Zdenko, není třeba přemýšlet nad revanšem:-).

Přikládám slíbené obrázky Ornithogallum... no, dubium to asi nebude. Tenhle jihoafrický druh se vyskytuje v přírodě v bílé, žluté a oranžové formě. Zvláště ta poslední zaujala holandské pěstitele a tak každoročně sekají milionové série hrnkovaných nakvetlých jedinců, jsou prostě všude. Ovšem kytka (možná jen ta holandská selekce/hybrid - nebo co to je) je zakletá - druhým rokem už cibule většinou nevyraší; zůstane sice několik let živá, ale růst se jí nechce. Na tom se shodují pěstitelé po celém světě. Já jsem si postupně koupil dvě takové kytky (druhou proto, že ta první nerostla ). Dělal jsem s nimi psí kusy, různě je stěhoval na zimu jednu do chodby, druhou do skleníku, zalíval přes léto nebo zase přes léto sušil a v zimě zalíval - nic moc. Předloni na podzim jsem je v zoufalství sesadil dohromady, dal na podzim do skleníku do 5 - 10 stupňů, zalíval až do jara - nic. Přes léto měly "summer baking", na podzim jsem je zalil a řekl si - poslední pokus, na jaře jde obsah květníku na kompost. A ony obě vyrašily a momentálně kvetou. Nevím, co to způsobilo - jedna nerostla čtyři roky, druhá tři. Když jsem je dnes fotil, všiml jsem si, že jsou (kromě rozdílné výšky) i rozdílně zbarvené - ta vyšší má na třech vnějších tepalech na špičce zelenou skvrnu, což je znak druhu O. maculatum; kromě toho je tahle kytka bez funkčních prašníků, takže to asi bude triploidní hybrid.
Takže otázky, které si kladu: co vlastně mám? Je ta neochota k znovurašení vytvořena v pěstírnách uměle (zajištění odbytu i příští rok), nebo kytce něco chybí? Ví se, že žluté formy jsou bezproblémové (ale méně hezké). Nebylo by lepší objednat si semena z přírody? Jednoznačnou odpověď mám momentálně jen na poslední otázku .
Jo a ještě se to blbě fotí, myslel jsem, jak budou fotky při tomhle světle věrné a je to celé nějak do oranžova - budu muset vytáhnout ten marťanův návod.
T.

Děkuji za vyprávění, pro mne to znamená i to, že si nepřipadám jako tydýt. Samozřejmě že jsem kráse téhle rostliny také podlehla a neuspěla. Ale neměla jsem tolik trpělivosti jako vy, takže jsem to vzdala. Vy ne, to se mi libí

Když jsem jí poprve viděla v Globusu ,chtěla jsem si ji koupit,ale..byl tam šikovný prodavač a řekl mi,že už příští rok neporoste,tak jsem ji nekoupila...

Já děkuji za uznání, ale zase to tolik nepřeceňujme - doteď nevím, co je budí, takže jde o poloviční úspěch. A jestli se budu zase čtyři roky koukat na prázdnej květník, tak asi i moje trpělivost nebude tak nekonečná, jako poprvé . Pokud bude pyl na té menší rostlině, zkusím sprášit tu velkou, třeba vyroste ochotnější hybrid; stejně si myslím, že to už hybridy jsou, tak co. A vedle toho zkusím koupit od Jihoafričanů semena - Silverhill je občas nabízí, ale mají směs oranžových, žlutých a bílých a mám trochu strach, že vyrostou jen bílé...
T.

Budu se těšit na pokračování příběhu.

A to já jo, ale s takovýmhle nerostem jsem nepočítal

Tommy děkuji moc za nabídku, ale mám obavu, že mi zase zajde a to nechci, ten snědek v pravé bílé barvě jsem měla taky , ale kvetl jen jednou a potom zašel, jsem asi schopná udržet jen ten hvězdník a chocholatici( teda jestli je to chocholatice co mám )

Mohla bych nabídnout tuhle podivnou cibuli, je to nejspíš nějaký snědek, ale jaký, to nevím:

Rozkvetla moc pěkná potvora z aronovitých.
Arisaema speciosum
Kvete mi prvně, oproti Arisaema amurense, ta už kvetla loni. Jen mi u ní květy z části vždy zasychají. Nevím, čím to je.

Jardo, co ty všechno nepěstuješ . Ta arisema je parádní