Co se týká tyček k vyvazování Dendrobií, já chodím po Silvestru po sídlišti a sbírám tyčky od raket.
Některé jsou ohořelé, ty samozřejmě nesbírám, některé bývají obarvené na červeno.Bývají dlouhé 40 -50cm. Doma je omyju, nechám oschnout a natřu bílou barvou.Pro Dendrobia jsou téměř ideální.
Ke kytce, pěstované v hrubé borce, je samozřejmě nutné tyčku vložit už při sázení, protože borkou neprojdou, hrubé násilí způsobí zlomení tyčky nebo i kytky. Přivazuji "štupovací" bavlnkou.

Včera jsem v lese potkal několik větších douglasek. Odloupnul jsem trochu kůry, ať se na ten zázrak podívám a ejhle, na omak příjemně překvapila. Lehká a pružná jako korek, nedrobí se jako borovice či modřín. Tohle by asi taky stálo za vyzkoušení, kdyby toho v ČR bylo víc. Hodně zahraničních autorů totiž doporučuje právě tuhle kůru. Douglas fire bark. Nevím, třeba má nějaká ale....
Nepěstovali jste v tom někdo?
Karel

Tahle kůra je velmi oblíbená u pěstitelů v severní Americe (kde je douglaska doma). Oceňují na ní vlastnosti podobné korku, ale zároveň větší nasákavost. U nás se dá douglaska najít relativně často, ale loupat z nich kůru je trochu problematické.