Teda Milo to bulbo máš moc pěkný.No jo to jsou ty tvoje mističky asi jsou kouzelný. Bulbo nymphopolitanum už ti kvetlo?

Tak to je tedy bomba!!! A co ten zápach? Je děsný?

Mílo, to je nádherný květ !! Ještě napiš, jak je to s tím zápachem. Pamatuji si, jak jsme zdrhali, když ti kvetla ta potvora, co smrdí po shnilém mase. A tobě to vůbec nevadilo

marťane, můžete prosím vysvětlit, jak tohle myslíte? Abych se zbytečně nepouštěl do diskuse a pak se neukázalo, že jsem tvrzení jen blbě pochopil.
T.

Tommy, jsem přesvědčen,že zákonitosti živé přírody jsou velmi podobné.Ať už se jedná o říši rostlinnou,nebo živočišnou.Jde vždy o stádia růstu,stádia klidu s indukcí germinativních ( pohlavních) aktivit,stádia stáří a obětování se pro další generaci.Imunitní systémy jsou podobné, i vyváženost ekosystémů v prostoru a čase.
Je na to spoustu příkladů-velryby vyvržené na mělčinu jsou důležité pro vznik nového krillu v době,kdy začíná chybět.Slabí ptáci v zimě mají být potravou pro jiné organismy,pro které je příroda naplánovala.Lososi po výtěru hynou,ale stávají se zároveň potravou pro své vykulené potomky...Lidé místo toho zachraňují velryby,a lámou si hlavu,proč byly uvězněny na mělčině.Krmí v zimě ptáčky, a myslí si,že je to dobře.
U rostlin je to velmi podobné,jenom je třeba to vypozorovat.Stádia růstu,maturace,rozmnožování,stáří a zániku,jejich metabolismus je velmi podobný tomu ,který známe u živočišných druhů.Imunita,možnost jejího vývoje na základě působení antigenů,stres a jeho vliv na evoluci atd.Mám za to,že respektování těchto zákonitostí povede k tomu,že můžeme pěstovat rostliny v souladu s jejich přirozenými podmínkami,stejně tak,jako můžeme tímto způsobem chovat zvířata.Dbát na jejich welfare,být maximálně empatičtí a pozorní k jejich potřebám.

Budu rád,když uslyším rozumné argumenty,i ty které s těmito tvrzeními souhlasit nebudou.Asi ale nestačí jenom říct,že u kytek je to jinak,alespoň mně to nestačí...
Vím velmi dobře,jak to chodí u zvířat.A čím dál více zjišťuji,že u rostlin je to podobné.
Když někdo napíše,že hnojí komplexním hnojivem,pobaví mne tím.Jaký je vzorec humusu,detritu z listí a mechu,ve kterém orchideje žijí...!?
NIKDY to NIKDO nezjistí...
No flame...

Mílo, to je nádhera, a taky mě zajímá, fakt tak strááášně smrdí???

to martan: ok, priroda je komplexna a mozno aj dokonala a jej pozorovanim sa mozes priblizit ale stale moze ostavat xy veci, o ktorych nemame ani sajnu a deju sa v prirode, takze ich nenapodobnime, ok zvysne napodobnime, teda ty, pri svojom pestovani, ale kazdy asi nema rovnake moznosti, neviem voda, elektrika, vsetko nieco stoji, predpokladam, ze kvalitne prisvecujes, teraz, lebo ked na kvety v domovine taraz prsi a to napodobnujes, tak by malo aj svietit. ja nehodnotim ktore sposoby pestovanie su spravne, proste kazdy ma ine podmienky a tomu sa prisposobuje.

Este otazka, co si chcel povedat tou vyvazenostou ekosystemov a velrybami, ze ich je zle zachranovat, nemalo by sa to robit, alebo len ze teoreticky to tak ma byt?

