Děkuji všem za rady. Zkusím ji dát do substrátu. Hned vedle brambor

Podle mých zkušeností, je-li vanda zdravá a má dostatek kořenů, stačí jí při košíkové metodě, v dobrých, nepřehřátých prostorech jedna zálivka denně! Jakmile ale něco není v pořádku s kořeny, nebo kmínkem, sesychá a zbržďuje růst. Nejhorší co může Vandu potkat je krom viróz fusariová hniloba stonku. Jsou dvě cesty jak houba do kmínku proniká: Jednak přes uhnilé kořeny, druhak přes uhnilé zbytky květenství, stojí-li v listových pochvách dlouho voda. Někdy zahnije přímo i jeden list a rostlina se může nakazit také. Symptomem jsou často na řezu dobře viditelné fialově zbarvené zóny. Průser je, že tyhle problémy často vznikají tam, kde je vlhkosti příliš, nebo chybí cirkulace vzduchu. Pěstitel pak může nabýt přesvědčení, že zalévá málo, ale opak je pravdou.
Při nedostatku světla jsou rostliny také citlivější ka nadbytku vlhkosti a hnití. Pokud je rostlina npadena, může to trvat roky, než houba proroste k terminálnímu meristému. Pokusy o záchranu většinou nejsou moc úspěšné, protože více vlhkosti a častější zálivka růst houby urychlují. Vandy nejsou phalaenopsisy a vlhkosti vyžadují méně, ovšem nedělá jim dobře přehřátí, nehybný vlhký vzduch, tvrdá voda zanášející kořeny i povrch listů. Thajští pěstitelé vědí, že aby vandy dobře rostly, vyžadují rychlé osychání kořenů. Hybridy V. coerlea dokonce prý mají oschnout během jedné hodiny. To je ovšem extrém. Většina hybridů by prý měla vyschnout během tří hodin. (Vyčetl jsem to z knížky Vandas and ascocendas, David. L. Grove.) Zálivka by měla být provedena tak, aby velamen důkladně nasákl. Nestačí osprchovat jen jednou, ale ideální je počkat 5 - 30 minut a zalít znova, až kořeny absorbují maximum vody. Kdo chce zkusit košík, zkuste dřevěný orchidejový, nebo květináč. Může být i prázdný. Çást kořenů se v něm zabydlí i tak. http://www.rv-orchidworks.com/orchidtal ... ultana.jpg

Karlosi, tak tady bych silně oponoval. Všechny Vandy a velice úspěšně pěstuji od začátku v substrátech. Ty ale musejí být velice hrubé. Vandy mi kvetou 2-3x v roce a většinou 2 květnými stvoly naráz. Při přesazování jsou kořeny krásně vlhké (ne přemokřené ) a v substrátu jsou vlhké neustále. Je zajímavé, že nové vyrůstající od 20cm až do půl metru od substrátu nesměřují do stran jako to vidím v případě, kdy je Vanda v 10cm košíčku bez jakéhokoliv substrátu ale zcela neomylně směřují do květináče se substrátem. Vanda chce přes zimu chladněji ale hodně světla a velice opatrnou zálivku, kdy ji zaliji třebas jednou za měsíc a jen cvrknu. V létě zalévám podle potřeby ale spíše 1x týdně ale velice málo. Co Vanda nemá ráda je rosení na list a obzvláště ne v zimních měsících. Rostou jako blázen a roční přírůstek se pohybuje okolo 20 cm. Za chvíli je prostě budu muset chca nechca pod posledními kořeny ufikvout, protože např. suavis je cca necelých 40cm od horního skla skleníku, které je ve výšce 2,20m.

Já pěstuji Vandy dle rady od Míry a rostou i kvetou ,,,,,,spíš jsem laidák a dostanou tak vodu 1x za 10 dní, ale jen je nechám napít na 10 minut a zase je s květináčem pověcím,zrovna mi jde jedna na květ. Míchala jsem tedy kůru (větší kusy )s korkem. Věra

Míra: Hrubým substrátem se nic nepokazí a chápu že z hlediska stability a méně časté zálivky to je i lepší. Já jen tvrdím že umí být na vodu překvapivě nenáročné, ale musí se držet teplota níže. Drtivá většina vand se ve světě pěstuje prakticky bez substrátu. O substrátu se zmniňují i autoři, kteří jinak pěstují bez něj. Jinak Vám jako majiteli skleníku by to jistě rostlo i bez něj. Viděl jsem na netu nebo na výstavách vandy s takovými chuchvalci kořenů, že by je těžko někdo vměstnal do květináče. To je pak taková sací síla, že ta trocha substrátu v košíku je prakticky zbytečná.

Karlosi máte pravdu, že ve stále vlhkém prostředí Vanda pojede bez substrátu ale bude to stát nesmírně mnoho místa. Vůbec si nedovedu představit Vandu výšky 2metry jaký by měla kořenový systém na volno. Asi by zabrala tak 2-3 metry čtvereční zatím co v květináči zabírá průměr 40cm. Vím o čem mluvím. Mám Brassavolu digbianu, která pochází z přírody a stále se nezvykla na květináč. Je sice plný kořenů ale valí je po celé polici mezi ostatními rostlinami v délce cca 4 metrů. Ono je to vše i o manipulaci, protože s rostlinami v květináči je lehčí manipilace. I propletení volných kořenů není zrovna nic příjemného a hlavně pracnost a starost o rostlinu je daleko nižší.

Míra: Ty starší vandy mohou přirozeně viset. Vrchol se stáčí nahoru a vytváří se jakési S. Kořenová spleť visí normálně dolů a zas taková hrůza to s prostorem není, na bázi přitom mohou růst nové vrcholy. Domnívám se, že by to na jejich iniciaci mohlo mít i vliv. Ona V. tricolor je obludná v dospělosti tak jako tak, a kořeny přeci valí i mimo květináč. Vandy nepotřebují k růstu nějaké zvláštní vlhké skleniky, včetně těch navázaných, nebo košíkových bez substrátu. Naopak jim prospívá pohyb vzduchu a vlhkost řekněme něco nad 60%.
No a s pořádným plátem kůry, obrostlým B. digbyanou se musí manipulovat dobře ne?:-)

Digbianu nemám na kůře. Nemám rád vývazy. To si může dovolit někdo, kdo je pomalu celý den doma jinak kultura živoří. Nechci otrocky napodobovat přírodu. Mám radost, když jsou rostliny spokojené jsou mohutné a bohatě kvetou. Několik jich vyvázaných mám jako Euchile citrina ale tam se nedá nic dělat.

Míra: Já to beru. Je to věc názoru. Pravda ale je, že hodně orchidejářů uvěřilo iluzi náročnosti blokové kultury a nutnosti časté zálivky, čtu to i v knížkách. Tak to vůbec není. Je to vše jen o nastavení správných podmínek, vetrání, správné zálivce. Vůbec není nutné denně zalévat, jakkoliv je to lepší a to ani v létě. Jak psal Radzak, je třeba pěstovat kořeny. Na blocích mají kytky fantastické kořeny, pokud se správně zalévají a mají hodně prostoru k rozrůstání, neboť hodně orchidejí je oddénkatých a vzdálenosti mezi pahlízami jsou velké. Rychle utíkají z kvetináčů. Z fotek na netu, a to i zahraničních mi jednoznačně vychází, že bloková kultura je většinou nesprávně pochopena. Kvanta sphagna pod kytkou a téměř žádné přirostlé kořeny svědčí o nedávném navázání, ovšem těch dobře zakořenělých rostlin se vidí málo. Pokud kytka zakoření, je pak hodně odolná suchu a snese hodně, také pak rychle vodu přijímá. Za sebe můžu říci, že v květináčích kytky rostou rychleji, ale jsou náchylnější k přelití a kořenů nemají mnoho. Ty jsou mnohem méně životnější a po přesazení často odchází. Třeba Cattleye mohou mít na kůře kořeny staré pět let, možná i více. Vody chtějí víc než v hrnku to je jasné, zálivka se však zužuje na pouhé sprchování.

Karlosi ještě se trošku vracím ke kořenům u Vand. Tato není přesazena již víc jak 10 let a není na ní vidět, že by se jí nějak zvlášť chtělo opustit substrát. Kořeny valí neustále do něj, silně se rozrůstají což je na fotu vidět a až ji jednou přesadím, tak schválně vyfotím to, co bude v květináči. Teď právě rozkvétá a opět dvěma stvoly. Dnes jsem zjistil, že dělá další kořenový systém ve výšce cca metr nad květináčem kde je vidět už špičky nových kořenů mezi listy. Docela to vítám, protože ji pak upicnu a vsadím do substrátu s těmito novými kořeny, čímž se z téměř dvoumetrové potvory stane zase jen metrová a možná i ten spodek obrazí, takže budou dvě. To ale uvidím.