A to je přesně účelem tohoto tématu . Zbavit těch 800 lidí ostychu na něco se zeptat, že se tady ztrapní. Každý jsme nějak začínali. Jak to bylo za nás popsal pěkně Míra. Teď je situace úplně jiná. Podle mého je těch informací až příliš, kolikrát protikladných a kdo se v tom má potom vyznat . Nejlepší zkušenost je vlastní zkušenost a když někomu pomůže k tomu, aby se vyvaroval zbytečných chyb, tak je to jenom dobře. Nakonec to vždy odnesou jen ty rostliny .

Já se musím přidat,sice jsem začínala s pelargoniemi a to je moje hlavní náplň,ale díky Ludovi a následně Vláďovi Kalousovi, jsem se dostala k orchidejím. Přidám se k Mírovi a ostatním,že asi každý z nás zkoušel vše na hybridních orchidejích a máme je i dodnes, škoda jen,že člověk nemůže mít vše co se mu líbí - myslím tím podmínky k pěstování....ale udělat si takový svůj manuál na co mám čas a co není pro mě až tak náročné a samozřejmě rady a diskuse s ostatními. Ještě lepší je když máte někoho blízko, to fakt závidím.Snažím se tedy o to ,abych měla z pěstování radost,ale naopak neúspěch mě nikdy neodradil a neodradí...proto děkuji všem na tomto foru za příspěvky a rady ...Věra

Když si vzpomenu na své začátky, kdy byla hluboká totalita a taťka jednou dovezl z Německa, kde jezdil v důchodu pracovat ke známému, krásné cymbidium. Byla to naše první orchidej a vůbec jsme ji neuměli pěstovat. Taky nám víckrát nevykvetla. Ale časem jsem získala potřebné a bohužel strohé informace o těchto nádherných rostlinách a po revoluci mi přibyly hybridní phaly a časem i katleje a dendrobia. Vlastně i díky tomuto fóru jsem začla i s pěstováním botanických druhů, našla jsem v nich zalíbení a stále mi přibývají. Tímto moc děkuji všem, kteří svými radami a zkušenostmi pomáhají nám, začínajícím botanikářům.

Tak to ti upřímně závidím..... my jsme doma nic neměli, nikdo květiny nepěstoval, ani žádné zvířectvo,takže geny nevím po kom jsem sdědila....ale vše se ve mně probudilo ve spojení s mým manželem.....a jsem za to vděčná.Je tolik věcí co neznám a pořád se učím. Držím se hesla nemusíš to dělat,ale umět to můžeš......Věra

Tak já taky přidám svoji trošku do mlýna, i když patřím právě k těm, kteří se neodvažují přispívat, ale o to více a pravidelně již dlouhé roky hltají rady zkušenějších. Taky si s úsměvem vzpomínám na svou první orchidej - v Hornbachu, kam jsme tenkrát jeli pro psí granule, se objevily orchideje, ale stály nekřesťanské peníze (z mého pohedu - tenkrát). Dělala jsem na manžela psí oči, ten se chvíli tvářil nepřístupně a pak vzal ze země květináč s přelitým faleňákem (z výprodeje), který byl trochu levnější a řekl, že teda jedině tento. Odvezli jsme ho domů, já jsem se lehce nafouka, že si teda asi nezasloužím pořádnou kytku a postavila jsem květináč na okno v ložnici. V té době jsem vůbec netušila, co orchideje obnáší! A za pár týdnů se na orchideji objevilo asi 10 poupat, pak květy....no a bylo vymalováno! Přibyly další faleňáky, pak cymbídka a všechno co šlo, samozřejmě hybridní, pak články, knihy, veškeré rady...internet, diskuze. A dnes ? Už vím, že všechno mít nemůžu, ale když něco chci..... Taky sháním všechny časopisy, knihy, dokonce i na aukru v němčině, ruštině...Dnes se snažím převážně o botanické katleje, ale doma mám nejen tyto. Myslím, že ať hybridy nebo botanika, asi všem se nám radostněji žije, když na tom svém kousku uvidíme ten pupík, z něhož se pak vyklube třeba miniaturní kvítek.
A taky jsem moc vděčná za všechny dlouhodobé pěstitele, kteří k té lásce mají ještě obrovské znalosti z biologie, chemie i fyziky, ale i za ty drobné blázny, kteří si asi prožili stejné nadšení a posunovali se od dvaceti ke stovce kytek, zažívali boje s ostatními soukmenovci ve smečce o prostor pro další kytky, o vitrinu, reverzní osmózu...Je fajn vědět, že je hodně takových nadšenců, jsme moc ráda za tohle forum, i když nemám moc co předvádět, pořád se můžu o něco snažit a pak zase radovat z malinkého pupíku!

