Tak A. ongsakulii rozkvetl, délka stopky 16 cm. Řapík je dlouhý 12 cm, čepel má průměr zhruba 15 cm - velmi skladná kytka... Květenství nesmrdí, vlastně zatím není cítit vůbec nic. Pro mne jeden z nejlepších zmijovců, co jsem zatím pěstoval.
Následuje květenství jihoafrické Freesia laxa, dříve známé pod rodovým jménem Lapeirousia. Rostlina vytrvává drobnou hlízkou podobnou klasickým fréziovým (na tom zařazení něco bude) a ochotně raší kdykoli po dodání vody do substrátu. J. Haager ve své nesmrtelné knížce Pokojové rostliny z roku 1992 o ní píše, že s ní je možné "upevnit pěstitelské sebevědomí i značně nešikovnému děcku". To je asi pravda (u mne vydržela ), ale úplně bez povšimnutí ponechána být nemůže. Měl jsem dva hrnce, každý určitě tak se stovkou hlízek, a po jedné nevydařené zimě jsem zachránil jeden malinký kousek. Po pečlivé kultuře jsem nakonec získal po dvou letech květuschopného jedince a snad jsme opět "za vodou" . Kytka v příhodných podmínkách tvoří spoustu velkých, stoprocentně klíčivých semen, kterými plevelí v okolních květináčích. Ještě se pěstuje bílá forma 'Joan Evans' (mám a vyfotím, až pokvete) a modrá 'Azurea', tak je prý dost choulostivá.
T.

moc hezké kvítky ...

Zmiják je tedy moc povedený!!! Líbí se mi - dost....

Děkuju za kytky, jsem rád, že se líbí.
T.

Začíná kvést žlutá Gloriosa. Leto je ohromná a opravdu si pospíšila

Zdenko, je pěkná. Já ty svoje ještě nestihl nasázet - ještě, že tyhle kytky jsou takoví oportunisté, že to snesou . Ale příští víkend už musí do země.
Vykvetl (a byl vyfocen) další zmijovec, tentokrát nejobyčejnější z obyčejných, A. albus z čínské provincie Yunnan. Květenství je úplně čerstvé, ještě se "nerozvonělo" .
T.

Tak včera už se projevilo a bylo to něco příšerného, A. konjac je proti tomu obdařen "slabounkou vůní melounů", řečeno s klasikem .
T.

Slíbená Freesia laxa 'Joan Evans'. Koukám, že popisek jsem napsal se starým jménem - už stárnu .
Pak květenství dalšího zmijovce, A. verticillatus ze severního Vietnamu. Je drobnější, má tendenci ke stálezelenosti (hlízy po zasušení hrozně nerady raší) a dost s ním bojuju. V hrnku jsou čtyři hlízky, které přišly vloni v listopadu, 1. května se nad zemí objevil vršek jednoho pupenu; měl jsem radost, protože je to můj třetí pokus s tímhle druhem, ale je to květenství. Pokud bude list, přidám později...
A moje oblíbená botanická lilie, Lilium pumilum. Nádherně voní a květy jsou takhle zářivě oranžové (barva je dost věrná). Pěstuji jak jinak než v květináči, na zimu uklízím do skleníku.
T.

Všechny jsou krásné, ale ta lilie je úžasná

Velmi uspokojive.