Radku,nemám to ze své hlavy,ale beru tvůj názor.
Z těch,které jsi jmenoval mám pouze adductum,a shodou okolností jsem dneska objevil list (po téměř půl roce)-takže roste... Je fakt,že zároveň s hookerae vzdorovalo nejdéle .Ovšem růst je jedna věc,kvetení zase jiná.Takže po půl roce pěstování nehodlám dělat nějaké závěry.Jenom se ptám na věci,u kterých jsem se setkal s rozdílnými názory, a považuji je pro své další pěstování za naprosto klíčové...
Mám i venustum,ale to by mělo kvést bez problémů,je chladnější,tak ho mám venku pod akáty...
Uvidíme,kvetení je rozhodující...

Tyhle jsou zvlášť citlivé na zasolení, většinou bývají uhnojeny k smrti...Zieckianum je myslím synonymum pro papuanum.

No byla řeč o "složitých " orchidejích-tak podle mých informací je venustum jedno z nejjednodušších paphiopedií vůbec-a opravdu roste jako z partesu.A totéž tvrdí Lance a Birk o fairrieanum,které -jako jedno z mála-dokonce nevyžaduje výraznou růstovou pauzu.Ale tady zatím neposloužím,objednali jsme si je s Radkem u p.Kacerovského,ale nezadařilo se....
U těch složitějších,které mám (adductum,sangii,supardii,hookerae,praestans,violascens) sázím na hot zónu,jsou to teplomilný kousky.Nehnojím (nebo jen zcela symbolicky),krmím je substrátem a rosím RO vodou... Zatím říkají joo...

Nechci tady dělat chytrého ale právě například Cymbidia jsem před cca 20-25 lety začal přesazovat do naprosto přírodního substrátu, který mi poradil v té době jeden z největších pěstitelů Cymbidií v NDR, který dodával tisíce květných stvolů nejen na trhy NDR ale tehdy i do velého světa. Rok před předpokládaným přesazováním míchal bukové listí s koňským trusem ale jen s kobylinci bez slámy a v pytlích to nechal rok zapařit a rozležet. Potom dával jeden díl této směsy do substrátu. Dělám to podle něj a pánové nevím, na čem zakládáte to, že se bukové listí rychle rozkládá. Po roce ležení promíchané s koňským hnojem je naprosto netknuté (jiné listy zetlejí) míchám to s trochou říčního písku dřevěnného uhlí a borové kůry ze souší, která je nalámána v hrubosti od pěti do 10cm. Cymbidia pžesazuji jednou za pět až sedm let a budete se divit i po této době tam je ještě velká část bukového listí a to nezetlelá. Je pravda, že Cymbidia pěstuji ve vysokých přepravkách, kde má k celému substrátu neustále přístup vzduch, takže nedochází k přemočení substrátu. Poslední dva roky jsem začal zkoušet kokosové vlákno ne chipsy a myslel jsem si, že to bude lepší, protože nebudu muset přesazovat tak často leč po roce jsem hodně rostliny vracel zpět do kůrových substrátů, protože nerostly dobře. Jsou ale naopak rostliny, které si ve vláknu lebedí. Není to tedy jednoznačné. Myslím, že je důležité i prostředí nejen substrát. Každý skleník má jiné prostředí a tudíž i substráty. Kolega naopak upustil od klasických substrátů a jede hlavně v kokosových vláknech a naopak neměl nikdy kytky tak krásné. Přivezu od něj rostlinu a prostě ji musím přesadit, protože u mně v jeho substrátu prostě nejede. Myslím, že otázka typu substrátu jde ruku v ruce s prostředím a hlavně i stylem zálivky.

Rychlost rozkladu-tlení-bude záviset na vlhkosti,teplotě a složení substrátu.
Vzpomněl jsem si na pokus,který jsme na gymplu v botanice dělali (měli jsme vynikajícího profesora Slavíka,přednášel na vysoké,ale z politických důvodů ho šoupli na gympl.Dodneska zná polovina třídy zpaměti Atlas rostlin od Piláta-Ušáka... )
Do čtyř petriho misek jsme dali čtyři různé půdy-od humózní černozemě v první , až po čistý písek v poslední.Na ně jsme položili proužky filtračního papíru,zalili a nechali na okně.
Do čtrnácti dnů z první misky papír kompletně zmizel-zetlel.V druhé s normální hlínou ho byla půlka,na jílu většina,a na písku byl téměř netknutý...

Myslím, že tady záleželo spíš na množství mikroorganismů, v písku je jich minimum.

