Zdravím všechny pěstitele.
Omlouvám se tímto Věře, že se jí takto nabourávám do jejího vlákna a zároveň i kajmii, za to že ji předbíhám ač jsem o to nebyl žádán. Věřím, že následující "v potu vydřené" napsané řádku budou alespoň někomu z vás ku prospěchu a nebudete se za mé vložení zlobit
Jelikož jsem nemohl nezaregistrovat, že se poslední dobou úspěšně prosazuje u pěstitelů nemajících skleník či zimní zahradu, stavba všelijakých vitrínek a zároveň toto vlákno sleduji od samého začátku, dovolte mi přátelé, abych se zhostil ůkolu popisu stavby pozadí do vitríny a tím se s Vámi defacto i podělil o své nabité zkušenosti coby spokojeného tvůrce vitríny, která již oslavila třetí rok svého vzniku.
Mé první teoretické zkušenosti o stavbě pozadí do tehdy teprve plánovaného paludária jsem získal trpělivým shromažďováním dostupných informací na internetu. Mou hlavní inspirací se tehdy stal web a teraristicky zaměřené fórum v jednom (
http://paludarium.wz.cz/ ) a velmi mi pomohly i konzultace s lidmi, kteří měli s podobným tématem dostatek praktických zkušeností - mimo jiné např. se stavbou paludárií pro žabky rodu Dendrobates, a v jednom případě i osobní podílení se na stavbě části interiéru dnešního skleníku Fata Morgany v Praze.
Ale zpět k výrobě a osvědčeným materiálům vhodných ke stavbě pozadí. V podstatě ve výběru materiálů se fantazii meze nekladou, lze použít vše co je trvanlivé, chemicky intaktní (do vody se z něho nelouhují žádné škodliviny) a co bude ve výsledku splňovat svými vlastnostmi praktický i vizuální účel. Je nutno brát také ohled na výslednou celkovou váhu a tomu podřídit výběr materiálů.
Výrobní postup ve zkratce:
1.Vyprofilování hlavních linií
Z hlediska trvanlivosti podkladu se jeví nejlepším jako základ použít extrudovaný polystyren (ten růžový, pevnější), z něhož si můžeme vymodelovat všelijaké potřebné kapsy či zakoutí dle své fantazie a to díky možnosti vrstvit jej na sebe a jeho lehké opracovatelnosti nožem, či tepelně, zároveň zachováváme hledisko výsledné hmotnosti téměř "na nule". Ke spojování jednotlivých dílů, či přichycení na podklad (sklo, makrolon, plexisklo atd.) používáme nejlépe černý silikon, který jednak splňuje potřebu dlouhodobému odolávání vodě, tak i lépe zakryje než průhledný silikon případné viditelné plochy materiálů z pozadí a zároveň u akvaristického černého silikonu je splněna podmínka odolnosti proti uchycení řas, které by časem mohly narušit celistvost spojů (zvláště ve vodním prostředí).
2.Vytváření jemnějšího profilu a osazovacích míst
Jemnější a přirozenější strukturu dosáhneme nastříkáním vrstvy PUR pěny, kterou můžeme jednak zakrýt vedení pro kabeláž, do pěny zatlačené květináče (pozor použít pouze z pevného materiálu, jinak hrozí při bobtnání pěny roztržení či deformace), dále jí můžeme maskovat odtokové cesty z hadičkami od kvítníků (coby prodlouženou drenáž) , dále ji lze využít k zamskování přívodu kapénkové závlahy celého pozadí (nutno mít naistalován okružní vodní systém s filtrací). Toto všechno doporučuji dělat se zadní plochou postavenou vodorovně na podlaze, nedochází pak k problémům s deformacemi v důsledku sesouvání, než vše vytvrdne. Jinými slovy vše si nejprve rozprostřete, včetně květináčů a ostatního, co požadujete skrýt pěnou - pozor na vniknutí pěny během nástřiku do různých otvorů které chceme zachovat, je dobré do nich vložit či je ucpat nějakou špejlí, hadičkou atd., ucpávky poté po mírném zatuhnutí pěny včas odstraníme.
Pěna se formuje do konečného vzhledu ještě několik hodin po nástřiku! Pozadí necháme alespoň dva dny odpočinout a vytvrdnout.
