Vyhledat témata bez odpovědí | Zobrazit aktivní témata Právě je stř 27. lis 2024 11:02:13



Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 47 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5  Další
 Fotografování na výstavách 
Autor Zpráva
Uživatelský avatar

Registrován: pon 12. bře 2012 12:28:37
Příspěvky: 182
Bydliště: Třebíč
Příspěvek Re: Fotografování na výstavách
Opět přeji dobrý den.
Konečně jsem se dostal k tomu sepsat slíbené povídání o fotografování s bleskem.
Máme-li pochopit, jak správně fotografovat s bleskem, musíme si nejprve alespoň stručně ujasnit, co to je a jaké má vlastnosti. Je přitom důležité si uvědomit, že blesk vždy fotografovanou scénu ovlivní - změní světelné podmínky, ovlivní barevné ladění, vytvoří nové, často velmi ostré stíny atd. To vše fotograf musí umět odhadnout a v ideálním případě by z fotografie nemělo být poznat, že je pořízena s bleskem.
Blesk je elektronické zařízení, které intenzivním, ale nesmírně krátkým zábleskem osvítí fotografovanou scénu. A tady bychom mohli skončit, protože většinu zásad úspěšného fotografování s bleskem lze odvodit z této definice. Jenže to by pak tohle povídání poněkud ztratilo smysl.
Fotografické blesky můžeme rozdělit na vestavěné a externí (to jsou ty, které se nasazují na fotoaparát). V principu fungují stejně, je mezi nimi ale několik rozdílů. Především je to jejich výkon. Účinný dosah vestavěného blesku bývá maximálně 3 - 4 metry, u externího blesku je to několikrát více. Další důležitý rozdíl je v tom, že u externího blesku lze měnit polohu jeho hlavy (to je ta část, která produkuje záblesk). To umožňuje osvětlit fotografovaný objekt nepřímo, odraženým světlem. Hlava externího blesku je mnohem dále od osy objektivu, a proto je mnohem méně náchylný na vznik efektu červených očí. A my přece nebudeme fotit jen orchideje, ale i lidi kolem nich. Při fotografování nablízko může docházet k tomu, že objektiv nebo sluneční clona bude stínit světlo vestavěného blesku. U blesku externího je toto riziko podstatně menší. A konečně, externí blesk má mnohem více možností nastavení, dá se lépe regulovat a používat s různým dalším příslušenstvím.
Jistou výhodou je i to, že externí blesk není napájen baterií fotoaparátu, která se častým používáním vestavěného blesku rychle vybíjí. Na druhé straně externí blesk je taky docela žrout baterek, na větší výstavu rozhodně doporučuji vzít s sebou náhradní.
Mezi nevýhody externího blesku patří, že je těžký, nepohotový a má vysokou pořizovací cenu.
Pro makrofotografii se používají také speciální typy blesků - kruhové makroblesky, které mají výbojku kruhového tvaru umístěnou kolem objektivu, a makroblesky s několika výbojkami, jejichž polohu lze nastavit.
Důležitým parametrem blesku je směrné číslo, které udává jeho maximální výkon. Přitom platí, že maximální dosah blesku je roven podílu směrného čísla a clonového čísla, a to při ISO 100. Při zvýšení ISO roste s odmocninou jeho zvýšení, tedy při ISO 200 je 1.4 krát větší, při ISO 400 je 2 krát větší atd. A pozor, záleží také na ohniskové vzdálenosti objektivu. Uváděná hodnota směrného čísla platí pro ohnisko 100 mm, u širokoúhlých objektivů je podstatně nižší. Směrné číslo vestavěných blesků bývá maximálně 13 - 15, u externích blesků běžně 42 - 58.
Pokračování bude zítra.
Lukáš Křesina


