V jiho- a středoamerických tropech roste mnoho zástupců čeledi podpětovitých. Pro mne zajímavé jsou například siningie, ve velikosti dost rozmanité rostliny (celá dospělá S. pusilla se v pohodě vejde do otevřeného květu S. speciosa). Letos na podzim se mi sešlo několik druhů v květu, tak jsem se pokusil vyfotit je dohromady pro ilustraci rozmanitosti. Na dalších snímcích jsou pak jednotlivé druhy. Nejprve modrá S. sp. Brazil (pravděpodobně S. speciosa) a takřka bílá S. eumorpha - tyhle nálevkovité zygomorfní (souměrné podle jedné osy) květy jsou opylovány trubci blanokřídlých z rodu Euglossa. Pak následuje S. insularis s pravidelným trubičkovitým květem....
T.

...a S. cardinalis, taktéž červená a trubičkovitá, ale tentokrát opět zygomorfní. Červená barva a protáhlý květ znamenají u jihoamerických rostlin skoro vždycky opylování kolibříky (hmyz červenou zpravidla nevidí). Na konci je pak bílý kultivar S. cardinalis 'Innocent', bohužel jsem "chytil" až poslední uvadající květ.
T.

Z jihoevropských jsou tu obligátní bramboříky a sternbergie; u těch jsem si letos vedle sebe dal květináče dvou druhů a nějaký rozdíl tam je, ale vůbec se nedivím, že zrovna tyhle dva taxony byly nedávno sloučeny do jediného (ještě spolu se S. greuteriana).
Už tu byla řeč o smitiantách, letos se mi jedna celkem povedla - říkám jí "ŘSD", protože jsem ji dostal na Ředitelství silnic a dálnic. Je to skoro určitě hybrid S. zebrina. Jak už tu bylo napsáno, je s nimi potíž, protože pozdě raší, pozdě kvetou, pozdě zatahují...
T.

Ještě z Jižní Ameriky Zephyranthes candida. Z jihoafrických mne letos příjemně překvapil semenáč Haemanthus coccineus, který vykvetl - měl jsem za to, že na kvetení je v pěti letech ještě brzo. Na dalším obrázku spodní strana rašícího listu neurčeného krvokvětu od Umdaus v JA - většina druhů z okruhu coccineus - sanguineus má podobné příčné proužky, různě zbarvené od červené až po fialovou. Pak by tu byla řádka masonií a nějaké výsevy daubenií, které tedy rostou dost pomalu...
T.

Tome, zkusil jsi tedy dát bramboříky ven?
Letos mi kupodivu vůbec nezakvetly. Snad přílišné sucho? Netuším.

No a teď už jen pohled na nějaké lachenalie z čeledi hyacintovitých, které se mi jaksi rozmnožily pod rukama - třikrát jsem si objednal semena a teď tu mám zhruba 35 - 40 druhů, které začínají dospívat. Na jednom snímku jsou dvouleté rostliny L. trichophylla, vyznačující se řídkými chlupy po celé svrchní straně listu. Semena ochotně klíčí, ale semenáče se druhým rokem neprobudí. Takže těch 9 kytek z 50 semen považuji za úspěch. Doufám, že až je příští rok přesunu blíž ke světlu, přitisknou list ukázněně k substrátu jako tady: http://farm3.staticflickr.com/2703/4355451966_005de56c02.jpg.
Pak je Polyxena longituba z příbuzenstva lachenálií; květy jsou malé, ale krásně voní. Na posledním obrázku z téhle série je Nerine sarniensis. Lámu ji ke kvetení už čtyři roky a teprve letos se povedlo; pokud někoho zajímá variační šíře těchle cibulovin, doporučuji tuhle stránku: http://www.nerines.com/. Tak, a jdu spát .
T.

Ne, nedal - ještě tu pro to nemám podmínky. A ve skleníku byly ztráty, přišel jsem o všechny dospělé C. coum. Naštěstí mi všude v pískových ložích a květináčích s jinými kytkami rostou semenáče ze semen roznesených mravenci, tak snad si za pár let zase budu moci dopřát jejich květy .
T.

Taky se mi kolem matečních rostlin objevilo spoustu malých hlízek a kupodivu vše venku a bez jakékoliv pomoci. Pokoušel jsem se i něco udržet sám, ale v květináčích vždy vše pomrzlo. To, co narostlo samo, tak ne. budu muset ještě nějakě druhy pořídit. Tady se jednalo o břečťanolistý, takže žádnej velkej špek.

Tommy, nádhera, co kvete je vždy krásné, já se dnes kochala novýmí pelargoniemi.....Věra

Tommy díky,jsou to pro mně úplně neznámé,ale nádherné květy