Je moc krásné. Když vidím na Aukru, kolik existuje barevných kultivarů, jen žasnu.

Je to hezký kvítek i rostlina

Překrásné. Také jsem už po nich pokukovala. Jak stará je rostlina?

Děkuji za pochvaly, rostlinu mám už dlouho, nevím přesně, ale kolem 10 let už mít bude

Tady na tomto fóru jsou kakty samozřejmě dopňkové téma, nikdo moc neřeší, co přesně a z kterého naleziště ten který kakt je, u kaktusářů jsou zase doplňkové téma jako doprovodné rostliny - např. orchideje
dokonce se tam dá nalézt občas i nějaká ta rupicola, třeba tady dole na té stránce:
http://kkplzen.eu/index.php/forum/5-Kak ... 5&start=30

kaktusáři neřeší druhová jména, ale přesná místa nalezišt, např. viz. diskuse nad rebuciemi.
http://kkplzen.eu/index.php/forum/5-Kak ... diolobivia

Kaktusáři a orchideáři, toť jiný vesmír...

No vida a stačí kelímek od pomazánkového másla a pár kamínků

zrovna mi kvetou notokaktusy, taky paráda, ale nevím dopředu, jestli se mi podaří vložit foto.

Kvete pár kaktusů, pozůstatek mladického zápalu pro tuto skupinu rostlin. Nejdřív několik zástupců rodu Gymnocalycium (= "s holou trubkou"), v Jižní Americe se vyskytujících kaktusů. První je nesmírně variabilní G. gibbosum, jedno z mála samosprašných "gymen". Pak G. horridispinum, demonstrující architekturu poupěte a tu pověstnou holou trubku (na květech gymen není ani památka po jakýchkoli vlasech, chlupech nebo trnech, na rozdíl od mnoha jiných kaktusů); ve výsevu byly červenotrné a žlutotrné rostliny, vybral jsem si po dvou od každé barvy, dnes jsou všechny (tři, co zbyly ) úplně stejné. Pak citrónově žluté G. hybopleurum (většina gymen je bělokvětých) a konečně G. spegazzini - chyba, je to G. riojense, opět demonstrující stavbu poupěte ze dvou různých úhlů.

Pak tu je směs dalších jihoamerických, např. Aylostera heliosa var. condorensis, "chudá příbuzná" famózní nominotypické A. heliosa, jejíž nález udělal před mnoha lety z Waltera Rausche hvězdu kaktusového nebe (ne že by do té doby hvězdou nebyl). Tahle pochází z Condor Pas a mají ji rády svilušky... Pak dva notokaktusy, žlutokvětý N. apricus a fialovokvětý (opět nezvyklá barva mezi žlutými noťáky) N. uebelmannianus - na nich je vidět, že u mnoha kaktusů je na květech různých chlupů požehnaně.

Končím třemi mamiláriemi a jednou neolojdií. První mailárku mám přes třicet let, přežila moje různá stěhování, na čas byla u kamaráda a teď je třetím rokem zase "doma". Když jsem malinký semenáč kupoval, měl jen polní číslo (JE 381 nebo 382, to už si nepamatuji), jméno jsem nikdy nezjistil. Druhá je taky bezejmenná, třetí jméno má, ale nechce se mi ho hledat a jmenovka je vrostlá do květináče a nejde vydolovat. Neolloydia grandiflora má tendenci se trochu vytahovat, ale je to tak i v přírodě a tak se s tím smířím http://pics.davesgarden.com/pics/2007/06/12/Xenomorf/9e9dd5.jpg.
T.