úte 28. srp 2012 10:40:59
Profil
Uživatelský avatar

Registrován: pon 12. bře 2012 12:28:37
Příspěvky: 182
Bydliště: Třebíč
Příspěvek Re: Fotografování na výstavách
Opět přeji dobrý den. A tady je slíbené pokračování.
Důležitou otázkou při fotografování s bleskem je, jak správně exponovat, tedy jak nastavit kombinaci času, clony, ISO a intenzity záblesku, aby byl snímek správně exponovaný. Zásadní roli zde hrála možnost regulace síly záblesku a její vývoj.
U nejstarších blesků to nebylo možné. A protože to bylo v době výhradně klasické fotografie, bylo také ISO pevně dáno použitým filmem (či dokonce deskou) a expozice byla regulována pouze clonou. Práce s hloubkou ostrosti tudíž nebyla možná.
S rozvojem elektroniky byly nejprve sestrojeny programové blesky, které dokázaly pomocí vestavěného čidla měřit intenzitu světla odraženého od fotografovaného objektu a podle toho regulovat sílu záblesku (přesněji řečeno dobu jeho trvání). Použitá clona a ISO se přitom nastavovaly přímo na blesku. Nebylo to sice dokonale přesné, protože měření nebralo v úvahu vlastnosti objektivu ani použité příslušenství, jako filtry, předsádky, mezikroužky či extendery, ale přesto to byl výrazný pokrok.
Ještě dokonalejší je měření v režimu TTL. Při něm už intenzitu záblesku řídí čidlo uvnitř fotoaparátu podle světla, které prochází objektivem. Nutná je již speciální patice blesku, která zajišťuje komunikaci fotoaparátu s bleskem. Vylepšením tohoto režimu je využití předblesku, tj. slabého záblesku ještě před expozici, pomocí něhož blesk určí potřebnou intenzitu hlavního záblesku. U Canonu se to označuje jako E-TTL, u Nikonu jako i-TTL.
Poslední novinkou je, že blesk může dostat také informace z objektivu o tom, na jakou vzdálenost je zaostřeno. U Canonu se to označuje jako režim E-TTL II. Je to samozřejmě možné jen u objektivů, které tuto možnost podporují, u starých manuálních objektivů nikoliv.
Popsaný princip přesně takto funguje u zrcadlovek a externího blesku, u blesku vestavěného je to ale obdobné jen s tím rozdílem, že komunikace s fotoaparátem je jednodušší, protože probíhá přímo, bez propojovací patice. A podobné je to i u kompaktů, kde jako expoziční senzor bývá použit samotný snímač.
Rozdílný pak může být i způsob měření potřebné intenzity záblesku. Blesk může vyhodnotit scénu jako celek, může vyhodnotit objekt, na který je zaostřeno, anebo provést komplexní rozbor scény a porovnat s databází snímků. Poslední způsob je pochopitelně nejpokročilejší.
I přesto však může dojít k tomu, že blesk světelné poměry nevyhodnotí správně a snímek je přeexponovaný nebo podexponovaný. Nejčastější příčinou podexpozice je, jsou-li v záběru zdroje světla (a to je na výstavách velmi častý případ) nebo velké bílé plochy. A naopak velké tmavé objekty v záběru mohou způsobit přeexponování. Pro tento případ má blesk možnost manuálního nastavení korekce zábleskové expozice. Znamená to, že můžeme intenzitu záblesku zesílit nebo zeslabit oproti tomu, co určí automatika blesku. Umožňují to i vestavěné blesky u poměrně levných kompaktů, spousta lidí to ale neví. Postup najdete v návodu k aparátu nebo k blesku. Je pouze třeba přímo na místě kontrolovat správnost expozice pomocí histogramu či zobrazení přepalů a v případě nutnosti fotit znova s potřebnou korekcí. Že je dobré vyhýbat se alespoň zdrojům světla v záběru snad netřeba zdůrazňovat.
Základní přehled o těchto režimech je důležitý hlavně u zrcadlovek, a zejména pokud se používají starší manuální objektivy anebo makroobjektivy, které mají odlišný způsob zaostřování a při ostření nablízko prudce klesá jejich skutečná světelnost.
Další pokračování opět zítra.
Lukáš Křesina