Marťan: To co píšete je hrozně obecné teoretizování, proti kterému nic extra nenamítám, ale připomínáte mi Vaším přístupem s nehnojením umělinou permakulturisty, kteří ignorují zkušenosti mnoha generací zemědělců, zavrhují vše umělé a spoustu osvědčených technik a postupů. Přitom se jen odkazují na přírodu, která, dáme-li jí šanci, skoro vše zařídí za nás. Často se též ohání skvělými výsledky a velkými výnosy, přičemž realita je úplně jiná. Jsou to typičtí alternativisté, jen chtějí mít dobrý pocit z odlišné cesty.
Věřím že Vy výsledky s chovem máte, ale to co tu píšete ve mě tu představu vyvolává. Lidský svět i krajina jsou dost jiné, i když velmi podobné té divoké přírodě.

Co je na tom empatického nechat pochcípat na mělčině velryby???

Tak asi to tedy nechápu správně. Já si naopak myslím, že fungování přírody je založeno na metodě pokus - omyl, že pár úspěšných jedinců, kteří dospějí a dají potomstvo, je vykoupeno daleko větším počtem těch, kteří z nějakého důvodu selžou, chcípnou, nedospějí včas atd. Vždyť na tom je založen přírodní výběr, že probíhá takzvaná adaptivní radiace a neúspěšné koncepty jsou eliminovány ve prospěch těch povedenějších.

Karlos a bersekr mne předešli, i já mám pocit, že používáte dalekosáhlé analogie, které jsou v konečném důsledky nesprávné - protože jsou příliš obecné, a každé zjednodušování s sebou nese nutně vzrůstající míru omylu.

Konkrétně k velrybám, nemám to podložené přesnými čísly, ale silně pochybuji, že uhynulé velryby mají nějaký zásadní vliv na produkci krillu - jeho množení a koncentrace jsou závislé spíš na vzrůstající koncentraci fytoplanktonu, a ten zase na okamžité koncentraci CO2 a anorganických živin ve vodě + roční době; na tyto proměnné bude mít rozkládající se tělo velryby minimální dopad, zvlášť když myslím neexistuje korelace mezi četností velrybích sebevražd a ročním obdobím. Pokud se dobře pamatuju, tak koncentrace krillu také kolísá v cirkadiánním rytmu, tedy mezi dnem a nocí, a je způsobena jeho migrací ve vodním sloupci. Dále: jak vysvětlíte, že na mělčinách uvíznou nejen kosticovci, krillem se živící, ale i ozubení, kteří ho nežerou? Altruismus k blízce příbuzným, sebeobětování v jejich prospěch, aniž z toho něco mám? Nebo vědomí toho, že krillem ze mne se budou živit i menší ryby, které pak poslouží jako potrava pro mé potomky?

Dále k "pršení", ačkoli to tady bylo už mnohokrát napsáno: máte naprostou pravdu, že máme poměrně přesné informace o množství srážek a průběhu teplot v určitém období a určité oblasti. Já dodávám, že zhusta nevíme absolutně nic o mikroklimatu, třeba denním průběhu teplot, síle větru nebo rozložení srážek na konkrétní mikrolokalitě přímo u rostliny. Vždyť je to vidět i u nás - na jednom místě někde za větrem bude možné pěstovat vinnou révu, o dva kilometry dál vzhledem k uspořádání terénu, proudění vzduchu a třeba orientaci ke světovým stranám to nepůjde. Přitom v makro měřítku budou obě místa naprosto totožná co do průměrných denních a nočních teplot, množství srážek a počtu dní slunečního svitu. Mimochodem, někdo tu dával odkaz na video z lokality jakýchsi pafiopedil - nikdo nepoukázal na to, že ač tam prší "furt", valná většina kytek, ne-li všechny, rostla na svislých plochách balvanů v tenounké vrstvičce mechů - proč asi? Že by vodorovný substrát pod kameny byl příliš humózní, příliš vodou nacucaný, nebo třeba příliš výživný? Já si netroufnu jen z toho videa odhadnout, proč ty kytky rostou tak, jak rostou.

Dále k hnojení: preference "umělých" hnojiv u většiny pěstitelů je dána předpověditelností výsledku, ke kterému dojdu, když je budu používat v určité koncentraci, a sexy na nich je právě to, že tu koncentraci můžu přesně stanovit. "Přírodní" hnojiva se liší v čase, i pokud jsou ze stejného zdroje, a jsou nevyzpytatelná. Samozřejmě se s nimi dá dosáhnout dobrých a skvělých výsledků, ale chce to zkušenosti a čas. Vždycky se musím smát, když čtu nebo slyším, že někdo nemá rád "chemii" - přitom ta vychvalovaná "přírodní" hnojiva obsahují totéž co "chemie" - jediný rozdíl je v tom, že nevím, kolik tam čeho je!

Dále k napodobení toho "neomylného pěstitele": nelze! Už jsem to asi někde psal, ale prostě ty ekosystémy (a je jedno, jestli tady nebo někde v tropech) jsou tak komplexní, zpětnovazebně regulované, navzájem se ovlivňující, že je beze zbytku napodobit nelze, mimo jiné proto, že nejsme schopni změřit všechny proměnné a odhalit všechny vzájemné vazby. Četl jste o Biosféře 2? Přestože si mysleli, že napodobili všechno do puntíku, stejně to krachlo, protože tam začala vzrůstat koncentrace CO2, aspoň pokud si to dobře pamatuju, a nikdo nevěděl proč.

Na konec si dovolím něco nemístného, co obvykle nedělám: zhodnotit druhého, aniž bych ho znal. Děláte na mne dojem člověka, který si vytvoří vlastní názor a pak už ho nikdy nezmění, i kdyby hrom třískal. Jenže pokud byste chtěl uplatnit na svoje teorie vědecká kritéria, tak byste vy musel být první, kdo se je bude snažit zpochybnit. A ještě: abyste mohl zodpovědně tvrdit, že dejme tomu konkrétně kultura bulbofyl je jedině možná tak, jak to prezentujete, měl byste provést skutečný pokus: tedy pořídit dvě stejné rostliny (nejlépe oddělky), jednu pěstovat vaším způsobem a druhou "klasicky", ale v naprosto stejných vnějších podmínkách - stejné množství a interval zálivky, stejný osvit, teploty, atd. atd. Čím víc parametrů bude shodných, tím větší vypovídací hodnotu o vlivu na dejme tomu rychlost růstu a kvetení bude mít ten jediný volný parametr, který se bude lišit, třeba substrát. Pokud byste to provedl takhle, tak to beru. Ale napsat, že bulbofyla se pěstují takhle, protože to dělá Bill, který o tom napsal knížku, je pro mne zase naprosto nedostatečné tvrzení bez argumentů (už jenom proto, že silně pochybuji o tom, že klima v Hynčicích a na Floridě je totožné). Fotka krásně nakvetlého trsu bulba ve velkém košíku je k ničemu pro pěstitele s malým oddělkem, který uvažuje, jak ho zasadí, pokud neví nic o tom, jestli a) ten velký trs v tom velkém košíku rostl od malého oddělku, nebo b) byl malý oddělek zasazen do malého košíčku a postupně přemísťován do většího a většího, jak rostl, nebo c) jde o velký a náhodou bezchybný import z přírody, zasazený do velkého koše před půl rokem, který za dalšího půl roku po fotografování chcípl...

K tomu pokusu se dvěma kytkami: to jsem ještě dost benevolentní, předpokládám, že vám jako veterináři nemusím vykládat nic o tom, co to je statistická signifikance, minimální velikost vzorku pro její dosažení, interim analýza apod...

Co napsat teď? Že by "howgh"? Sorry, to já neudělám; předpokládám, že kritický rozbor výše napsaného by odhalil určitě spoustu chyb...
T.