Měla jsem je přes Vánoce doma...aby o prázdninách nezahynuly hlady... Ale jinak jsou to Strašilky Družinové - naši mazlíčci... A je to jak říkáte do roka dospějí , nakladou vajíčka a zahynou...a z vajíček stovky dalších strašilek...a td. Do ružiny je to zkrátka ideální zvíře -
1. - nemá strst - kvůli případným alergikům,
2.- nepožaduje venčení ,
3.- neprchá příliš rychle - dá se dohonit
4. - Krásně vidíme v průběhu školního roku jak se svléká, roste dospívá a klade vajíčka - ideální didaktická pomůcka
5. - mládata, která jsou navíc jsme prodávali za symbolickou cenu - ale i tak zájem byl velký a mi jsme měli o pár hraček pod družinovým stromkem víc

Nemůžu sem dát ty nejhezčí fotky, kde jsou vidět i děti tak alespoň pár ručiček...jak si s nimi hrají, staví jim překážkové dráhy a průlezky
A jasně - nejraději Ostružiník...

Tedy nejsou to zvířátka,ale takhle to vypadalo dnes u nás....

A ještě si neodpustím jednu fotku, ten strom nahoře je nejvyšší bod Mečeříže něco kolem 400m

No vidíš to a o pět kilometrů dál a asi 200 metrů níž jsme bez sněhu.

Právě, že by tomu nikdo nevěřil,říkají tomu stromu "hůrka" a je to jako chráněná oblast......nádherně je vidět na Benátky apod....

Šárko, já chci k tobě do družiny !!

To jsme dvě. Kéž by takových družinářek bylo víc.

Holky - do družky ale beru jen do páté třídy... to by nám asi neprošlo...

PS: ještě máme jako zvíře v družině šneka - Oblovku žravou - jestli znáte( ten velikej africkej) ale ten se mi neosvěčil. Je s ním celekm nuda - děti nezajímá. Skoro neleze, vzít se nedá je pořád mokrej -to jsem teda šlápla vedle a teď nevím co s ním... asi ho věnuju.

Věro - máte u vás krááásně - a sníh? Super! Já u nás letos ještě sníh neviděla a tak se na něj těším....
Naše obec je v nadmořské výšce 184 m

Tak u nás se to pořád takhle válí, každá zabere jednu sedačku . Indiánku (bílou) tu mám dočasně, protože se na chalupě pořád někde popelí, tak chodíme s vyrážkou na pupku k vetovi. Ale naše Barborka (černá) oceňuje že jsou na ty svý bejkárny dvě .


No a tohle jsem musela převzít od dcerky, kterou rybičky přestaly po roce bavit, takže se ještě učím základy akvaristiky . Ti štikovci zlatí, které jsem si pořídila už já, jsou neuvěřitelní tatrmani, pořád na mě dělaj kašpárky a chtěj mi užužlat prsty, když jim to čistím. Oni jsou důkazem toho, že i s rybičkama může bejt sranda .