Cymbidia snáší rozložený substrát a silnější hnojení. Kdysi byl v časopise OK Praha článek o kultuře Paphiopedil v bukovém listí s minerální drenáží (spongilit). Myslím že tam byl pěstitel ing. Drahota. Bylo tam psáno o každoročním přesazování kvůli rozkladu bukového listí. Paphiopedila jsou na rozdíl od Cymbídií k rozloženému substrátu citlivá a nesnášejí vyšší koncentraci solí. I delší pobyt v kůře má za následek hniloby. Tomu předcházím drenáží z korku, dřevěného uhlí a polystyrolu, přidáním minerální složky (pemza, láva, u některých vápenec)a také přidáním doprovodných kapradin. Přesto jsem už některá oddělal tím, že byla 4 roky nepřesazena. Rozklad substrátu urychluje přílišná zálivka, starý substrát je citlivější na přelití.

to paphio-zasolení substrátu je daň za hnojení umělými hnojivy,popř zalévání nevhodnou vodou.V přírodě k tomu nedochází,orchideje (alespoň ty terestrické) se na určitých lokalitách vyskytují spoustu let,ne...
Alespoň pantoflíčky u nás v lese rostou na jednom místě od nepaměti...
To by byl další argument pro přirozenou výživu substrátem... Hnilobu by mohl vyřešit velmi otevřený substrát a velmi kvalitní ventilace...

Ještě k tomu proč nevěřím na "komplexní hnojiva"...
Ve třicátých letech minulého století přišli američané s umělou náhražkou mateřského mléka.Tvrdilo se tehdy,že kojení odzvonilo,že je to nehygienické a nepraktické ,a že umělé mléko 100 % nahradí mateřské.
Asi žádná složka lidské potravy nebyla za následujících bezmála 80 let podrobena tak detailní analýze stovek špičkových farmaceutických laboratoří,jako právě mateřské mléko... Vznikaly nové a stále dokonalejší "sunary".
A výsledek znáte všichni.Kojení je a navždycky bude naprosto nepřekonatelné co se týče vývoje a zdraví dítěte.
Kdo si dá do souvislosti to,že dneska matky kojí co možná nejméně,a zároveň že má dnes každé šesté dítě alergii...

Moc pěkně to popsal Pavel! Marťane, to máte asi vychytané, když Vám tam valí mechy a kapradinky....... to jsem ještě v bytových podmínkách neviděl. To bude určitě pro kytky plus, takové podmínky. Ono ale opravdu zkušení pěstitelé ví, že je lepší držet se porézních a stabilních substrátů. Nejsem proti používání buk. listí, či kravince, ale nesmí se to s ním přehánět. Kultivace orchidejí se hydroponii trochu blíží přeci, často se píše, že substrát dává kytce hlavně vodu a stabilitu. Open mix je fajn věc, ale i když je substrát z hrubých struktur, listí to může po čase vše zalepit a vzdušnost je ta tam. Je to jako když smícháte jíl s pískem, furt to bude málo propustné. V přírodě často kytky rostou v jílu, ale všichni tu jistě víme, co dělají jílové agregáty při časté zálivce v hrncích, i když v záhoně se nerozpadnou. Rašeliník i listí změní strukturu a i když jsou tam stále rozeznatelné, jímají mnohem více vody než chceme, to je ve skleníku normální. Myslím že dneska jsou kristalony docela vymakané a s jejich opatrným užíváním kytkám pouze pomáháte. Zbytek mají z kůry a toho buk listí. V přírodě je to ale fakt vyvážený systém s mikroorganismy a každoročním doplněním organického materiálu. Volná půda často dělá divy, nemluvě o tom, že s těch tisíců semen vyklíčí na fakt dobrém místě jen zanedbatelné procento. Střevíčníky ani nemají jinou možnost, než růst na místech, kde by konkurence neobstála a tam voda většinou rychle odteče.
Věřím že Cribbem a Braemem publikované jednoduché směsky na bázi kůry s přídavkem perlitu, popř hrubé rašeliny či sphagna jsou dobrá cesta, zajišující kvalitní prokořenění audržení vzdušnsti. Bukové listí se může dát nahoru, ve směsi s kůrou a sphagnem, bez svítivého a vyplavujícího se perlitu. Živiny nějaké uvolňovat bude.....
Orchideje se prostě do bláta nehodí a v kompostu poroste jen málo z nich...........

Díky všem za názory,pro mne to byla zajímavá diskuse...