Takže když tlačí květ, má se zalévat? Měla jsem pocit, že přes zimu se má zalévat jen tak, aby se nescvrkávaly pahlízy.Alespoň tak jsem to četla v chytré knížce, co mám.

Já nezalévám, ale také mi vůbec nevyschne substrát. Mám ho poměrně jemný.
Zalévat by se nemuselo, ale občas udržovat mírnou vlhkost.

Pro mě je pěstování tohoto druhu trochu záhadou. Předloni kvetla, loni ne a přitom se domnívám, že měla v obou letech stejné podmínky. Letos jsem v naději. Někdy mám pocit, že to nebude až tak o tom zalévání, ale možná o světle nebo ještě o něčem jiném.
Hezký den
Pavel

V mém případě to světlem je, letos jsem ji měl na přímém slunci a poprvé po pěti letech konečně pokvete.

Jo jo, světla chce taky dostatek.

Tak si musím počkat, co se z toho výhonu vyvine. Jelikož letos statečně ulévám rostliny (což se mi nikdy nestávalo), tak raději zalévat nebudu. Vydržela to loni, vydrží to snat i letos...

Nevím, co na ní je podivného.Kvete pravidelně, bohatě a nádherně přirůstá. Není to náhodou tím, že v tom hledáte přílišnou vědu? S konduktoměray a podobnými nesmysly? Je to skoro nezničitelná orchydea ale proboha chce klasiku a to podmínky!!! Proč asi šla
v době kdy nebylo ústřední topení, nebyl net? Byla dvojitá špaletová okna a takové kytky dnes neuděláte a proč? Příliš přemýšlíte a neposloucháte přírodu. Tři, květy jsou tak akorát na ukázku a záchranu zbytků rostlin. Silná rostlina vypadá jinak. Ale nikomu to neberu. i jeden kvítek je úspěch tam, kde to lámeme přes koleno. Kytkqa v pohodě ale kvete jinak. Mnjě zatím nasazuje ale takhle má vypadat rostlina, která je v pohodě.

Teď si trochu protiřečíte. Není to tak dlouho, co jste podmínky v ohledu kvality rostlin nedával na první místo a hledal jste přílišnou vědu ve všelijakých preparátech a podivnostech, co na orchideje lejete. Zkuste prosím držet vkusnou a seriózní debatu. Myslím si, že je nás tu víc, kdo není na takové příspěvky dvakrát zvědavý.

Jsou tu tací pěstitelé, kteří se s touto rostlinou teprve seznamují a bohužel jiné podmínky, než plastová okna a ústřední topení, nemají. O to víc je zajímavé sledovat, co všechno tato rostlina vydrží a při jakých, byť nesmyslně se zdajících podmínkách, dokáže vykvést.

Míro: ona je otázka, kdo z nás má takové silné rostliny jako Vy. Pokud budu mít skleník a rostlinu s 20ti pahlízami, dá se předpokládat, že pokvete, dokud neudělám nějakou zásadní pěstitelskou chybu. Pokud budu mít oddělek tří pahlíz na parapetu panelákového okna a on vykvete, byť jedinným květěm, budu skákat radostí do stropu a považuju to za velikej úspěch. Ta věda není v tom, jaké podmínky by rostliny měly mít. Věda je, jak docílit vhodných podmínek právě v dnešních pro nás lidi tak příjemných podmínkách. Bydlíme v paneláku a přestože netopíme, máme v obýváku teplo jak v pekárně. Díky plastovým oknům nám sem netáhne, ale na parapetu je stejný teplo jako v místnosti, takže opravdu často větrám. Po zavření oken se teplota brzy dostane pro rostliny nepříjemně vysoko a můžu začít větrat nanovo. Dokud jsme bydleli v posledním patře a měli ty starý skleněný dvojitý okna, s teplotou žádnej problém nebyl. Dokud jsem bydlela v rodinném domě a mohla chytat dešťovku, konduktometr jsem taky nepotřebovala. Ta doba už je ovšem pryč a tady v paneláku nachytám tak akorát kulový.
Určitě jste taky nějak začínal a pochybuju, že všechny rostlinky co jste si koupil, byly jak sám říkáte "vpohodě" a hned takhle krásně kvetly. Nechte nás prosím diskutovat o tom, jak ty naše mrzáčky dovést do pohody a k bohatému kvetení a nechte nás chlubit se jedinným květem. Myslím, že od toho tu forum máme.

Míro, musím s Vámi souhlasit. Pěstování C. cristata rozhodně není o konduktometru, je to bezpochyby, co se podmínek týká, velice plastický a odolný druh a jak už jsem zmínil ve svém původním příspěvku, její nakvétání je o podmínkách. Před pár lety jsem zaslechl rozhovor, kde bylo řečeno, že kdosi viděl C. cristata na lokalitě bláznivě růst a bohatě kvést v příkopu u cesty v mokrém mechu. Dále mne také každým rokem přátelsky vytáčí kolegyně z orchideaklubu, které tento druh rovněž pravidelně a bohatě kvete. Přitom ji pěstuje v cihlovém bytovém domě, takže v jejím případě se ani nedá mluvit o bůhví jakých teplotních poklesech nebo chladnu přes zimu. Tyto informace jistě nemohou sloužit k slepému následování, ale především k utvoření si představy o již zmíněné platicitě a přizpůsobivosti a také o tom, že s omezením zálivky či poklesu teplot přes zimu jako faktorů limitujících kvetení to nebude až tak horké.
Několik let jsem se snažil napodobit podmínky co se běžně uvádějí v návodech na pěstování, tedy letnit a přes zimu relativně sucho a chladno. O světle v průběhu letnění se toho zas až tak moc nepíše a když, tak určitě ne jako o limitujícím faktoru. Rovněž fotek přímo z lokalit, které by mohly napovědět, jak je to v přírodě, není na netu mnoho. Letos jsem rostlinu zavěsil na jižní stanu šeříku. Kytka narostla stejně jako jindy, ale na rozdíl od loňského roku snad i pokvete. Z toho usuzuji, že ono světlo především v období vyzrávání pahlíz, by mohlo být skutečně oním významným, ne-li dokonce limitujícím fatkorem. Takže přesně jak tvrdíte, žádná věda. Jen trochu sluníčka
Co ale věda je (tedy alespoň pro mě), je najít ve Vašich příspěvcích nějakou opravdu přínosnou radu. Je dobré si uvědomit, že před většinou z nás máte dobrých 20-30 let náskok. Naše rostliny jsou přinejlepším několik málo let staré oddělky, navíc pěstované ve zcela odlišných podmínkách a tak je myslím pochopitelné, že jeden nebo pár květů je pro nás úspěch. Srovnávat přirozené podmínky, podmínky ve skleníku a podmínky v domech či bytech není docela dost dobře možné. Každé chce svoje. A my na to přijedeme s Vaší pomocí i bez ní.
Hezký den
Pavel