Bože, ty prachy, ty prachy.
Budu muset na brigádu, abych na tyhle krasavice měl.
Radku, je nádherná a pěkně jsi mě navnadil....

No ty prachy se vždycky nějak seženou, v tom to není. Horší je, že člověk stále objevuje nové a nové rostliny, které naprosto "nutně" potřebuje. K rostlince není co dodat. