Já hnojím pořád. V zimě jen trochu míň. Řada kytek mi roste také v zimě. Některé docela ůspěšně, jiné méně. Tím, že nemají dostatečné podmínky. Každopádně ale svítím. Pro některé druhy to je optimální, bez hnojení by to pro ně asi byl problém. Celkem mi jich roste dost. Bohužel všem je složité se zavděčit.

.....

Paphio: jaké % koncentrace hnojivého roztoku je zhruba dosaženo po naředění, které používáte na základě měření vodivosti?

Nejde to otevřít. Ale stejně neumím anglicky. Otázce příliš nerozumím. Jinak hnojím s každou zálivkou, koncentrace v bytě poloviční než uvádí Virens- 50 μS na Brachypetala, semenáče a pomalu rostoucí Paphiopedila. 100-150 na katleje. Obecně potřeba dávat tolik, aby to rostlina stačila sežrat, a ještě raději občas propláchnout demivodou či dešťovkou. Tak například semenáče P. rotschildianum a sanderianum jsem hnojil 50 μS, a teprve po 2 letech, když začaly růst jako zelí jim dávám stovku. Připomínám, že močovina nezvyšuje vodivost a nedoporučuje se pro Paphiopedila. Jistý sudič mě tu nazval "ten, který nehnojí dusíkem"- není to pravda. Rostliny dostávají i dusík, ale více draslíku.
Mimochodem, obě rostliny P. sanderianum mi jdou na květ. Jsou to kytky, které často nejdou ani těm, "na které ani zdaleka nemám".
Ještě k tomu Vegafloru: kdysi jsem ho výhradně používal pro rostliny ve vitríně. U některých rostlin se projevila chloróza. Vegaflor zřejmě není vhodný pro trvalé hnojení a hnojení v zimě.
Jinak některé viry se dokážou množit takřka explozívně a napadené rostliny jsou náchylnější k houbám.

stručný obsah dopisu - viroza je velký problém, výzkum je velmi drahý, shánějí grant. Obecné rady - rostliny izolovat.

Eva: Opravdu stručné:-) Nejde ale ani tak o tu stručnost, jako o vyjádření odbornice, která tvrdí že jsou to viry! Zbytek je nám známá ohraná písnička.
Paphio: nejde mi o vodivost, jakkoliv je důležitá, přece ji neměříte při míchání každého hnojivého roztoku? Nemám konduktometr a potřebuji vědět, jaká promilová % koncentrace plyne z vašich 50 - 100 μS. Z toho usoudit, kolikrát zředěné je hnojivo proti standartním 0,1 - 0,2%.
Díky.

Nevím jak Paphio, ale já vodivost měřím vždy. A) není to nijak obtěžující a B) pokud nepoužíváte pro zalévání destilku, ale jen dešťovku, může se její vlastní vodivost velice měnit déšť od deště (u mne dokonce i střecha od střechy ).
K.

Karel: je sice možné že takové drobné nuance kytky zaznamenají, ale určitě ne Vy:-) Myslím že je třeba spíše zjistit, jaké ředění běžných hnojiv je vhodné:
a) pro týdenní hnojení nebo jednou za 14 dní
b) pro hnojení s každou zálivkou
V jedné knížce podotýkám od odborníka hnojí vandy 0,1 - 0,2 % roztokem běžných hnojiv, jinde zas doporučují pouze 1/4 sílu roztoku doporučovaného výrobcem. Vy konduktoměřiči zas úplně nízké koncentrace........
sakryš, to už jsme ale spíše ve vláknu o hnojení..... čím to zamaskovat?

Vodivost měřím při každé zálivce, dokonce nejmíň 2x. Jak jsem psal, každá kytka žádá jinou koncentraci. Nevidím v tom problém, konduktometry jsou dnes poměrně levné. Promilová koncentrace se nedá určit, u každého hnojiva je jiná (jak jsem taky psal, močovina nezvyšuje vodivost, zatímco dusičnany a amonné soli ano.)

Dříve se tvrdilo, že orchideje nejdou v bytě pěstovat pro nízkou vzdušnou vlhkost- ale často to bylo kvůli zasolenému substrátu. Byt není skleník a zvýšený výpar z listů nemůže rostlina kompenzovat sáním kořeny ze substrátu, pokud je zasolený. Ve skleníku kytky snesou vyšší koncentrace.

i ve skleníku hnojím na přibližně stejné koncentrace jako Paphio, nad 150 mikrosimens nehnojím vůbec. Minimálně dvakrát do roka dělám pauzu a rostliny zalévám jen dešťovkou asi tři týdny, aby se prolily.
Také měřím každou zálivku (samozřejmě pokud hnojím), je to záležitost několika vteřin.

V jedné knížce podotýkám od odborníka ..
Na odborníky nedejte, mnohdy radí pitomosti. Např. "jeden z těch, na které ani zdaleka nemám", tvrdil v televizi, že se v bytě nedají pěstovat botanické katleje. V několika publikacích od sebe tito vědci opisují naprostý nesmysl, že destilovaná či demineralizovaná voda vyluhuje z rostlin živiny. Přes jeden nebo více titulů jim zřejmě chybí znalosti z fyzikální chemie o osmóze...
Na nerostoucí kytky je to podle mě ta nejlepší zálivka...