stř 29. srp 2012 13:41:20
Profil
Uživatelský avatar

Registrován: pon 12. bře 2012 12:28:37
Příspěvky: 182
Bydliště: Třebíč
Příspěvek Re: Fotografování na výstavách
Opět přeji hezký den. Dnes přijde ta nejdůležitější část povídání o tom, jak fotografovat s bleskem.
Zatím jsme si objasnili, jak blesk určí správnou intenzitu záblesku pro dané hodnoty clony, času a ISO. Ale jak je zvolit? Je třeba si vzpomenout na základní vědomosti z fyziky, konkrétně na poučku, že intenzita osvětlení klesá úměrně druhé mocnině vzdálenosti od zdroje světla. Takže blesk má sice maximální dosah daný svým směrným číslem, ale tento okruh neosvítí rovnoměrně. Intenzita osvětlení prudce klesá se vzdálenosti od blesku, přitom optimální intenzitu dosahuje na fotografovaném objektu. Pozadí, které je dále od blesku, je jím osvětleno slaběji a zhruba ve troj až čtyřnásobné vzdálenosti je již intenzita osvětlení bleskem tak nízká, že ji lze zanedbat. Z toho plyne základní pravidlo fotografování s bleskem - hlavní objekt v popředí je exponován bleskem, zatímco expozici pozadí určují nastavené expoziční parametry. Jinak řečeno, expoziční parametry nastavujeme podle toho, jak chceme mít exponované pozadí, které zpravidla více či méně podexponujeme. Jinak by totiž použití blesku - až na jednu důležitou výjimku - postrádalo smysl.
Je přitom jedno důležité omezení, tzv. synchronizační čas. Jde o to, že při krátkých expozičních časech se snímek exponuje postupně pohybující se štěrbinou závěrky, přičemž v žádném okamžiku není exponována celá plocha snímku. Jenže záblesk našeho blesku trvá mnohem kratší dobu, než jakou k tomu závěrka fotoaparátu potřebuje. A pozor, toto postupné snímání je i u elektronické závěrky kompaktů. Na fotografii by pak byl správně exponován pouze pruh, který byl snímán právě v okamžiku záblesku. U delších časů tento problém nenastává, protože vždy alespoň po část expoziční doby je snímána celá plocha snímku blesk zableskne právě v této době. Nejkratší expoziční doba, kdy je ještě tato podmínka splněna, je onen synchronizační čas. Většinou je to 1/200 až 1/250 sekundy (konkrétní hodnotu najdete v návodu ke svému fotoaparátu). Fotografovat na kratší časy než synchronizační je sice možné, musí se to ale na blesku nastavit a ne každý to umí. Vestavěné blesky rozhodně ne. Funguje to tak, že blesk musí vyslat sérii kratších slabších záblesků místo jednoho silnějšího.
Existují v zásadě čtyři základní strategie použití blesku.
1. Fotografovat bez blesku. Používá se tehdy, pokud chceme zachovat autentickou atmosféru snímku. Často se přitom musíme smířit s tím, že to bude znamenat jeho sníženou technickou kvalitu - vyšší šum následkem vysokého ISO, mírnou neostrost, někdy až rozmazání příliš dlouhým časem, malou hloubku ostrosti. Avšak pokud tím získáme působivý snímek, v němž je něco více než jen zobrazení reality, je to v moderní fotografii v pořádku. Expoziční parametry je třeba volit podle světelných poměrů.