Víte, já bych chtěl říci ještě něco. Jsou orchideáři, kteří říkají tohle nemohu mít z toho a toho důvodu. Nesouhlasím. Jestliže to chci, tak to prostě mám a udělám všechno proto, abych to mohl mít. Tak se pozná už opravdu skalní blázen. Já začínal na okně a s košíky zavěšenými na háku u stropu. Těch hádek, když voda vlítla na koberec, nebo když jsem v obýváku striktně zavřel radiátor, protože jsem chtěl, aby vykvetlo D. nobile. Tehdy jsem to odprdl angínou, protože sedět u televize po koupání v 10°C holt nebylo to pravé. Protože jsem chtěl dosáhnout víc, postavil jsem první skleník, ale aby tam mohly chladné rostliny, třetinu jsem přepažil folií na straně, kde nebylo topení. To mi ale nestačilo, takže následně jsem koupil skleníček 2x3 metry, podezdil a propojil topenim přes čerpadlo. V zimě to ale byl očistec, protože každou zimu navečer vše zakrýt 3cm polystirénovými deskami a ráno v 5 hodin než jsem jel do práce tak všechno sundat a bylo jedno jestli leje nebo je půl metru sněhu. Za pár let jsem si řekl, že to tak nejde, skleníček jsem zrušil a postavil další zděný, který mám do dnes. Ostatní kupovali auta a já stavěl skleníky. A dnes? I když jsem starý, tak dělám vše proto abych si to udržel. Proto v těchto letech lítám po lese s motorovkou a dřu se přes léto místo dovolené na dřevu. V plynu bych se nedoplatil a také nechci, aby na to rodina doplácela. Prostě věřím, že když někdo něco opravdu chce, tak to dokáže.

Míro, s tímhle souhlasím jen do jisté míry. Ať dělám, co dělám, tak v paneláku skleník nepostavím. Takže se svým omezením opravdu musím přizpůsobit. Samozřejmě, že to zkouším. Ale něco si opravdu musím odpustit.

Zdeno vím, že panelák je problém ale je mnoho těch, kteří naříkají a v paneláku nejsou. Leč za komančů kamarád chtěl natolik, že si i v paneláku prosadil zasklení balkonu aby mohl rozšířit. Je pravdou, že není panelák jako panelák, Jinak Mgr. Haager bydlí v paneláku nebo možná bydlel a měl tam kmen s 300 druhy orchidejí. Jeho zásadu nebudu radši rozšiřovat abych nenaštval některé osazenstvo diskuse.

Já se určitě nenaštvu Snažím se jak můžu, ale zase se chci vyhnout neúspěchům. Je pravda, že pečlivě zvažuju, co si pořídím. Ale botanika mne opravdu zajímá a její okruh se postupně rozšiřuje. Ovšem vybírám si teplé rostliny s tolerancí k suššímu vzduchu. Tolik za mne.

Zdenko, mluvíš mi z duše. Panelák není natahovací a jsme prostě omezení prostorem. Ale už mám orchideje v zasklené lodžii, v dětském pokoji, v obývacím i v kuchyni. A expandovala jsem i do práce, kde postupně zabírám další okna .