takze je to stejny vyrobek nebo ne? )

Ano je, max je ještě s přídavkem.

Zaznamenal jsem první poškození pesticidy. Když nepočítám tu dříve zmiňovaný Atonik. To je něco jiného.
Použil jsem větší koncentraci Confidoru asi 0,3g/l, s Discusem asi 0,3lg/l. Množství postřiku bylo také vyšší než je norma- stříkal jsem důkladněji.
Zejména na tenkolistých druzích došlo , hlavně u těch důkladněji postříkaných, k lokálnímu popálení listů. Rostliny to asi nějak víc neohrozí, někde popálené fleky zůstanou.
Nepředpokládám, že by byla příčina v Confidoru. Ten se užívá běžně i v dost vysokých koncentracích. Discus jsem použil poprvé. Je to přípravek stejné kategorie jako Quadris. Učinná látka je jiná, nemusí tedy být následky stejné. U většiny pesticidů se překračuje dávkování běžně, bez následků. Znám přípravky , u kterých je třeba si dát pozor ať už na teplotu, slunce, aj. Tohle je pro mne novinka. Discus měl také prošlou trvanlivost. To bych spíš tomu ale nepřisuzoval. Spíš se časem snižuje ůčinnost, než vznikají nežádoucí ůčinky.

A není to jen způsobem provedení- víš jako že měl na rostlinách vzniknout jemný postřik, když vzniknou velký kapky nebo na krajích stojí postřik-tak tam dojde k popálení?

Chemie je složitá věc. Hlavně se nesmí stříkat za sluníčka což pan kolega stoprocentně ví, takže to popálení není aktuální, za další mnohé novější přípravky vyžadují teplotu do 25°C, protože se při vyšších teplotách rozkládají nebo ztrácejí účinnost. Tvoření kapek zamezíme přidáním smáčedla, ale nejdůležitější je stáří a koncentrace výrobku. Slabá koncentrace má za následek vznik rezistence a to samé i výrobek starší, protože účinnost se snižuje a proto se má adekvátně zvyšovat množství ale nejde to do nekonečna. Zároveň může dojít k rozkladu přípravku a jeho působení se stává mnohdy nevyzpytatelným. Opakem je silná koncentrace, kdy může dojít k poničení rostliny a mnohdy pokud něco přežije opět to vede k rezistenci a zvyšování koncentrací, což odnese zase rostlina. Takže: přesně dodržovat návody a koncentrace, střídat přípravky a začínat vždy slabším a konečné ošetření tím nejsilnějším. Střídání přípravků, vám oddálí vznik rezistence a mezi tím opět najdete nový přípravek, který ještě nebyl u Vás použit. Pokud objevíte nový přípravek, chce to vyzkoušet na jedné rostlině, než zničit všechno. Nelze ale zaručit, že se nenajde rostlina, pro kterou bude tento přípravek nepoužitelný jako například u Qadrisu jsou to jabloně a neměl by se používat ani v jejich blízkosti. Existují však i jiná řešení, která rostlinám přivodí stav neexistujícího napadení a rostliny vytvoří obranné látky, které brání průniku patogenů.

Přesně tak. Je dobré připravky střídat, aby nedošlo k rezistenci. Ta zkouška na jedné rostlině je samozřejmě standartní doporučovaný postup každým výrobcem každého přípravku. Moc to nedělám. V těchto případech to není moc platné. To tak u jednodruhové kultury. U pestré sbírky je to horší. Náchylnost na konkrétní látku se dost u jednotlivých druhů liší. v tomto případě by mi tento test nepomohl. Poškozené jsou jen některé druhy a jen trochu.
Haki, jistě o to jde. Píši to stále. V podstatě stejně důležitým faktorem jako koncentrace kapaliny, je vystříkané množství kapaliny a kvalita nanesení (rovnoměrnost). Jsou na to normy, kterým odpovídá koncentrace kapaliny. Při použití většího množství kapaliny se má snížit koncentrace, aby výsledné množství chemické látky na jednu rostlinu bylo stejné. To je tak vždy. Poškození dojde o to víc tam , kde se víc nastříká, případně zateče. Pokud je tedy druh na přípravek náchylní.
Tohle vše píši hlavně abych upozornil, že Discus možná nebude pro nás až tak vhodný. U většiny jiných pesticidů to riziko příliš vysoké není. Tohle mám na orchidejích prvně. Samozřejmě, s tím, že nestříkám moc za sluníčka, zejména insecticidy, zejména Talstarem. Dále otázku teploty beru v potaz, to vím, tyhle rizika eliminuji. Tohle jsem ale nijak předvídat nemohl. Nemám k tomu relevantní informace.

Tahle rizika eliminuji vyřazováním choulostivých rostlin ze sbírky. Je to ode mě podlé, ale příroda se v dlouhodobém intervalu chová stejně.

Choulostivých z pohledu náchylnosti k chorobám jistě. Pokud někdo nemá na konkrétní druh podmínky, dříve nebo později to stejně vzdá. Z pohledu náchylnosti k pesticidům raději vyměním pesticidy.

Prosím o radu - za jak dlouho se projeví po postřiku účinky fungicidu ? Tím myslím, za jak dlouho jsem to pouhým okem při prohlídce rostliny schopna zjistit? Mám na kytkách nějakou houbu, začíná lehkou změnou barvy listu viditelnou proti světlu, následuje takový ten nádor, který jde posléze do hněda. Začala jsem Acrobatem, netuším, zda to je to pravé. Podotýkám, že všechny listy s hnědými fleky jsem odřezala a tam, kde je to v počátcích jsem napadené části nechala, abych vůbec nějak zjistila účinek. Předem děkuju.

Nemám to tedy moc srovnaný jak Mila.J -velkej obdiv. Vždycky se v tom hrabu a pak se stejně nedohrabu Ale Acrobat píší že je --s účinkem na široké spektrum hub třídy Oomycetes. Tak bych ještě vybrala něco jiného na jiné houby.Tady je to docela dobře popsáno- http://www.syngenta.com/country/cz/cz/ochrana-rostlin/fungicidy/Pages/score-250-ec.aspxScore 250 EC ten se mě docela líbí http://www.lovela.cz/produkty/fungicidy_2/score-250-ec_107 - má zajímavou kurativní účinnost 72–96 hod. Stříká se podle návodu určitě .Myslím že by mělo vše hnědé shnilé jít pryč .Asi by bylo dobrý dát fotku.