Jak jsem už myslím psal, nový substrát zaleju vřelým roztokem močoviny- malá lžička na litr. Kdysi to myslím doporučoval p.Zákrejs, právě kvůli rozmnožení hub po zasazení, které prý rostlinám blokují zpočátku dusík, nežli se v něm vytvoří jakási rovnováha.

Četl jsem a byl to opravdu pan Zákrejs, kdo to doporučuje. Já používám spíše hrubý substrát a děrované květináče, takže s houbami často problémy nemívám, spíše u zemních druhů a tam to neřeším, pokud to není esteticky nutné, plesnivýpovrch substrátu někdy doma evypadá hezky a pokud jsou kytky venku, tak mi to neva.

Jedno je jisté, houby napomáhají rychlejšímu rozpadu substrátu a už z toho důvodu by se měly v bujení omezit.
Jinak s nimi ale také moc nebojuji.
Jo, houbová onemocnění orchidejí je už něco jiného.

Čistě anorganické substráty se u orchidejí příliš neosvědčily, používá se nejčastěji kůra. A to právě proto, že v ní bují houby. To je pro rostliny přirozené.

Občas mi rozšiřující se houby v substrátu poškozují rostliny. To se týká donesených , nepřesázených rostlin. Většinou sázených v čisté kůře. Ano, propařená kůra má větší tendenci podléhat rozvoji hub. Právě tato kůra, pokud je použita jako jediná složka substrátu, bývá napadána nejvíc. Omezit tohle riziko lze mícháním vícesložkového substrátu. Běžně používáný substrát kůra + čipsy už tím trpí míň. I míchání jiných druhů kůry je odolnější. Každá organická složka má zvýšené riziko na jiné houby. V případě směsi je potenciál šíření těchto hub snížen.
Osobně používám míchaný substrát i s neorganickými částmi. Což tohle riziko snižuje na minimum.
Je to dost věc zálivky, vlhkosti atd. Potenciál šíření je ale jednou z daných vlastností konkrétního substrátu.

Jestli to jsou houby. V jemném nebo příliš rozloženém starém substrátu se mohou množit anaerobní bakterie, které způsobují hnití kořenů.
Pro Paphiopedila přidávám lávovou drť a pemzu, někdy vápenec.

U mích zmíněných problémů se nejedná zpravidla o rozložený substrát. Bývají to nezapěstované oddělky, většinou s nevalnými kořeny, které pěstitel zasadí do čisté kůry a prodá. Pokud je nepřesadím, koleduji si o malér. Je podstatný rozdíl, jestli se jedná při sázení o vitální statnou rostlinu, nebo mizerný oddělek.
Dle mého názoru, co jsem moh odpozorovat, statná rostlina, pokud začne brzy růst, dokáže si s houbami ve svém substrátu poradit sama. Jednak tím, že aktivně odebírá vodu, tím zabraňuje trvalému přemokření. Potom také vlastní chemií. Nechci tu teď rozvádět symbiotické vztahy, ani vše důkladně neznám. Prostě zdravou rostliny ty houby nepoškodí, uhlídá si je. Chcípáček je jim vydám na milost. O co se jedná, jestli plísně, houby, které houby nevím. Když se vyjímečně objeví nějaká houba u statné rostliny, jsem celkem klidný. U čerstvě zasazených oddělků už nikoli. Nutno poznamenat, že takové oddělky kupujem často.
Jeden z potenciálních důvodů těchto problémů je ten, že takto zasazený oddělek neodebírá vodu, kůra drží vody hodně, vzniká přemokření. Kořeny trpí také přemokřením. Těžko pak tvdit, do jaké míry kořeny poškodily houby , do jaké voda. V zásadě mne to netrápí. Jestli nahlížet na tyhle šířící se houby jako na signalizaci problému, nebo jako na viníka.

Pokud se jedná o oddělky s mizernými nebo žádnými kořeny, je třeba je nejmíň na 3 měsíce dát do skleníku (používám přikryté akvárium) nehnojit a téměř nezalévat. Povrch subsrátu pokryji rašeliníkem a teprve když zbělá tak povrch porosím.

To určitě, pokud jsou kořeny velmi špatné. Pak ani já je do substrátu přímo nedávám. Jenže mezi velmi špatnými a velmi dobrými rostlinami, je velká skupina ne zcela valných, které do substrátu dám, ale hledím do jakého substrátu.

Ahoj potřeboval bych pomoct, na kořenech orchidejí jsem objevil asi nějakou houbu, vypadá to jak hnědé kousky molitanu přisáté na kořenech. díky