Tak to mě až tak neřežou mám je spojený jen na jednou místě.Teď jsem přesazovala Acinety do menších čtverhranných košíků jsou taky takto vytvořený. Který zatím nemůžu vyfotit protože nemám foťák .
download/file.php?id=6313&mode=view

No vchod z domu do zz by byl dobrý -taky nemám.Nějak to neprošlo doma.Hm...ale když chodím v zimě do zz nadávám není to moc šikovný.Kytkám to nevadí ale pobíhat se zimy do tepla to vadí....

Pane Josefe, moc děkuji za návod na závěsy i košíky, oboje je moc pěkné. Zkusím to také Kdyby nebyl problém vyfotit detail košíčku i toho závěsu, budu moc ráda.

Dobrý den Josefe. Koukal jsem na fotky a jediné, co bych udělal jinak je ta podezdívka. Dal bych tam polykarbonát přesně v duchu toho, co napsal garnet. Co se týká výdrže dřeva, kdysi, ještě za bývalého režimu, postavil táta skleník taky ze dřeva. Nebyly takové možnosti ošetření dřeva jako dnes, a tak byla použita jen obyčejná lazura a jakýsi asfaltový nátěř. A přesto ten skleník stojí už třicet let s tím, že bylo potřeba měnit jen dílčí části, jako třeba střešní latě ve kterých bylo uloženo sklo. Myslím si, že po důkladném ošetření moderními přípravky na konzervaci dřeva je to dostačující a pěkné zařízení. Ty košíky jsou dobrý nápad.

Pánové. dřevo je ideální materiál a navíc teplý. Mám přední stěny také ze dřeva a to od roku 1980 a není to tknuté. V dřívější době skleníky z ničeho jiného nebyly. A tehdy ta ochrana nebyla špatná, protože byla ještě poctivá lněná fermež a ta se napouštěla do dřeva horká a tak se dřeva nic nedotklo. To samé je rozpuštěný včelí vosk v terpentýnu a pak natřené díly přeběhnout horkovzdušnou pistolí. Vosk pak projně velice hluboko a díky mírnému obsahu propolisu se dřeva nechytne nic.

Míro díka za odpověď na nevznesenou otázku. Já od ledna řešim, čím naimpregnuju trámy v budoucí zimní zahradě. Vosk mi nabízí včelaři jako odpad a horkovzdušnou pistoli mám na sváření folií do jezírek. Teď jen, aby přišlo to jaro a dalo se začít. A soulasím s Vámi. Dřevo je super.

Vážení a vážené,
předběžně navrhuji dát si debatu o světle.
Podezdívka je špatná, protože brání prostupu více světla? Nesouhlasím, to více světlo pak budu tlumit stínovkou? Proč? Už teď, když na chvilku vysvtlo sluníčko, tak teplota vyletěla na 32. Byl jsem několikrát u Currlinů, fotky jsou na Rajčeti. a oni tam mají takové krásné příšeří, je to asi hrozné slovo, ale ten polostín vystihuje. Světlo shora je (dle mého názoru ) rozhodující. Ale v rozumné míře - a to je ten problém, kolk Luxů nebo Foot candles pustit.

Taky díky za bezva info.Mě zase trápí čím naipregnovat dveře z zz do sklípku. Tohle mě fakt nenapadlo a je to tak logické .

Dost podstatná pro intenzitu zastínění bude nejspíš volba pěstovaných rostlin a jejich rozmístění ve skleníku. V takhle malém prostoru se těžko skloubí požadavky například falenopsisů s rupikolními lélijemi. Míra zastínění není tak podstatná, protože se dá kdykoliv celkem snadno rostlinám přizpůsobit. Stačí sledovat reakce jednotlivých druhů (tmavší barva listů, dlouživý růst, neochota ke kvetení značí nedostatek světla, naopak žlutá až načervenalá barva, kompaktní růst, případně popálení rostlin značí jeho přebytek). Stínovku (minimálně 50%, ale možná i silnější) bych pokud možno zavěsil na nějakou konstrukci nad sklo. Mnohem méně se tak přehřívá vnitřní prostor. Přes zimu samozřejmě dopřát rostlinám maximum světla bez jakéhokoliv stínění.

Pan Josef napsal:
Vážení a vážené,
předběžně navrhuji dát si debatu o světle.
Podezdívka je špatná, protože brání prostupu více světla? Nesouhlasím, to více světlo pak budu tlumit stínovkou? Proč? Už teď, když na chvilku vysvtlo sluníčko, tak teplota vyletěla na 32. Byl jsem několikrát u Currlinů, fotky jsou na Rajčeti. a oni tam mají takové krásné příšeří, je to asi hrozné slovo, ale ten polostín vystihuje. Světlo shora je (dle mého názoru ) rozhodující. Ale v rozumné míře - a to je ten problém, kolk Luxů nebo Foot candles pustit.


No já vycházím z jednoduché úvahy: přistínit můžu vždy, ale přisvětlit mohu jen pomocí drahého přisvětlování
umělými zdroji. Světelná situace v dubnu není podstatná, protože v sezóně budete mít světla dost - intenzita slunečního záření je vysoká a počet slunečních hodin v měsíci je daleko větší než v zimě, předjaří a na podzim.
Jiná situace bude mimo sezónu. V zimě když je pod mrakem (což je většina dní) tak venku naměřím plus mínus 15 tis. luxů. Polykarbonát vám vezme minimálně 40% světla, pokud si na něj dáte bublinkovou izolační fólii, jak jste o ní diskutovali, tak vám vezme dalších min. 10%, o dalších 10-20% přijdete díky zavěšeným rostlinám nahoře a to nemluvím o tom ,kolik vám vezme častá námraza na střeše - pokud jste použil luxusnější polykarbonát s velkým tepelným odporem, tak se bude na střeše držet jako klíště. Sečteno podtrženo, pod zavěšenými rostlinami budete mít odhadem max. 5-6tis. luxů, u těch dvoumetrových zdí - které podle mne představují největší využitelnou pěstební plochu - ovšem daleko méně, protože vašim „zdrojem“ světla je v podstatě pouze střecha a světla rapidně ubývá se zvyšující se vzdáleností od zdroje.
Píšete, že už nyní v dubnu ,když na krátko vysvitlo sluníčko, jste měl ve skleníku 32 st. Není to paradoxně spíše důkaz toho, že zahrabávat skleník metr pod zem a dělat dvoumetrové zděné zdi bylo zbytečné, jelikož se vám skleník bez přistínění stejně přehřívá? Váš skleník by byl bezvadný na zimování kaktusů nebo sukulentů, ty světla moc nepotřebují, protože jsou v zimě v dormanci a stačí jim pět stupňů, takže zapuštěný skleník se vlastně vytápí díky stabilní teplotě zeminy sám. Pro orchideje mi to jako dobrá volba nepřijde.
Pane Josef , berte prosím moje řádky pouze jako vyjádření názoru, ne jako poučování někoho chytřejšího, konečně, když jsem stavěl kdysi svůj první skleník, tak jsem po čase žasl nad svou blbostí kolika kiksů jsem se dopustil. Třebe mi za rok napíšete jak jsem se mýlil a jak vám rostliny skvěle prosperují, rád si to přečtu...