Pavle moc krásná květenství ..... pro mne zvláštní a paradoxní, protože mi klasická ionantha nikdy takto plně nevykvetla, asi je moc rozmazluji
Nakouknul jsem do Ježkovy knihy Rostliny pro vzdušné zahrady, kde jsou celkem přehledně vyjmenovány a některé formy, varianty i mezidruhoví kříženci také vyfoceni ... a je zde uvedeno že forma lískový ořech (angl. Peanuth) spadá pod T.ionantha var. stricta. Konkrétně velikost formy peanuth prý je kolem 1,5 - 2,5 cm a jak je vidět z internetu tak z přiložené foto v knize, jejím charakteristickým znakem (včetně všech dalších forem stricty ) je právě ta horní uzavřenost konců listů, které tvoří jakoby složený svazek přimknutý k sobě, kdežto ostatní varianty včetně typové T.i.ionantha se vyznačují tou klasickou otevřeností a vytváření tvaru jakéhosi kalichu, případně jsou listy ohnuté jedním směrem.
Poměrně zajímavá je varianta scaposa, u které se listy zbarví vždy maximálně do žluta, nikdy nezčervenají.... nyní je systematiky povýšena na druh a nese jméno T.kolbii.
Dále je tu varianta praschekii s prodlouženým květním stonkem obývající pouze jednu kubánskou provincii.... i tato už nese nové druhové jméno T.praschekii .
Nejvzácnější je asi forma vanhyninghii, která žije pouze v jednom kaňonu v jižním Mexiku, má prodlužující se stonek a vzhledově se trochu podobá na T.edithae.
Samozřejmě existuje nespočet dalších mezidruhových kříženců, barevných variant.....někdo kdysi řekl, že kdyby chtěl pěstovat všechny tyto "oddrůdy" ionanthy, musel by na to obětovat celý skleník, kolik jich prý existuje.