2. Fotografovat pouze s bleskem. Používá se tam, kde nejsou žádné další zdroje světla, nebo pokud chceme získat černé pozadí (buď proto, zde se nám černé pozadí líbí, nebo chceme snímek nějak ozvláštnit, anebo proto, že reálné pozadí není estetické a chceme ho potlačit). A také sem patří případy, kdy chceme bleskem přesvítit nevhodné osvětlení. Při fotografování v úplné tmě se obvykle nastavuje nižší ISO (100 - 400) kvůli potlačení šumu a clona podle požadované hloubky ostrosti. Zvýšením ISO se nic nezíská, pouze se sníží potřebný výkon blesku. Expoziční doba není příliš důležitá, protože skutečná expozice stejně probíhá jen po dobu, kdy jde blesk v činnosti. Musí být ovšem delší než synchronizační čas, většinou se nastavuje 1/30 až 1/60 sekundy. A pokud chceme dosáhnout černého pozadí, i když tam nějaké světlo je, anebo přesvítit nevhodné osvětlení, je třeba nastavit co nejnižší ISO a krátký čas blížící se synchronizačnímu, ale opět ne kratší.
3. Strategie vyváženého světla. Používá se tehdy, je-li dost světla na vykreslení pozadí, ale ne na bezpečné a ostré vykreslení popředí. Přitom kresbu na pozadí chceme zachovat. Expoziční hodnoty pak volíme tak, aby stačily na vykreslení pozadí, i když bude podexponované, a popředí se přisvítí bleskem. Pokud se podaří vytvořit skutečně vyvážený poměr mezi hlavním motivem v popředí, který je nasvícen bleskem, a tmavším pozadím, vznikají ty správné snímky, kdy použití blesku takřka není poznat.
4. Použití blesku na prosvětlení stínů. Také se tomu říká režim fill-in. Používá se při fotografování v protisvětle, při němž jsou velké kontrasty. Pozadí je dostatečně nasvícené, ale hlavní objekt je k nám otočen svou zastíněnou stranou, takže by se zobrazil jen jako temná silueta, a často na přepáleném pozadí. V takovém případě nastavujeme expoziční parametry tak, aby pozadí bylo korektně exponováno a temnou siluetu prosvětlíme bleskem. Na blesku to není třeba nijak nastavovat, pozná to sám. Pouze je možno nastavit mírnou kompenzaci zábleskové expozice do mínusu. A je to právě ona výjimka, kdy se blesk používá i při dostatku světla a není třeba podexponovat pozadí. Blesk v režimu fill-in se někdy používá i při fotografování portrétů, aby se projasnily nepěkné stíny kolem očí.
Shrnutím těchto postupů dojdeme k závěru, že univerzální návod na fotografování s bleskem neexistuje. Je třeba znát jeho vlastnosti a s rozmyslem je využívat podle konkrétní situace. Ale to jsem naznačil již v úvodu.
Zítra (jak aspoň doufám) to povídání dokončím a pak už Vás trápit s teorií nebudu.
Lukáš Křesina


