Tak jsem si splnil sen rostlinou, o které jsem snil od prvního dne, co jsem orchideje začal pěstovat. Nikdy jsem k tomu neměl odvahu, protože pěstování je dost složité a problémové. Letos jsem tu odvahu dostal a pustil jsem se do ní. Jedná se o endemit JAR, kde roste v lokalitě Western Capa na stolových horách. Roste u potoků nebo vodopádů, kde většinou kořeny jsou vodou omývány ale najde se i v mokřinách poblíž, kde je ale nějaký pohyb vody. To jí zaručuje neustálou vlhkost vzduchu a spolu s větrem ji to ochlazuje. Má ráda teploty v rozmezí +10 až +26°C. Snese i teplotu vyšší ale za předpokladu, že kořenový systém není vystaven teplotám vyšším jak +20°C. Ph se musí pohybovat v rozmezí 5 až 6,8. Substrát musí být dobře propustný jako je 1/3 čistého štěrku a pak vrstva rašeliny spolu s perlitem a štěrkem, do které se umístí. Nejprve jsem prořezal květináč ve spodní části ale tak aby nevypadával štěrk. Rostlinu jsem dal do teplého skleníku a postavil ji do potůčku, který mi zásobuje jezírko. Pak jsem si ale uvědomil, že v létě je v tomto skleníku stále dost horko a tak jsem to vymyslel jinak. Květináč jsem postavil do košíku pro jezírkové rostliny dolů jsem dal trochu rašeliny a okolo květináče jsem "nasázel" čerstvé živé Sphagnum. To celé jsem ale umístil do podmisky na květináče a do ní nalil cca 2cm dešťové vody PH 5,5. Takže má stálou vlhkost. Sphagnum zajištuje mikroklima i listům a také brání přehřátí květináče s kořenovým systémem. Navíc voda v podmisce chrání i rostlinu před slimáky. Dešťovka se ale každé dva dny musí vyměnit, aby se nekazila a v teplech se musí dolévat. Umístění je venku u Cypripedií, kdy od 6 hodim na ni jde plné slunce cca do 9 hodin a pak je ve stínu až do 18 hodiny, kdy na ni sluníčko ještě jukne na půl hodiny. Nesnáší totiž přímé polední slunce. Snímek první je celá sestava, na druhém sníkmu je vidět i povrch substrátu, který také začíná mechovatět a na třetím je vidět, že se jí daří, protože razí dva nové výhony. Jinak potřebuje sluníčko k vybarvení květů ale jen to ranní.

Tak to ti fandím ať to rostlina vydrží. Před asi 20 lety jsem viděl krásný článek a spoustu těchto nádherných rostlin. Jejich letní nároky jsem nebyl schopen zajistit a tak jsem se jich vzdal. V průběhu let jsem měl vždy nějakou možnost jich pár opatřit ale odolal jsem. Neznám nikoho komu by se je dařilo pěstovat.

Virensi dík. No prubířský kámen ale nebude na mně. 10.7. jdu na operaci a nevím, jak dlouho budu v nemocnici. Pak stačí, aby žena jedenkrát zapoměla doplnit dešťovku, Disa jedenkrát vyschne a je v zeleném nebi. Musím doufat, že se tak nestane.

Míro, někde jsem četl, že to je o systému čerpadel (asi pěstírny) a ta voda musí být furt čistá. A to už je jedna z problémových podmínek.

No snažím se. Důraz je hlavně aby voda nebyla zkažená. Už lítám po pramenech v okolí a měřím PH, protože je mám cca 500m od baráku. Uvidím, co to bude dělat.Tohle je srdeční záležitost. Jo jeden z pramenů je dost okupován akvaristy, protože je jeden z mála kde i nejchoulostivější druhy rybek v této vodě mají potomstvo. Uvidíme. Nelze říci hop, protože jsem zdaleka nepřeskočil.

Květem je Disa nádherná .Jak teda mluvíte o slimácích já bejt slimákem tak polezu po té podmisce pak na přesahující sphagnum a .....budu mít svačinku. Jen mě to tak napadlo jestli se tam takto nedostane svačinka je to lákavá.Možná by ta podmiska měla být větší.

Míro ať ti pěkně roste, Disa je krásná, mě láká to spagnum, tady o něj nezavadíš

Hanko omyl. Sphagnum se nikde ničeho nedotýká. Na to si dávám pozor.

Pěstování v tekoucí vodě, jak píše Bedřich je jen jedna z možností - většinou to tak pěstují Holanďané. Ale jsou i jiné možnosti. Ian Buttrefield je léta pěstuje společně s Pleionkami a zalévá každý den ráno (viz. foto), stejným způsobem je pěstují i v Troji.
K.

po téhle kytce pokukuji už delší dobu. Zatím jsem při možnosti nákupu vždycky odolal, ale myslím, že už to dlouho nevydržím
Každá zkušenost s tímto druhem je jistě velmi vítána.
Hezký den
Pavel