Tedy Tommy, ty máš ale perly! Nádherné!!!

Díky všem, já to kytkám vyřídím, že se líbí .
T.

Paráda, nejvíc se mi líbí oddíl s lachenáliemi a massoniemi

Tommy,nádherné květy, perfektní kultura, dokonalý pořádek, ale to už jsem tu psal. Je vidět, že máte své rostliny hodně rád

Radku, buďte rád, že nevidíte pod stoly . Tam je trochu skládek... Ale snad se příští rok vzmůžu na zahradní domeček, tak se prázdné hrnky, postřikovače, pytle různých "ingrediencí" do substrátů a jiný bordel přesunou pryč - abych tam mohl nastěhovat nějaké hodně stínomilné kytky ! Každopádně díkes .
Zdenko, jak to pokračuje ?
T.

Řekla bych, že snad i 100% klíčivost (samozřejmě kromě těch čtyř nemám přesně spočítáno), vyklíčily i lachenálie, i když jsem se dočetla, že jsou to potvory, tak zatím dobré. Mám je v práci pod střešním oknem v chladných podmínkách. Na noc snad ten pokles dosáhnu. Tak držte palce, ať přečkáme zimu

Mě se tedy líbí zase Sterbergia lutea, ta může být přez zimu venku?

Zdenko, tak to jsem rád, to už vypadá nadějně, jakmile je to venku. Teď už ten pokles nemusí být tak markantní, je důležitý spíš pro klíčení nebo opětovné narašení, ale určitě čím blíž k 10 stupňům přes noc, tím líp.
Věro, tohle nevím, nezkoušel jsem je venku. V Dánsku, Anglii nebo Francii je venku pěstují, ale tam mají přímořské klima, a i tak si často stěžují, že to blbě kvete, což je ale podle mého názoru způsobeno spíš nedostatkem sucha a tepla v létě... Možná karel_t bude vědět, on má víc zkušeností s venkovním pěstováním (viz bramboříky).
T.

No, já bych sternbergie venku nemučil. Ani neznám nikoho z našich skalničkářů kdo by to dělal. Asi by jim vadilo mokro v létě i hluboké zimní mrazy.
K.

Tak zase něco nakvetlo. Nejdřív jihoevropské Arisarum proboscideum - jak název napovídá, patří do čeledi áronovitých. Vyskytovat by se mělo v lesích Itálie a Španělska, já ji mám z kultury; před třemi roky jsem dostal malinkou hlízku, která se postupně zvětšovala a začala množit a letos k mému překvapení udělala první květenství - myslel jsem, že je ještě moc malá na kvetení. Mám i východostředomořský druh Arisarum vulgare a to je podstatně robustnější kytka, ale zatím nekvetla (tu mám sedm roků, sebral jsem ji náhodně v Řecku). Oba druhy mají zimní růst jako mnoho středomořských áronovitých.

Na dalším obrázku je už zase jihoafrická lachenálie, konkrétně L. bulbifera. Letos mi nakvétá asi pět nebo šest druhů - semenáče postupně dospívají (vlevo od květů L. bulbifera je mladé květenství L. kliprandensis).

Na poslední kytku jsem hodně hrdý, i když je to vlastně náhodný úspěch. Je to Lapeirousia oreogena z čeledi kosatcovitých, taky z jižní Afriky. Tyhle kytky blbě rostou - semena vyklíčí, první rok to jde, ale druhým rokem nevyraší. Klidně mohou zůstat v klidu třeba deset let a dosud je otázkou, co je budí k vyrašení. U některých druhů jsou to zcela jistě podzimní požáry, co už není tak jisté, jestli je vybudí prudké zahřátí zásobních orgánů v půdě, nebo látky, které při tom hoření vznikají - někdy stačí zálivka výluhem z čerstvého popela. Tuhle kytičku jsem vyséval na podzim 2009, na podzim 2010 nevyrašila. Na podzim 2011 jsem se podíval do květináče a zjistil, že ze stovky semen je tam jediný oddenek, ten po přesazení vyrašil. No a letos kvete! Tak doufám, že to není "rozlučkové" kvetení. Kvítek má průměr asi 2 cm, horní je poněkud ožraný od slimáka.
T.