V 90 letech prováděli v Associazione Italiana di Orchidologia pokusy s pěstováním Pleionek ve směsi kůry a zetlelého ovčího, kravského nebo koňského hnoje. Dodnes je známo několik směsí, které doporučují menší či větší dávku sušeného kravince a já sám jsem tuto směs kdysi používal na jednodušší druhy - rostly jako z vody a byly zdravé. Pleionky mají ale doporučenou dávku hnojiva 800 mS, což je mnohem více než u ostatních orchidejí. Přesto tyto směsi již téměř nikdo nepoužívá - ani já ne

Já zase myslím, že rozdíl mezi přírodním hnojivem a hormony je nezměřitelný.

Radku,s tím souhlasím,ale o žádných hormonech řeč nebyla,ty jsou u nás (při výkrmu čehokoliv) zakázány...

Co jsou kokcidiostatika nevím, ale dřív se kuřatům hormony podávaly běžně. Myslel jsem, že je to podobné svinstvo. Ta moje cymbidia ale tenkrát neměla krátký život. Akorát, že mladé rostliny dělaly dvojnásobně velké přírůstky až do dospělosti a pak normálně přirůstaly a spolehlivě kvetly.

Radku,je dobře,že si každý svou cestu najde sám.Kdo chce přidávat k orchidejím hnůj,prosím,je to jeho volba.
Jestliže ale existují tři dobré důvody,proč to dělat,existuje možná třicet dalších,proč bychom hnůj (se kterým se orchideje nemohly -s vyjímkou létajících krav při tornádu -nikdy setkat),přidávat neměli...
Vždycky mne dostane do kolen pýcha,s jakou si lidé myslí,že úroveň jejich současného poznání je bezchybná a definitivní.
Přesný opak je pravdou.Za pár let se často přijde na to,že jsme žili v bludu (odstrašujícím příkladem je třeba použití DDT).
Zrovna nedávno jsem zalapal po dechu,když slovutný americký profesor kardiolog vyslovil lítost a omluvu všem svým pacientům za to,že jim celý svůj profesní život tvrdil,že vysoký obsah cholesterolu v krvi poškozuje cévy.A na konci své kariéry zjistil,že to není pravda,neboť samotný vysoký obsah cholesterolu je pro ZDRAVÉ cévy zcela neškodný...
Osobně se snažím -s velikou pokorou-porozumět spíše přírodním zákonitostem a řídit se jimi,než módním,nebo moderním trendům na bázi současného lidského poznání...

Marťan: a hnojíte vůbec? Ono přehnojování a ten bujný růst jsou celkově v rozporu s přírodou. Už jsem se setkal s tím, že přehnojení, jenž vyvolalo růst listů velkých jako plachty posléze zapříčinilo rychlé žloutnutí těchto listů. Zas ale vím, že v přírodě rostou kytky často lépe, než v namíchaných substrátech, a to tam žádný zvláštní zdroj živin ani není, pouze přirozený, ale zase ta jakási biologická rovnováha. U některých kytek je potřeba živin jednoznačně vidět a nedohnojené jsou světlejší a rostou pomalu, kdežto orchideje jsou pro mě pořád velkou záhadou co se hnojení týče. Jaké optimální koncentrace zvolit? Profíci mají jednoznačný přístup a hnojí celkem vysokými koncentracemi, zdejší někteří pěstitelé velmi nízkými....ale co je správné? Chtělo by to výsledky nějakých pokusů s hnojivy na různých rodech, určitě takové jsou, ale spíše provedené na hybridech.

Karlosi,hnojím naprosto minimálně,některé phragmy vůbec.
Když ale zjišťuju,v čem třeba střevičníky rostou,je to až nudné čtení...Téměř všechny rostou v humusu,v detritu z listí,zbytků rostlin a v mechu.
O listí se tu zmínil jen Paphio-suché bukové,ještě na větvích.Přitom se bukovka přece dříve používala,nebo ne...
Místo toho se do substrátu cpe všechno možné...
Pěstírny orchidejí-to je totéž,co výkrm brojlerů.Rychlý růst ještě neznamená správný růst.Pletiva přece potřebují vyzrát... A také do těchto "nabušených" hybridů se červci pustili s velkou chutí jako první...

Ještě k tomu listí...
Brzy na jaře jsem naškubal suché bukové listí z větví.Vzal jsem velkou petriho misku (20 cm průměr) dal ho tam,a zalil destilkou a horní miskou přikryl.Nechal jsem tenhle "kompot" na terase,párkrát to přemrzlo,svítilo na to slunce.
Asi za dva měsíce jsem to odkryl.Čekal jsem,že se vyvalí hnilobný puch.Ale nic takového.Listí bylo napůj zetlelé a celé to docela vonělo-jako hlína v lese.
A tuhle dobrotu budu já do substrátu orchidejím určitě přidávat...

takze s jedlovou a piniovou korov sa orchidei stretli? aj s kokosovymi supkami, vlaknami a neviem cim este kokosovym? perlit, korkove duby, agatove a neviem ake kmene este pouzivate vsetci na vyviazanie su prirodzene?




a bukove listie prirodzene je? pre orchidei?


Sorry za rypanie, vase nazory si vazim a moje skusenosti a poznatky sa sol skusenotami vas ostatnych vobec nedaju porovnavat, ale moj nazor je, ze vzdy, ked nieco z prirody mate doma, tak to nemoze byt prirodzene, tak neviem preco nieco odsudzovat nieco len na zaklade toho, ze kravy nelietaju, zjednodusene povedane. tym nechcem povedat,ze by som sa kobylincov zastaval alebo ho planoval pouzit.

Já tedy mám malinkou zkušenost se substrátem ale zaujala mě tato tvoje věta.Můj příklad-např.Stanhopeje,Acineta které jsou v koši -dala jsem je do piniový kůry.Jedna z vlastností (můžete někdo vyvrátit) že piniovka moc nenasaje.Doporučuje se 2 dny namočit před použitím. Proto mám v substrátu rašeliník –ale jak zalévám prolévám vznikne taková spečenina prostě hodně uléhá (jasná věc) –to se mě nelíbí –proto mám mezi tím vším různě postrkaný bukový listí.Odlehčuje-vydrží trocha přihnojí .Takto by se dalo vychytat pro každou kytku-i vzhledem k zimnímu období Bukový listí dávám malinko i do střevíců -podle výskytu .(Prý už malíř Jaromír Seidl popisuje pěstování v bukovém listí u Paph.Maudiae-výsledek nevím spíš to nebude žádný zázrak a ne na dlouho)snad bukovým listím ve stále provlhčených substrátech,v květináčích se časem propustnost a vzdušnost zhoršuje? Znám substrát p.Kláta –je dobrej ale jen pro něho pro jeho domácí podmínky a způsob zálivky-to není jen tak řečeno to je fakt.Tímto si každý musí projít sám a vyhledat substrát pro sebe nejvhodnější pro svoje podmínky –to si myslím je docela kumšt.V pucláku nikdy nedohoníme přírodu i proto se tam cpe kde co -pak se to musí zase sladit se zálivkou .Znám pěstitele kteří dost složení substrátu mění –a to je podle mne to pěstování ,hledět jak kytka roste ,neroste a zkoušet měnit dál –obtížná věc .