Karlosi ..... dám pak určitě vědět, ikdyž si uvědomuji že se tu bavíme o době možná řádově jednoho roku...budu si to muset někam poznamenat
pokud se opylení zdaří, máš jej určitě zarezervovaný
nedávno jsem vyséval tu T.caliginosa, myslím že to byly tvoje semena ... bohužel semena se ku mně dostala zřejmě dost pozdě anebo jsem něco zmršil, každopádně vzešlo bohužel jen pár rostlinek, ale aspoň něco.
Když jsem naposledy rosil T.tricholepis, která právě masově otvírá své tobolky, zahlédl jsem cosi !@#$%^&*ěrného zeleného na dvou špičkách odkvetlých lusků ... a koukám oni to malé semenáčky, zřejmě zůstalo pár semen na tobolce a samovolně vyklíčily, což díky frekvenci (nyní přes zimu max.2x týdně) s jakou rosím dospělou kytku je celkem s podivem, jak málo jim stačí.
Tak se teď koukám, kde všude po sbírce najdu další, protože jakmile obsah tobolky po prasknutí ihned neodeberu, větráček to udělá za mne a chmýří rozfoukává po všech kytkách dole ....něco je nalepeno na rosnatkách
, ale na bromeliích by mohly mít šanci
bruk600... jo jo, vím jak to myslíš . Tilandsie pěstuji teprve třetím rokem, tudíž mám zatím jen chabé osobní zkušenosti. Znám ale původ všech jedinců, ty větší dvě rostliny dole jsou z dílny ing.Heřtuse, zakoupeny ve velikosti kolem 20cm - dnes mají asi 35cm. Ty dvě mladé umístěné na větvi nahoře, jsou již u mne vyrostlé odnože, které jsem oddělil ve velikosti asi 5-7cm, z nikdy nekvetoucí ale nedospělé matečnice mající kolem 20cm, již odumřela (možná ale šlo o jiný menší poddruh- je známo že caputmedusae se v přírodě vyskytuje ve více variantách, poddruzích- lišících se jak velikostí, tak mírou suchovzdornosti).
Máš pravdu, že když se odebere včas mladá odnož, tak silná matečnice většinou vytvoří další odnož (pozn.tuto metodu s úspěchem používám u Neoregelií i Catopsů), tohoto způsobu rychlého namnožení defacto využívají všechny pěstírny, které takto vegetativně množí ve velkém a nejen tillandsie.
Neodpustím si však malé zamyšlení nad několika možnými důvody předčasného vytvoření květenství, mám totiž tušení, že v mém případě (je stále řeč o dvou nedospělých rostlinách) není vše až tak úplně normální, ....ale jak říkáte, rád bych věřil, že ty mladé kvetou prostě proto, že na to mají.
Nemůže být možných důvodů předčasného vytvoření květenství více ? např.:
1) nemohlo nastat v důsledku ovlivnění plynem, který se vytváří při zrání květenství (nevím, zda již v tomto stadiu se to děje?) a následně i plodů a stoupá od vzrostlých rostlin dole ??..... možná to rozebírám moc vědecky, ale faktem je , že mám v paměti řádky z knihy Z.Ježka, jenž varuje před takto uměle vyvolaným kvetením u nedozrálých jedinců plynem - např.etylenem, jenž je produkován zrajícím ovocem.
Trochu Off topic - tohoto se pokud vím hojně využívá v komerčním pěstitelství - za účelem většího efektu a tím lepšího prodeje, kdo by si také koupil nekvetoucí bromelii !
Stručně shrnuto - Otázka zní: protože se vlastně touto metodou, jistým způsobem poruší přirozený proces dospívání celé rostliny, nemůže být toto příčinou, že takto postižené rostliny již nemusí dát v budoucnu zdravé a "v takovém počtu" odnože, jaké by vytvořily plně vzrostlé, zdravé kytky. Rovněž tím pádem by mne zajímalo jaký podíl na budoucím vývoji rostliny, může mít předčasné oddělení od matečnice, kterého jsem se tehdy možná dopustil ...nenesou si ty rostlinky s sebou do budoucna jistý hendikep v tomto ohledu ? ... něco v tomto duchu jsem také již četl
2) nemůže být výsledkem např. také nekvalitní péče ve spolupůsobení nedostatečného osvitu během zimních měsíců ?. Vyčetl jsem rovněž, že působení dlouhodobě nedostatečných podmínek pro kvalitní růst může být jednou z hlavních příčin v následném zmenšování odnoží (i neoddělených od matečnice) v dalších přirůstajících generacích.....nejběžněji se cituje např. u tillandsií jako T. bulbosa, T.butzii a dalších.
Takže se nabízí diskuse ohledně toho, do jaké míry reaguje rostlina jen na základě podnětů vnějších vlivů (sucho- období dešťů, nedostatek či přemíra vlhkosti, změna délky dne u nás) a kdy do hry vstupují geneticky dané informace - jak moc mladá rostlina je schopna kvést, a s tím související kvalita a kvantita květenství.
Tomu odpovídá i momentální stav květenství- u starších rostlin se vytváří květ trojnásobně větvený, kdežto u mladých jen jednoduchý, nevětvený.
Jednoznačnou odpověď na toto téma by nám jistě dal ten, kdo navštívil krajiny výskytu těchto rostlin a mohl by poreferovat, zda v divočině viděl i nedospělce kvést, a tudíž zda jde o přirozený jev - hromadné nasazování na květ v určitou příhodnou roční dobu, které zvyšuje šance rostlin na opylení přirozenými opylovači, většinou jsou jimi kolibříci.
Co myslíte?
