Mila.J, zlozenie na flasi samozrejme je, ale akeho je to povodu, ci organicke ci neorganicke a ako vplyva na zasolenie to njie

Mílo,myslel jsem to tak,že ryby produkují docela velké množství solí -proto soli organického původu.Přesto to orchidejím neškodí,touto vodou zalévám orchideje umístěné nad akváriem prakticky denně.Kdybych hnojil hnojivem umělým o stejné vodivosti-zflekatí listy,to už jsem si vyzkoušel...

Marťan, tomu tedy nerozumím. Myslel jsem, že platí základní definice ,zjednodušeně, sůl je sloučenina kovu a nekovu. Tedy anorganická látka. Moc mi není jasná ta sůl organického původu. Ryby jistě ve svém trktu tvoří různé soli dusíku. V podstatě anorganické látky, jenom vytvořené v živém organismu. Podíl těchto solí ve vodě vůbec netuším. Nemyslím si ale, že všechny organické látky v tom akvariu lze považovat za soli, ať už mají vodivost jakoukoli. Předpoklad, že vodivost způsobují jen soli asi není nejsprávnější. Vůbec si v těchto případech netroufám ani odhadovat, jak je to v těchto roztocích se skutečným množstvím solí. Ani u zkvašeních slepičáků, kravinců. U hnojů jsou jakési předpoklady množství živin v agro literatuře. Ne moc přesné. Tyhle hodnoty s přepočtem vodivosti nesouhlasí.

Mílo,soli jsou sloučeniny ,které obsahují kation a anion organického,nebo anorganického původu-pročež mají neutrální charakter.
A v roztocích vedou el.proud- odtud vodivost...
Ve tvé moči (stejně jako v rybí) jsou také,viď-lízni si,je slaná...
To,co uvádíš,je jenom jedna z možností vzniku.
Mohou vznikat i reakcí:
kyselina x zásada
kov x kyselina
hydroxid x kyselinotvorný oxid
srážením dvou solí ....atd-je toho víc...

Paphio, no právě . Ani anorganické soli, jak uvádíte, nevykazují stejnou vodivost při stejné množství. Což uplatnitelnost měření relativizuje. Natož ještě různé látky organické.

Marťan, vyzkoušeno.
Jo, to je přesnější definice.

bersekr, to je problém téměř všech hnojiv. Přesné složení tam většnou nebývá. Kromě množstí N:P:K, případně nějaký stopový prvek, málokdy víc. Přitom informace o konkrétních solích obsažených, případně nějakých organických látkách by se nám hodila.

Co se týče organiky, několikrát jsem tady varoval před přehnojením dusíkem (mnozí mi nevěří a raději bojují s fleky). Jinak považuji měření konduktometrem za spolehlivé, nedělejte z toho vědu.

O složení a vhodnosti hnojiv si přečtete na článku o pH (niz výše). Pro ty, co jsou líní to přečíst, cituji odstavec: Je třeba se snažit o stejnoměrné zásobení rostliny po celý rok při nízké zátěži solemi. Ideální způsob je hnojení při každé zálivce nízkou koncentrací plného hnojiva chudého na balast. Balastem chudá hnojiva se vyznačují tím, že obsahují málo zbytků soli, které rostlina nepřijímá ve větším množství. Tyto se trvale hromadí v substrátu a zvyšují koncentraci solí (např. chlorid, síran). Tato hnojiva se rozpoznají podle toho, že udávaný obsah živin dusíku, draslíku a fosforu je přes 10% (např. 18 - 10 - 18).

U organických hnojiv, předpokládm, že měl Paphio na mysli zkvašený hůj a podobně, mohou být kromě dusíku pro šíření zejména houbových onemocnění patně i jiné obsažené částice. Ukazuje se, že jsou skušenosti různé, je to voba každého osobně.
Myslím, že téma této diskuze bylo ale jinde. A to v obsahu organických částí v průmyslově dodávaných hnojivech. Což bývají různé stimulátory, vitamíny a co ještě. Občas používám kapalné hnojivo s 20% aminokyselin. Vodivost vykazuje proti obsahu živin velkou. Přesto je používám, jenom předpokládám, že je způsobena těmi aminokyselinami, ne balastem.

Nevím, zda se to už neprobíralo, ale nenašla jsem. Jak je to s hnojením na list? Do zálivky by se hnojiva moc dávat nemělo, aby se nezasolil substrát (hlavně u Paphiopedil apod.),ale co na listy? To by mohlo být bezpečnější než do substrátu, nebo ne?