Zdeni....jedno je jisté, v seznamu samosprašných rosnatek jsem ji nenašel....viz odkaz ( http://www.darwiniana.cz/vamr/?page=slovnik&id=209 ), takže tím ručním opylením nic nezkazíte, alespoň já bych to tedy ve vašem případě zkusil, výsledek bude stát za to. Ruční opylení může přesto selhat, pokud jsou vše vaše rostliny vyrostlé z listových či kořenových řízků pocházejících z jedné rostliny....budu s vámi doufat že tomu tak není.
Karlosi.... jóo, jsem nenapravitelný romantik, absolutně se nehodící existence do dnešní reality života...
Ohledně cacticoly....kdepak, to se ti jen zdá....možná se mýlím, ale na pomak jsou vše odkvetlé květní listeny uvnitř prázdné....bohužel....nebudu tu míchat obsah vláken - šoupnu foto do správné sekce, přesvědčíš se pohledem sám.

Ty to oceníš...přidávám foto, zatím jen poupat australky Drosera gibsonii (popsána v r.2006), pokud je mi známo, u nás v ČR ji dovedlo ke květu jen pár lidí....mezi jinými také Vašek Lenk, jehož zkušeností si nesmírně vážím a od kterého jsem měl její gemmy.
Její květy mají téměř nafialovělou barvu, dost nezvyklou u australských trpaslíků .... moc se těším, doufám že zrovna nebudu do večera v práci

Takový otesánek mezi Droserami
Drosera binata délka jednotlivých prstíků s lepkavými kapičkami 17cm.Na zimu zatahující rosnatka.
Docela pěkně kvete.Bíle.
Když se prstíky otvírají jsou docela roztomilé.

A roste a roste

Lonské semenáčky Saracenijí a nebo Šprlic věnuji.Jedná se o několikanásobné křížení,takže rodokmen
dlouhej a dlouhej.Přidám ještě zadarmo semenáčky Drosera capensis.Za oznámkovanou obálku s adresou.

Venco....vše to jsou naprosto luxusní kytičky a krásně zobrazené
Kdyby ta rosnatka dvojitá (Drosera binata dichotoma) nebyla takový obr ...to aby se jeden bál o svou drahou polovičku , ....- v botance v Liberci je mají v pavilónu u špirlic - kde jim dorůstají kolem 40-50 cm , tak bych ji zkusil také .....no, zatím se spokojím s klasickou variantou binata i tak je to více než majestátní zástupce hmyzožravky

Včera mne kontaktoval kamarád z darwiniany se zprávou, že umístil na http://www.youtube.com/user/mrjakubstepan ... na Youtube videa lokalit s našimi českými masožravými rostlinami v jejich přirozených biotopech.... doporučuji ke shlédnutí - na video zachytil jak naše rosnatky- prostřední a okrouhlolistou, tak i bublinatky- menší, prostřední a mimo jiné i ostatní vesměs vzácné rostliny rostoucí pospolu s nimi.

Je to pomíjivá krása. Květy rosnatek vydrží opravdu jen krátce, obzvlášť u Drosery madagaskariensis.
Mnohem atraktivnější květy mají tučnice.
Bublinatky zase květy více podobné orchidejím. Některé bublinatky se rozrůstají po okolních květináčích a tak se občas stane, že se objeví tam, kde by je člověk nečekal (má to výhodu, dá se takto relativně dobře množit ). Některé se ale ze svého příbytku dostat nemohou, jsou omezené tím, že rostou pouze ve vodě.
Na tuto rosnatku jsem obzvlášť zvědavej. Roste dobře, jen druh nevím, protože to je taky černý pasažér. Je to hlíznatá australská rosnatka, snad Drosera peltata, protože patří mezi ty běžnější. Je naprosto fotogenická.
No a nakonec láčkovka. Nepenthes sibuyanensis.

Zajímavé rostlinky,ale krásné

Moc bych nespoléhal na semena. Většina (v Evropě pěstovaných - vše jsou to kytky z jen pár klonů; ale proto se dají určovat, v Austrálii co kopec, to jiný klon a ta kytka vypadá jinak ač je to stejný druh) trpaslíků má semena sterilní. Navíc mají strtifikaci delším teplem (ale ne žárem) a pak následným ochlazením a zvlhčením. Jako v přírodě - leží na rozpáleném písku a pak se začne ochlazovat, přicházejí noční mlhy, začíná pršet... Gemmy jsou podstatně jistější, myslím, že i v přírodě, vždyť už je to malá kytka .

Jarouši "jsi můj člověk"....fakt super sbírka, koukám také pěstuješ vše co je zelený....ta madagaskarka je mezi těmi sukulenty a Lithopsem vážně jako doma Jó, skleníček je skleníček.....musím podobně chráněné pařeniště na zimu také vymyslet, ty všechny špirlice a mucholapky se už na jisto domů nevejdou
Tu bublinatku jižní pěstuješ v té velké lahvi, co je na druhé fotce?....jsou tam pěkně vidět ty plži, ty jsou užiteční, sežerou všechny řasy.
Droseru peltata je možné zaměnit jedině s jejím druhým poddruhem auriculatou, podle určovacího klíče se odlišují pouze tím, že D.peltata ssp.peltata má holé kališní lístky, kdežto D.peltata ssp.auriculata je má ochlupené, žlaznaté ....anebo obráceně , teď už nevím

to DejF.... jo naprosto souhlasím, já to myslel obecně, jak to v australské přírodě s jejich rozmnožovacím cyklem chodí.....semena mi spontálně vytváří pravidelně jen hrstka druhů trpaslíků - pulchela, pygmaea, a ericksonka, ale jelikož jsem je nikdy extra nestratifikoval, tak mám pocit, že nikdy nevzklíčily.....gemmy jsou jistota....jinak díky za pěkná makra těch tělísek, není snadné je takto zachytit .

Tak jsem se dočkal a Drosera gibsonii ukázala už 4 své květy v plné parádě
Včera jeden vykvetl dokonce za podmračného počasí (snímky 04,05), což u trpaslíků nebývá zvykem. Trochu jsem zkoušel experimentovat , a k supermakru svého Olympusu jsem zkusil přiložit ještě lupu s čočkou se 4x zvětšením (snímek 04)....problém ale byl, jak jednou rukou zároveň držet lupu ve vhodné vzdálenosti od objektivu a zároveň mačkat spoušť...no výsledek nevalný ....raději zůstanu jen u samotného supermakra schopného ostřit od 1 cm....nesmí být však moc slunečno, protože si potom objektivem člověk nechtíc stíní a tak uspokojivou fotku uděláte pouze z bočního profilu.
Na snímcích označených (02,05) jsou kromě rozvitého květu dobře patrná další poupata, která jsou na kališních lístcích opatřena miniaturními žlázkami - správně tentakulemi, ikdyž daleko menšími než jaké jsou na listech. Asi je zbytečné popisovat generativní orgány, přesto - tyčinky s prašníky jsou ty delší útvary zakončené pylovými shluky a je jich v květu pět, blizny jsou jen čtyři a jsou to ty bílé kratší útvary ve středu květu. Tvar blizen a barva všech orgánů je důležitým rozpoznávacím znakem, a je jedinečná u každého druhu, ikdyž se občas v kultuře objeví na jedné rostlině květy s různým počtem blizen, nebo jiné odchylky.
Dal jsem na youtube takový pokus s natáčením fází od rozvíjení poupat k plnému vypnutí okvětních plátků -
http://youtu.be/MlBqcLRcLwo