá.