Ale já myslím, že v paneláku by mi takto bulbo takhle opravdu nešlo. Píšete o slušné sbírce, předpokládám skleník, zimní zahradu nebo tak. Ale co v bytové kultuře? Mám jen dvě, Bulb. lobbii, které bylo navázané a nešlo mi uzalévat, teď je v košíčku, kůra s vrstvou mechu a zatím žije. Druhé je Bulb. vaginatum, které jsem do stejných podmínek dala hned a roste mu nová pahlíza. Pro mne to znamená jen to, že to tak prostě nechám, jinak mi uschnou.

Zdenka: Co to znamená nešlo uzalévat? Seschlo? Normální je jedna zálivka denně i v relativně sušším prostředí. Do bytu jest vhodná tenoučká vrstvička sphagna, ale né žádné balíky. Při změně prostředí se může kytka trochu scvrknout, než narostou nové kořeny.
Pokud máte trvale nižší vlhkost jak 40%, tak to asi opravdu nepůjde, ale takové hodnoty jsou málokde. 60% stačí bohatě. Kytku nesměrujte na ostré slunce, je třeba přistínit. Pokud je pěstujete v květníku, je to samozřejmě také možnost.

Právě že mi vysychalo tak rychle, že nezvládlo vytvářet nové kořeny. Proto jsem teď ty nové dala na vrstvu rašeliníku a zdá se, že ten dokáže udržet vlhkost dostatečně dlouho. Pod rašeliníkem je kůra, takže kytka není jen v rašelině a celé je to v košíku na vodní rostliny

Navázané rostliny v bytě mohou působit problémy. Ono "vyschnout" a vyschnout je rozdíl . I když rostlina vyschne musí jít namočit během dvou tří vteřin . Pokud přeschne nestačí mnohdy ani 5 minut aby namočená rostlina do sebe vzala vodu. Při stříkání na rostlinu na to nebude stačít ani deset minut. Pokud máte doma nebo ve skleníku 100 rostlin tak každodenní namáčení je neřešitelné v případě přeschnutí. Když vezmete v potaz , že není dobré ba přímo zakázané máčet v jedné vodě 100 rostlin zajímalo by mne kdo si může dovolit strávit pěstováním orchidejí celý den na plný úvazek. Proto je nutné zamechování podložky a i tak je stříkání na rostliny půlhodinovou záležitostí. Pak už je na řadě jen květináč. Samozřejmě víc se mi líbí navázané rostliny

Krásná tolumnie

Mno, má-li podložku, postříká se podložka i s kořeny a vlhkost si kořeny mohou brát z podložky, nebo rovnou z povrchu členité kůry(nejlépe ráno,nebo večer). V obýváku se mi osvědčilo, pouze hrubším proudem pomlžit přes kořeny, to znamená zalít. Voda odkapává na parapet s květináči a stéká po skle, což mám zhruba vyřešené. O víkendu vemu konstrukci s kytkama a osprchuji celou ve vaně. Tam kytky mohou zůstat třeba přes noc, což je pro ně osvěžující. Ve skleníku je to naprosto snadné. Veme se hadice a vše se doslova osprchuje. Ideální je na to zálivková jemná růžice. Vandy s volnými kořeny bez substrátu se osprchují ještě jednou v intervalu 5 - 30 minut aby velamen intenzivně nasákl. Nic víc není třeba. Je-li vedro a kytky jsou přehřáté, je dobré zálivku odpoledne zopakovat, ale záleží vždy na technickém řešení skleníku a stínování, nutné to vždy není. Nutné ani není zalévat epifyty denně. Když se jeden den vynechá, zaleje se příště. V zimě není vůbec nutné zalévat každý den. Je třeba rostliny pozorovat a cítit s nimi. Je-li rostlina v růstové fázi, vysychá rychleji, více prodýchá. V dormanci vysychá méně.
Ve skleníku je v zimě naopak problém, že kytky na podložkách jsou dlouho vlhké a je dobré vzduch rozehnat ventilátorem, je-li zataženo a vzduch se přirozeně nehýbe.
Pěstitelé mají z navazování strach, ale je celkem zbytečný. Například i v domě, kde bývá v zimě nad radiátorem vlhkost pod 40%, a v od jara do podzimu asi 50 - 60% může rašeliník jako podložka dělat problémy cattleyím. K výraznému zlepšení došlo při jeho odstranění u C. violacea, ale bohužel tenkrát se nakazila bakteriózou a ne a ne se jí zbavit. Druhy jako Laelia pumila, Sohronitis rovněž nemilují kvantum sphagna a preferují jiné druhy mechů, nebo žádný mech.
Nemá smysl hledat příklady, dneska se o ekologii konkrétních kytek dá z netu zjistit dost, včetně příležitostných fotek přímo z lokalit. Do bytu je vždycky lepší sehnat odolnější sukulentnější druhy, než se trápit s phalaenopisy.
Ještě dodatek. Začátečník má obvykle po navázání pocit, že je nepřirozené, když je po několika hodinách rostlina i s kořeny suchá. Myslí si, že to není v pořádku a že v přírodě jsou ty kořeny stále vlhké, jenže spousta orchidejí je přes den na troud a až večer nebo ráno získají potřebnou vodu, navíc jsou vybavené zásobními orgány, pahlízami a kožovitými listy. V umělých podmínkách ještě chybí vysušující vítr, který pravda má i ochlazující efekt, ale mrkněte třeba na lokalitu C. maxima, jak to s nimi lomcuje: http://www.youtube.com/watch?v=h5JP1ycgvBU

Karlos, vy zalíváte vodou z kohoutku? Můžu se zeptat kolik Us tam máte? Doma máme tak 400 -500Us a to se právě bojím,ale znám spousty lidí, kteří tak zalívají a orchideje mají pěkné. Já zalívám podložky konvičkou, kde voda pěkně proteče a teče na zem, pak se pěkně odpaří. To mám ve skleníku,v bytě mám pár phalů,ale botaniku taky a těch teplejších se nechci vzdát to je problém. A jinak stavím některé na podložce do vody,aby se kůra napila a nechám vyschnout. Rosení žádnébojím se houbového onemocnění apod. Ale zabere to strašně času na to,že chodíte do práce....viz. jak popisoval Virens....Věra

Věra: bohužel těch 500 jsem také naměřil. Vzít hadici do ruky a postříkat tzv. visačky je celkem jednoduché. Máčení bych nepraktikoval, to je teprv časožrout.

To mi vykládej, někdy si připadám,že nic jiného nedělám
Horší je to s tím mým skleníkem, právě včera jsem tam naměřila 35 st. zeď hřeje ještě ve 20 hod. večer....na zimu je to dobré ,ale v létě je to na nic, neuchladím to i kdybych se zbláznila....Věra

No kytka si majitele nevybírá- je to závazek .Stojí nás čas , peníze ale otázka může být co nám kytky vrací ? Mě jen napadá co by člověk dělal kdyby ty kytky neměl …. já jsem teda ráda, že jsem na tuhle úchylku přišla .I když trošku lituju ,že jsem na ni nepřišla dřív. Tak to jen tak