3. Vytváření vrchní struktury
Jako vrchní posypový materiál, jak již bylo zmíněno v předešlých příspěvcích, lze použít dle výsledné vizuální představy téměř cokoliv, tedy od písku přes přesátou rašelinu, kokosový substrát (buď nastrouhat lisovanou kostku za sucha , nebo ji nechat ve vodě nabobtnat a po vysušení jej sypký lepit) dále různé frakce akvarijních křemičitých štěrků (pozor na materiály co obsahují hodně Ca, vápníku - při přidání pár kapek octa ve vodě šumí ), kousků kůry až po jemné pláty břidlice.
Posypový materiál se lepí vždy na jen malou natřenou plochu silikonem (asi 20x20cm) - protože silikon v teplejším prostředí poměrně rychle zasychá !! Zřejmě nejosvědčenější k jeho natírání je buď štětec či nějaká špachtle, dobrá je i nepoužívaná kreditní karta ( je dobré mít vedle sebe neustále hadr, mít v nádobě rozdělanou mýdlovou vodu-silikon pak tolik neulpívá na špachtli, pracovat raději v gumových či latexových rukavicích, a toto vše úplně nejlépe dělat ve venkovních neuzavřených prostorách-vzniká při tvrdnutí silikonu hodně výparů !!)
Po řádném zaschnutí někdo doporučuje vše ještě přetřít kvůli vyšší trvanlivosti bezbarvým lodním lakem, já jsem tuto možnost nevyužil, obával jsem se, že poté nebudou moci epifyté vrůstat svými kořeny do struktury povrchu, .. ano slyšíte dobře, rostliny jsou schopné svými kořeny prorůstat i do PUR pěny.
Pokud mohu něco z vlastní zkušenosti doporučit, NENECHÁVEJTE za pozadím či jeho částmi odkrytý prostor či kapsy až na podklad- myslím tím až na sklo apod. Bude se vám zde shromažďovat voda a zetlélé rostlinné zbytky, navíc v těchto zakoutích neproudí vzduch - možnost vzniku hub a plísní!! Rovněž tak při použití větších kusů korku, coby příchytného podkladu pro rostliny, jej vždy zezadu okrajově a nepřerušovaně podlepte též silikonem, jinak vám houbovitá dřeň na jeho rubu začne vlivem nedostatku přístupu čerstvého vzduchu zahnívat a plesnivět.
Po řádném zaschnutí výsledného pozadí nadbytečný, neuchycený posypový materiál decentně vysavačem odsajte.
Poté již za několik dní můžete přistoupit k té příjemnější části, a to vlastnímu osazování vitríny.
Ve své vitríně by jste neměli podceňovat důležitost větrání, měli by jste na to konec konců myslet již při samotné stavbě v případě vlastnoruční výroby vitrínky. Vždy by měl vzduch mít možnost cirkulovat částečně přirozenou cestou a to i bez přičinění dovnitř instalovaných PC větráčků, - čerstvý vzduch je tedy buď vháněn zespodu dovnitř vitríny, nebo je přirozeně nasáván mezerami a škvírami mezi předními skly, a zároveň větrání vrchním otvorem (nejlépe ve vrchním víku instalovaný větrák instalovaný tak, aby odsával zevnitř) zajišťuje odsávání teplého vzduchu ven z vitríny.
Pokud jsem na něco zapomněl, tak klidně položte dotaz, pokud budu vědět, rád odpovím.
Více fotografií k postupu najdete případně najdete na mém webu -
http://www.tropickepaludarko.wz.cz/Díky Roman
Pochopitelně v žádném případě netvrdím, že toto je jediný možný způsob, jak stavět zadní stěnu, jistě existuje spousta jiných nápadů a mnoho dalších inspirací. Šlo mi o to jen nastínit některé nejčastěji využívané materiály a postupy a poradit jakých nevratných chyb se pokud možno vyvarovat.
nemám zdání -je to šikovně zamaskováno. Celkový dojem je pro mě moc pěkný.Aby to vše fungovalo a rostlo hm...... to bude asi koumárna. 
Chci udělat také vitrínu pro chladnomilné druhy orchidejí. 