čtv 30. srp 2012 11:45:19
Profil
Uživatelský avatar

Registrován: pon 12. bře 2012 12:28:37
Příspěvky: 182
Bydliště: Třebíč
Příspěvek Re: Fotografování na výstavách
Opět zdravím všechny příznivce orchidejí. A přidám slíbené dokončení.

Na závěr ještě rozeberu několik nepříjemnosti, které jsou spojeny s použitím blesku. Největší je ta, že blesk je téměř bodový zdroj světla, takže poskytuje tvrdé světlo s ostrými temnými stíny. Pro fotografování květin je to přímo vražedné. Je proto vhodné světlo blesku nějak změkčit, rozptýlit. Možností je celá řada. Především jsou to různé difuzéry, které je možno nasadit na blesk. V obchodech s fotopotřebami se jich prodává řada typů od jednoduchých průsvitných krytů na hlavu blesku až po malé skládací softboxy. Externí blesky mívají i zasouvací a sklápěcí difuzér, který je jejich součástí. A lze použít také improvizované pomůcky, jako třeba bílý plastový kelímek od jogurtu či tvarohu, a v nouzi lze obalit hlavu blesku bílým papírem (papírovým kapesníčkem či toaletním papírem). V krajním případě trochu pomůže i několikrát přeložený mikrotenový sáček.
Další možnost je využít odrazu světla. Týká se to zejména externích blesků, jejichž hlavu lze různě nasměrovat. Můžeme pak použít odraz o strop, bílou stěnu a podobně. K témuž účelu slouží i bílá kartička připevněná gumičkou k blesku tak, aby odrážela světlo dopředu, zatímco blesk směřuje šikmo vzhůru. A opět to lze všelijak improvizovaně vylepšovat, jsme přece Češi a umíme si poradit.
Poslední možností je použít kruhový blesk, to je ale dost drahá záležitost, anebo kruhový nástavec na externí blesk. O těchto nástavcích jsem viděl na internetu velké diskuze a byly v nich velmi kritizované, většinou ale lidmi, kteří je sami nepoužívali. Teoreticky ovšem dokázali přesně zdůvodnit, proč musí být špatné. Já ho mám a moje zkušenosti s ním jsou dobré. Prodává je např. firma Oehling.
Je třeba poznamenat, že všechny popsané způsoby více či méně zeslabí světlo blesku. A to někdy vyžaduje kompenzaci zábleskové expozice do plusu.
Další věci, na kterou si musíme dát pozor, jsou odlesky světla blesku, které při komponování snímku nevidíme, protože se objeví jen během záblesku. Uvedu příklad mírně komický. Dělal jsem fotodokumentaci přednášky, takže i záběr na posluchače. Vzal jsem to klasicky odrazem o strop. Jenže ouha. V první radě seděl pán s hodně vysokým čelem. A světlo putovalo naprosto neomylně po dráze blesk - strop - pánovo vysoké čelo - objektiv - snímač, takže měl pak na pleši úplnou svatozář.
Specifickým případem nežádoucího odrazu světla blesku je efekt červených očí. Je to odraz světla blesku od dobře prokrvené sítnice oka. Stává se to hlavně u vestavěného blesku, protože je blízko k ose objektivu. Moderní přístroje už dovedou červené oči potlačit pomocí předzáblesku, který způsobí stáhnutí zorničky. A také odstranění ve fotoeditoru je docela snadné.
Poslední nepříjemnost, která nás může potkat, jsou objekty v zorném poli blíže než hlavní motiv snímku. Jistě si snadno odvodíte, že budou silně přeexponované a proč. Často jsou dokonce vypálené až do bílé siluety. Někdy to lze ještě zachránit úpravou snímku v počítači (zvláště fotíme-li do RAWu), ovšem nejlepší je podobným situacím se vyhýbat.

Příští týden ještě přidám nějaké fotky, na kterých bude možno ukázat použití blesku v praxi.
Lukáš Křesina


pát 31. srp 2012 9:24:25
Profil
Uživatelský avatar

Registrován: pon 12. bře 2012 12:28:37
Příspěvky: 182
Bydliště: Třebíč
Příspěvek Re: Fotografování na výstavách
Přeji hezký den.
A přidám slíbené fotky dokumentující použití blesku s komentářem.
Fotka dětí s pochodněmi - to je přesně ten obrázek, jaký s bleskem neuděláte. Použití blesku by zcela zabilo atmosféru snímku. Expoziční parametry byly ISO 1600, čas 1/30 s, clona 4, ohnisko 17 mm (při cropu 1,6 odpovídá 27 mm u kinofilmu). Takže čas tak akorát, aby se to dalo ještě udržet. Strategie č. 1.
Fotka č. 2 - Ludisia discolor, fotografovaná na jaře v Českých Budějovicích. Pro ty, co tam byli - byla v zadní místnosti v prostředním "záhonu". Expoziční parametry byly ISO 100, čas 1/160 s, clona 9, ohnisko 100 mm (opět x crop 1,6 = 160 mm). Fotografováno s kruhovým adaptérem k blesku. Poměrně silná podexpozice vedla k téměř černému pozadí, z něhož se květy lépe vystoupily, takže fotka se blíží strategii č. 2. Všimněte si také práce s hloubkou ostrosti - kdybych zaclonil víc a zadní květy byly také ostré, byla by fotka nepřehledná, takto naopak působí přehledněji a plastičtěji. Prací s hloubkou ostrosti a tmavým pozadím nahrazuji absenci bočního světla, které by lépe vykreslilo tvar květů.


