To Pavel Heger. Palec nahoru, není co dodat.

Pavle,máš naprostou pravdu...
Na druhé straně-až nějaký "čecháček" nebo "moraváček" napíše podobnou knihu,budu první,kdo si ji půjde koupit...

Končím,doufám,že ty informace někomu pomohly,mně tedy určitě...

Skoro si říkám -proč asi lidi který pěstujou orchideje 20-30let už něco víc nenapsali .Stejně je v každé knize trochu něco jiného.Návod jednoduchý prostě není.Je to o tom zkoušení a jak je kdo vnímavý ke kytkám.Poradím se ,ale stejně to podřídím sobě svým podmínkám.Musím říci -mě to dlouho nešlo myslím to vnímání .Tím nechci tvrdit ,že mě to dnes jde.Knihu bych si od čecháčka nekoupila -no třeba by tam byly hezký obrázky čert ví.Přikláním se k čumendě u pěstitele a mluvenému slovu-to má u mě největší váhu.Připouštím -každý jsme jiný

V Česku bohužel vyšlo o orchidejích velice málo knížek a většina jsou braky, kde je spousta nesmyslů. Je pravdou, že některé ale jsou velice dobré. Ono i v těch zahraničních je spoustu báchorek ale ano, někdo prostě je na cizinu. Není vůbec důležité kdo jakou studuje literaturu ale to důležité jsou výsledky a ty dosáhne každý tím, že poslouchá ty svoje kytičky v tom svém prostředí. Už jsem to tady psal mnohokrát. To co se osvědčí u jednoho může mít u duhého zcela opačné účinky. Hrubá kostra pěstování druhů je dána ale ty niance jsou u nás velmi důležité a na ty si musí každý přijít sám.

Literatura popisující detailně jednotlivé rody orchidejí v Česku k dispozici není.Kdyby byla,určitě bych ji četl raději,než se svou bídnou angličtinou a překladačem louskal tlusté anglicky psané bichle...
Návod jak pěstovat orchideje existuje a je bez chyb -příroda a její zákony.Stačí je poznat, a pak akceptovat.
Místo toho lidé neustále přemýšlí,jak to udělat jinak a lépe.Což samozřejmě nemůže dlouhodobě fungovat.
V březnu letím fotit do deštného pralesa na Kalimantan,podívám se sám,jak to je s tím zaléváním,vysycháním a mechy...

Co je na tomhle objevného? Takhle jsme pěstovali orchideje v zahradnictví na VŠZ před třiceti lety. Košík se vycpal sphagnem, ale místo polystyrenu se pod rostlinu dala hrst bukového listí a navrch přišlo zase sphagnum. Jenže je to způsob v dnešní době dost nákladný a v bytě kvůli zálivce těžko použitelný.

Radku,hlavní rozdíl mezi bukovým listím a polystyrénem bude ten,že mají diametrálně odlišný poločas rozpadu...

To každopádně. Polystyren určitě přežije dřevěné košíčky, které se v té vlhkosti za pár let rozpadnou

Já psal Marťanovi tu výtku právě kvůli tomu mechu a představě hrozby jeho velkého objemu. No kdyby napsal že zkouší tento způsob, s tím že se uvidí jak to dopadne a že ho to zajímá...nic nenamítám. Ale ignorantská, nepodlomitelná odpověď s cool smajlíky mě fakt pohoršila:-) Ale on flame-diskuse rád že? (nechci to posunout do roviny hádavníku), já totiž vůbec nevylučuju, že mu tak může růst.
Kdykoliv jsem se ale setkal s příliš velkým množstvím toho mechu, byl výsledek slabší. Dokonce ani směsi sphagnum - polystyren nepovažuji za dobré. Jde totiž o to, že jejich efekt je spíše krátkodobý. Mech působí příznivě na růst nových kořenů, obzvláště rašeliník, ale po čase se jeho vlastnosti kazí a kvalita kořenů, sedících ve stále vlhkém médiu se zhorší. Takové kytky je třeba častěji přesazovat. Pravda je že jiné druhy mechů jsem nezkoušel v takovém množství.
Kořeny epifytů rostou rozhodně lépe ve směsi která prosychá. Souvisí to s přizpůsobením na ek. stanoviště, prosychání prodlužuje v praxi životnost kořenů. Nemusí to být vždy na troud. Jak lze vidět z fotek z přírody, hledají epifyty častěji větve, kde mech chybí, nebo není dominantním. Těžko by semenáče orchidejí vyklíčily a vyrostly v nějakém přerůstajícím agresivním mechu, ale je mnoho výjimek a kytky z horských mlžných lesů naopak mohou vlhkost v podobě vhodných druhů mechů vyhledávat. Mech může mít také pouze doprovodný efekt s tím že tam postupně narostl.
Mech se obvykle účelně používá pouze jako příměs. Dokonce z vlastní zkušenosti mohu říci, že ho není třeba dávat více jak 10% objemových. Nemluvím o mechu, naaranžovaném na povrchu, to je něco jiného. Kořenový systém kytek koupených kdesi na burze, pěstěných komerčně v čistém hrubém sphagnu mě nikdy o vhodnosti tohoto způsobu pěstování nepřesvědčil..
Jistější je vždy způsob, který snižuje riziko uhnití kořenů! Kdyby byl mech tak výhodný, používá jej více pěstitelů.
Nechápu že uživatelce Kajmii vysychá rašeliník tak rychle. Pokud je to jen slabší vrstva ano, ale pořádnej balík po normálním zalití udrží vodu dost dlouho i v relativně suchém bytě.
Marťan: Proč by tam byl ten polystyren k udržení vlhkosti? Vždyť umělé materiály se dávají právě proto aby směs provzdušnily a vysychání urychlily!
Nejsem odpůrce košíků ani květníků, mnohdy jsou lepší právě květníky, než složitě každodenně zalévané kusy kůry.
Do košíků pro různé epifyty se může dát kdeco, to všichni víme, a bulbophylla jistě patří k těm tolerantním. Trvanlivější jsou právě směsky kůry hrubší zrnitosti, uhlí a jiných materiálů kdy se kytka nemusí 5 let přesadit.
Návštěvníci liberecké BZ mohli vidět že tam pěstují bulbophylla na obřích blocích kůry, bez podložky, i to je cesta, ale spíš pro skleníky. Pro takové obry byste těžko hledali vhodný košík, vždyť rhizom mnoha druhů narůstá do značné délky a kytka z květináče doslova utíká! Pravda i z tohoto pohledu jsou koše výhodné.

Karlosi,OK.
Nechejme si každý svůj názor,teď se to nedá rozlousknout,čas ukáže...
Radku,košíky mám dubový, napuštěný přírodním olejem,ty jen tak neodejdou...