Pokud máš sud čistý, tak bych řekl, že to možné není.
Hezký den
Pavel

Pavle, tak tomu řikám nasazeno. Ty moje potvory si kvetou jedním květem.

Tak to je tedy úroda. Držím palce, ať to dotáhne a těším se na fotky

Tak to čumím chvilku tu člověk není a už to málem kvete-čoveče to by se mohlo stihnout než odjedeš. Dobrý

Tim jak se voda odparuje, stoupa koncentrace soli v ni obsazenych, ne?

Přeji hezký den.
Omlouvám se pěstitelům, že to tu zaplevelím trochou nudné vědy. Ale s tou tvrdostí vody to je poněkud složitější.
Především - dešťová voda v odkrytém sudu je velice složitý a dynamický geochemický systém, takže její tvrdost se skutečně může měnit, a docela dost.
Především je tu výchozí předpoklad - "pokud máš sud čistý". Sud, do něhož se shromažďuje dešťová voda ze střechy, a navíc je odkrytý, absolutně čistý být nemůže. Může se jevit jako dostatečně čistý pro většinu běžného užití, ale jakmile se na tu vodu vrhneme s přesnými přístroji, zjistíme, že s tou čistotou je to úplně jinak.
Mechanismů, které mohou ovlivňovat tvrdost vody - tedy množství rozpuštěných solí, je řada. Jeden z nich správně uvádí lipo - odparem vody stoupá tvrdost. Otázkou je, jak moc. Zvýšení tvrdosti o řád by vyžadovalo odpaření cca 90% vody, což asi není reálné. Na druhé straně ovšem nevíme, jak dlouho se v tom sudu rozpuštěné soli hromadily a tvrdost vody mohla stoupat postupně a dlouho.
Další možná příčina kolísání tvrdosti vody v sudu souvisí s obsahem rozpuštěného CO2. Rozpustnost CO2 ve vodě výrazně závisí na teplotě, přitom s růstem teploty klesá! A na množství rozpuštěného CO2 pak závisí rozpustnost CaCO3. Pokud se voda ohřeje, uvolní se rozpuštěný CO2, a vysráží se nadbytečný CaCO3. Tvrdost vody klesne. A naopak při ochlazení se zvýší obsah CO2 ve vodě a vysrážený CaCO3 se opět rozpouští.
Další věc je možné vyloužení některých iontů přímo ze sudu - je třeba brát v úvahu, že deště u nás jsou vždy více či méně kyselé.
Další možnost je prach v ovzduší, který může napadat jak přímo do vody v sudu, tak i na střechu, z níž je pak spláchnut. A ve vodě se může zčásti rozpustit. A množství prachu na střeše se může měnit podle počasí a určitě závisí i na ploše střechy a jejím sklonu a orientaci.
A vyloučit nelze ani možnost vyloužení přímo ze střešní krytiny. U eternitu by mě to nepřekvapilo.
A tohle všechno se v té vodě může rozpouštět a zase srážet podle měnících se fyzikálně-chemických podmínek a s přispěním aktivity případných mikroorganismů, které v té vodě taky určitě budou.
S pozdravem
Lukáš Křesina

No myslím že je lepší dešťovka obsahující malé množství panem Křesinou uvedených sloučenin, než tvrdá voda z kohoutku, ale je fakt že v roce, kdy jsem naposledy hodně používal dešťovku z našich "zasviněných" sudů, jsem měl na kytkách nemalé množství bakterióz, různých skvrn a td. Ty mikroorganismy jsou docela nezanedbatelný faktor. Naši v těch sudech často oplachují zeleninu ze zahrady, stále se v tom myjí konve od hlíny a v době teplých letních dnů se ta voda silně znehodnocuje i díky korozi kovu. Splach z okapů a střechy asi taky udělá své. Pokud používám vodovodní vodu z přehrady, fleky se prakticky nevyskytují.

No já jsem si raději koupila 2 sudy z plastu 1 je obsahem 100L.Jsou jen a jen moje ,když mě na ně někdo šláhne-zabiju pohledem. Chce to fakt oddělit ,taky bydlím z rodiči…jeden sud mám v nejtemnějším místě v zz na dlažbě druhý střídavě venku pod stříškou nebo v garáži.Měřím hodnotu vody –to chce určitě .Vedle soused spí v kůlně a někdy topí dřevem no spíš botama .Takže ze začátku deště je voda i 200-500µS .Když je hodnota 30uS začínám chytat vodu ve finále je tak 20µS a to je hodnota destilky. Sud má víko ,nikdy se mě voda nezkazila.Ale když dojde voda vždy se musí dno vymýt od černé usazeniny-ta není ok.I když se mě kolikrát nechce. Nikdy nepoužívám žádnou desinfekci ani se mě neudělala nikdy ve vodě řasa i když to asi nevadí-voda nesmí nelibě vonět.Za těch strašnejch veder co byly se točila voda z RO denně(asi okolo 40µS ) .Dřív jsem zalívala namáčením do stejné vody to jsem teď silně přehodnotila a zalívám proléváním –každá kytka dostane svoji vodu .Když teda zrovna prší problém s vodou u rodinného domu není .Ale je fakt že v HK prší tak přiměřeně k počtu mých kytek .Asi mám kliku.

Hygiena je základ při uskladnění dešťovky pro orchideje. Mám vodu z loňského podzimu a ještě se nezkazila. Způsob uskladnění používám podobný jako HAKI.

Já mám zakopanej 120l plastovej sud kterej za měsíc s přehledem vytahám (asi to bude chtít ještě jeden), víko manžel vyříznul a našrouboval mi tam takový to hodně hustý pletivo z něčeho nerezovýho (jako jsou jemný cedníky), kvůli spadanýmu bordýlku. Sud tedy poklicí zakrytý není, voda se obměňuje a dolů jsem hodila ještě pytlík aktivního uhlí do filtrů akvárií (na 150l). To jsem nikde nevyčetla, to jsem jen tak usoudila, že by to mohlo být k něčemu dobrý . A stejně jako Haki bych každýmu urazila pazoury kdyby si tam chtěl cokoliv opláchnout .