To určitě ne, ale virus se přenáší i semeny ne? V tom případě to na tu ránu z lidských rukou teprve čeká. Asi ještě nikdo do přírody nezačal orchideje vracet. Zatím se jen bere.

Ve světle nadávných událostí celou věc okolo virů v latentním stádiu konzultuji s mnoha školkaři, pěstiteli i virology. Tady předkládám dva názory - Paula Cumbletona a českého virologa, které podle mého výstižně komentují Kajminu myšlenku z pohledu školkařů a virologů:

"I personally believe that virus is widespread in Pleione collections. I always dispose of plants from my collection if they show symptoms, but I believe many plants can have virus but do not show symptoms. So we may be obliged to live with this problem. If it does not affect the growth and flowering very much then this may be acceptable perhaps. But where plants look ill I throw them away. I know that Ian Butterfield had plants tested at Kew many years ago. The results were very mixed – some plants looked healthy yet still had some virus present, where others that looked ill came back negative, while some did indeed have virus. If it is impossible to tell whether or not a plant has virus merely by looking at it then there is not much we can do to keep our stocks virus-free. Any new purchase may come with virus present yet not show it."

"Asi se budeme muset inspirovat u révy - je to taky vegetativně množená kultura, pěstovaná po tisíceletí, je na ní popsáno cca 50 virů a zdravé rostliny v podstatě neexistují. Tam se testuje jen na ty nejhorší viry (5 virů), ostatní se vesele ignorují. I když vinohrad osázený z viruprosté révy (v Evropě teda nic takového nenajdete) je ještě v říjnu tmavě zelený, zatímco "běžná" réva už hraje všemi barvami."

Myslím, že toto platí obecně pro všechny velké firmy. V podstatě není nástroj, který by otestoval všechny jejich rostliny (alespoň ne dostatečně rychle a levně).

K.

Právě fakt,že se v přírodě u orchidejí změny způsobené viry nevyskytují, je důkazem toho,že si za to můžeme sami vytvářením nadměrných stresových zátěží pro rostliny pěstované v umělých podmínkách a vyživovaných umělou výživou...
Nevidím žádný rozdíl mezi replikací viru v rostlinné a živočišné buňce...
Jestli nějaký zásadní existuje,tak by mne to velmi zajímalo...

Pro neangličtináře:
Já osobně věřím, že virus je ve sbírkách pleionek široce rozšířen. Vždy vyřazuji ze sbírky rostliny, pokud vykazují symptomy, ale věřím, že mnohé mohou mít virus, aniž by vykazovaly příznaky. Proto bychom si měli zvyknout žít s tímto problémem. Pokud to nebude příliš ovlivňovat růst a kvetení, mohlo by to snad být akceptovatelné. Ale pokud rostliny vypadají nemocně, vyhodím je. Vím, že před mnoha lety testoval Ian Butterfield rostliny v Kew. Výsledky byly velmi smíšené. Některé rostliny, které vypadaly zdravě, měly nějaký virus, zatímco jiné, které vypadaly nemocné, se vrátily zpět negativní nebo jiné zas měly virus. Pokud je nemožné říci, zda rostliny mají virus, podle jejich vzhledu, není toho mnoho, co můžeme dělat, abychom udrželi sbírky viruprosté. Jakýkoliv nový přírůstek může virus zavléci, aniž by to bylo na něm poznat.

Omlouvám se za kostrbatost, je to narychlo.

Marťan: Ale živočichové se s viry poprat umí ne? Kytky nikoliv! Maj ho až do smrti.
Problém vidím ve sklenících nabouchaných orchidejemi, kde se to snadno množí z kytky na kytku a málokdo viry nějak zásadně řeší. V přírodě jsou mezi nima velké vzdálenosti a semenem se vir opravdu nepřenáší a je tam těžká selekce. Mě prostě na tom celém nejvíc zaráží, jak snadno se vir přenese z rostliny na rostlinu. V knihách psali o desinfekci nástrojů na řez a td. a já si vytvořil představu, že při určitých základních opatřeních nic nehrozí, ale o tom to zdaleka není. Ono stačí když jsou vedle sebe nahusto a dotýkají se, nebo když se přenáší a různě se s nimi manipuluje. Hrany listů o sebe zavadí a může dojít k přenosu šťáv.
Je jasné že plno orchidejí s viry roste a kvete, ale jiné prostě pomalu hynou. Phalaenopsisy dokonce mohou hynout rychle, doslova před očima pěstitele. Smůla že je to moje oblíbená skupina.
Já vím že ve skleníku, při vydatném hnojení jsou vidět spíše světlé mapky a né nekrózy, ale i tak jsem přesvědčen, že celková kondice a odolnost se zhorší.
Má představa úspěšného pěstování se pak bortí. Zavirovaná orchidej už nikdy nebude zdravá a dobře prosperující.
Zdenka: Mám obyč P. limprichtii a taky má vir......... mezi pleionkama je toho taky dost.

Karlosi,ty stovky miliónů lidí,kteří umřeli na banální virus chřipky ho měli také až do smrti...
Zdravé kytky se umí s viry také poprat-drží je na "uzdě",virus je v nich přítomný,ale nedokáže proniknout do DNA květin a rozmnožit se,takže kytce nijak neškodí.A tím pádem tato orchidej není infekční
Aby se stala infekční,musí dojít k tzv. virémii-rozmnožení virů,propuknutí nákazy.
Uvedu ještě jeden příklad:
Zdravý organismus (buňka) je jako dobře opevněná tvrz.Hlídka u brány je bdělá,dovnitř nikoho nepustí.
Pokud se ji ale podaří oslabit soudkem rumu,můžeme do pevnosti snadno proniknout-a tam už si můžeme vlastně dělat,co chceme.Tedy,jsme-li virus...

Tohle je pro mne jediné rozumné vysvětlení.

Nepřenáší.

Karlos: To není můj příspěvek, ale překlad té anglické pasáže.

Já bych možná doplnila lepší příklad Marťane, takovej, u kterýho je jen velmi malé procento (možná dokonce promile) lidí na celým světě, kteří jsou negativní
herpes vir - jakmile se někomu udělá jednou opar, nosí vir v sobě. Může z toho být jen opar nebo aft nebo taky mnohem závažnější pásový opar. Spouštěč je pokaždé stejný - oslabení organismu, někdy stačí jen stres (úlek), nachlazení, někdy chřipka a vir se projeví. Buď oparem prostým nebo tím pásovým, který může závažně poškodit zdraví (jestli může dokonce dojít k úmrtí to netuším). Pro mě tento úsudek znamená snažit se udržovat své princezny zdravé a silné a nestresované, aby vir (pokud ho v sobě mají) nemohl propuknout, tedy přesně jak o tom píšeš - tolik mé laické závěry.