Přílohy:
IMH_12-2600-A-web.jpg
IMH_12-2600-A-web.jpg [ 185.19 KiB | Zobrazeno 4132 krát ]
Ludisia_discolor_12-1235-web.jpg
Ludisia_discolor_12-1235-web.jpg [ 149.27 KiB | Zobrazeno 4132 krát ]
stř 05. zář 2012 15:23:39
Profil
Uživatelský avatar

Registrován: pon 12. bře 2012 12:28:37
Příspěvky: 182
Bydliště: Třebíč
Příspěvek Re: Fotografování na výstavách
Další příklad - dvě fotky téhož cymbidia, opět z Českých Budějovic.
První fotka je bez blesku, ISO 800, čas 1/40 s, clona 8, ohnisko 100 mm (opět s cropem 1,6, objektiv se stabilizátorem). Květy jsou sice díky přirozenému světlu lépe plasticky vykreslené, poměrně vysoké ISO a čas na hranici toho, co se ještě dá udržet vedou k ne zcela ostré fotce.
Druhá fotka je s bleskem, ISO 100, čas 1/160 s, clona 10, ohnisko totéž jako u předešlé. Mnohem kratší čas, nižší ISO a díky cloně i o něco větší hloubka ostrosti příznivě ovlivnily ostrost fotky (na těch zmenšených fotkách to není tolik vidět, ale všimněte si třeba kresby na okvětních lístcích). Oproti předchozí je to podexpozice téměř o 6 EV, což se musí dohnat bleskem, takže osvětlení je velmi ploché - rovnou zepředu. Pozadí je veditelně tmavší než u předchozí, ale není černé, protože je poměrně blízko, ještě v dosahu blesku.


Přílohy:
Cymbidium_12-1382-web.jpg
Cymbidium_12-1382-web.jpg [ 169.02 KiB | Zobrazeno 4131 krát ]
Cymbidium_12-1383-web.jpg
Cymbidium_12-1383-web.jpg [ 173.44 KiB | Zobrazeno 4131 krát ]
stř 05. zář 2012 15:35:40
Profil
Uživatelský avatar

Registrován: pon 12. bře 2012 12:28:37
Příspěvky: 182
Bydliště: Třebíč
Příspěvek Re: Fotografování na výstavách
Na tomto příkladu ukážu nepříjemné odlesky na květu způsobené použitím blesku. Naštěstí šly dobře vyretušovat.
Měla by to být Masdevallia pachyura, fotografováno na podzim v Brně na Mendelově univerzitě.
Expoziční parametry - ISO 400, čas 1/100 s, clona 13, ohnisko 100 mm, opět na cropu 1,6 a se stabilizátorem. Vysoká clona byla nutná, protože květ je dost malý, tak aby se vešel do hloubky ostrosti. Díky vyššímu ISO není pozadí zcela černé.


