Karlosi, možná by nebylo také od věci takový test u kytek považovaných za zdravé.

Jako testovací rostlina se používá durman, listy poraníme smirkovým papírem a neneseme tam šťávu z rostliny. Infekce se projeví do měsíce.

Pravda, Datura stramonium, běžný jednoletý durman se doporučuje právě na ten Cymbidium mosaic virus, ale nevysel jsem....škoda. Semenáčky ale asi vyrostou celkem rychle že?
Pokud přenos tohoto viru prostřednictvím škůdců nebyl prokázán, nechápu jak se u mě mohl namnožit tak rychle.
Tři phalaenopsisy jsem nakoupil na podzim v říjnu, v lednu už bylo flekatých 5 phalaenopsisů. Co je divné, je to, že zflekatěly prakticky najednou, během několika týdnů. Co když tam mám nějakého méně známého vektora, který to přenáší, musí v tom být nějaká záhada. Přiznávám, že jsem kytky přesadil, ale jiný phal přesazen nebyl a taky to dostal.
Musí se to přenášet asi opravdu mechanicky, blbým dotykem. Není prý dobré se dotýkat hrany listů, to je nejcitlivější místo, kde dochází k přenosu. No a kytky se většinou pěstují vedle sebe a při manipulaci se běžně o sebe otřou, ony hrany listů.

Míla: Nejraději bych poslal vzorky všech orchidek co mám doma, ale oni tam asi maj na starosti důležitější věci v tom výzkumáku.
Mě šlo hlavně o prokázání viru u té záhadné nemoci phalů, které se objevily ve vláknu cosi s listama, v zahraničí phalaenopsis mystery disease. Phaly to pomalu ničí a postřiky nezabírají. Jednu schillerianu jsem už vyhodil a druhou vyhodím příští víkend. Přitom to kdysi rostlo a kvetlo a já měl z toho takovou radost.
Co se dá dělat. Šarku švestek taky nedávno nikdo neznal a teď se s tím snaží lidé bojovat šlechtěním nových odrůd, ale téměř všichni ví, že právě nejcitlivější švestka domácí velkoplodá pěstovaná po staletí je chuťově nejlepší....
Co naplat, doba se mění.

Viry se také přenášejí zálivkovou vodou. Namáčíme- li rostliny do stejné vody, vir se roznese. Jen dodávám, že virózní rostliny jsem viděl u 4 pokročilých pěstitelů a na mou námitku, že by mohlo jít o virózu nereagovali, přičítá se to sqrnám od vody apod. Řekl bych, že virózy u katlejí jsou méně infekční, naproti tomu u Phalaenopsis vysoce.
Při pěstování Phalaenopsis ve vyšších teplotách v komerční výrobě jsou viry zpravidla v latenci a projeví se při nižších teplotách po nákupu.

O tomto postupu jsem už také slyšel, ale nějak mi není jasné, jak se na tom durmanu rozliší virové, bakteriální nebo houbové onemocnění. Nějak mi není jasné proč by se měl přenášet (nebo projevit) pouze virus a to ostatní ne.
Hezký den
Pavel

Tak já jsem zase slyšela ,že vše není na vše.Virů bude hodně nemám představu kolik kmenů a každý se neprojeví stejně na durmanu -nebudou příznaky,nebo nejisté .Třeba nejvhodnější rostliny jsou určité druhy merlíku a tabáku (tam se nejlépe projeví )na asi nejrozšířenější vir?A to je Cymbidium mosaic virus (CymMV) a Odontoglossum ringspot virus (ORSV) Nezkoušela jsem ale docela by mě to zajímalo jak to vypadá.Asi určení je to trošku nejisté -uznávám .Škoda přeškoda ,že nejsou dostupnější metody testů.Mě je líto kytky vyhodit při sebemenším náznaku který není na 100%.Hm..........co píšu je metoda-jak jsem koupila tak prodávám Máte někdo zkušenost ?

to HAKI-docela chápu tvou nechuť něco vyhodit.Ale-jak je vidět z diskuse-nemáme dobré znalosti o vektorech.Jestliže může přenost způsobit dotek zavirované rostliny,popř. zálivková voda,pak určitě také hmyz všeho druhu a škůdci tím pádem také.
Dle mého názoru by bylo dobré vyčlenit si prostor na karanténu,kam by se stěhovaly podezřelé rostliny před kremací...
Zjišťování jednotlivých druhů viru v dohledné době nebude běžná metoda,není tomu tak ani v humánní,ani ve veterinární medicíně.
Běžně se provádí jenom vyšetření bakteriologické,popř. s určením citlivosti na antibiotika.Ke zjištění viróz se pouřívají testy serologické z odebraného krevního séra pacientů.Pokud postižené rostliny vytvářejí protilátky(důležitá otázka),bylo by asi možné tyto protilátky detekovat.Ale to je jenom spekulace...
Osobně se přikláním k názoru,že jsou viry často přítomny v rostlinách latentně,a onemocnění se spustí až po uplatnění stresových faktorů...

Marťan. Zvláštní je, že net neuvádí známé vektory CymMV, prý se přenáší pouze mechanicky a vodou. Tvrdí mi to i člověk co mi poslal ty výsledky, že je to mechanicky přenosná záležitost a škůci přenáší konkrétní virus, ne tyto orchidejové. Prý na viry jsou nejhorší mšice.
Pokud jde o stresové faktory. No, .... co to je? Orchideje se přeci pěstují dost stresujícím způsobem a jsou na stres víceméně zvyklé. No která normální kytka umí vydržet týdny na suché kůře?
Já pěstoval roky se svým sušícím drsným přístupem a kytky byly bez fleků, tedy bez viróz. Jednoduše jsem si to doma namnožil nedávno, díky nějaké zavirované rostlině od pěstitele. Podle fotek z netu a fór toho je docela dostl. Rád může být ten, kdo s tím doma ještě nepřišel do kontaktu, i když většina lidí si myslí, že je to houbovka a nechce o virech slyšet, platí to i o odbornících.

Tady v tom dokumentu, který jsem už vkládal do jiného vlákna, je fotka CymMV, naprosto totožná s těma fotkama, co mi přišly z výzkumáku.
http://www.icogo.org/images/Dr._Ching-A ... iruses.pdf
Je víc než jasné, co to doma mám, i když třeba je více mutací......a forem.¨Vlastně ani nevim, jak je to s viry....a jejich variabilitou. Je to přeci jen....šroubovice s obalem, někdy jen šroubovice.

to Karlos -za stres považuji v tomto případě všechno,co není pro rostlinu přirozené,fyziologické.To,že roste kytka na suché kůře, nemusí pro ni nutně znamenat stres-naopak,může to být nezbytná podmínka např. pro její reprodukci.
Důležitá bude ,pochopitelně, velikost stresu,a doba jeho působení (krátkodobý přiměřený stres zlepšuje adaptabilitu organismu)
Pokud budu pěstovat (chovat) cokoli trvale "stresujícím způsobem", problémy se dříve či později dostaví.Tolik mé zkušenosti...

Pridám sem aj ja to moje momentálne trápenie, foto nič moc, ale hádam tie bodky bude vidieť, jeden phal má také všetky losty a jeden má iba nový, ešte rastúci lístoček...neviem, čo to je...prosím, poraďte čo s tým