Přílohy:
Masdevallia_pachyura_12-1051-web.jpg
Masdevallia_pachyura_12-1051-web.jpg [ 179.37 KiB | Zobrazeno 4131 krát ]
Masdevallia_pachyura_12-1051-web-r.jpg
Masdevallia_pachyura_12-1051-web-r.jpg [ 189.99 KiB | Zobrazeno 4131 krát ]
stř 05. zář 2012 15:41:52
Profil
Uživatelský avatar

Registrován: pon 12. bře 2012 12:28:37
Příspěvky: 182
Bydliště: Třebíč
Příspěvek Re: Fotografování na výstavách
Na posledním příkladu ukážu efekt rozptýlení světla blesku.
Na první fotce byl použit blesk bez jakéhokoliv difuzéru. Všimněte si ostře ohraničených tmavých stínů, které docela vadí.
Na druhé fotce je týž květ, ale fotografovaný s použitím kruhového adaptéru na blesk. Stíny jsou měkce ohraničené a jen velmi slabé.
Expoziční parametry u obou fotek byly stejné - ISO 400, čas 1/100 s, clona 13, ohnisko 100 mm (na cropu 1,6 a se stabilizátorem).
Fotografováno opět v Brně na Mendelově univerzitě. Je to dendrobium sekce Latouria, ale nevím s určitostí, který druh. Popsané bylo jako D. macrophyllum, ale moc se mi to nezdá. Pokud ho někdo pozná, budu za určení moc vděčný.
Přeji hezký zbytek dne.
Lukáš Křesina


Přílohy:
Dendrobium_12-1024-web.jpg
Dendrobium_12-1024-web.jpg [ 178.89 KiB | Zobrazeno 4131 krát ]
Dendrobium_12-1026-A-web.jpg
Dendrobium_12-1026-A-web.jpg [ 172.72 KiB | Zobrazeno 4131 krát ]
stř 05. zář 2012 15:51:04
Profil

Registrován: pon 16. led 2012 15:34:25
Příspěvky: 1547
Příspěvek Re: Fotografování na výstavách
Lukáši,dobrá práce... :!: 8-)
Já jsem doposud na výstavě orchidejí nefotil,neměl jsem čas,abych to dělal pořádně.Určitě to časem také zkusím... :roll:
Ale pošlu sem pár fotek z výstavy motýlů v insektáriu ZOO Willhelma v SRN.
Fotil jsem to pevným sklem-150mm eq. 300mm kinofilm.Stabilizace je ve foťáku,iso bylo 160-200 ,clona 2,0- 3,2.Focení takto světelným teleobjektivem dovoluje použít nízkou clonu pro co nejkratší čas expozice ( použití stativu je vyloučeno), a zároveň dosáhnout malé DOF - rozostření pozadí (i díky dlouhému ohnisku).
Na rozdíl od orchidejí byly tyhle potvůrky jako ze rtuti- neustále v pohybu,naštěstí tam bylo dost světla.Blesk raději nepoužívám... :? :P


Přílohy:
web.or.01.jpg
web.or.01.jpg [ 90.87 KiB | Zobrazeno 4127 krát ]
web.or.02.jpg
web.or.02.jpg [ 75.09 KiB | Zobrazeno 4127 krát ]
web.or.03.jpg
web.or.03.jpg [ 85.06 KiB | Zobrazeno 4127 krát ]
web.or.04.jpg
web.or.04.jpg [ 96.14 KiB | Zobrazeno 4127 krát ]
web.or.05.jpg
web.or.05.jpg [ 98.58 KiB | Zobrazeno 4127 krát ]

_________________
www.orchids.webnode.cz
stř 05. zář 2012 16:43:46
Profil Zobrazit autorovy stránky

Registrován: stř 02. kvě 2012 7:26:43
Příspěvky: 222
Bydliště: Manchester, Lancashire
Příspěvek Re: Fotografování na výstavách
to martan: casto spominas stabilizaciu priamo v tele fotoaparatu. su aj zrkadlovky niektore takto riesene?

_________________
Na reči ma fascinuje to množstvo výrazov pre veci, ktoré neexistujú. Napríklad pravda, sloboda, spravodlivosť,...


stř 05. zář 2012 22:45:12
Profil
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odpovědět na téma   [ Příspěvků: 47 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5  Další

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na: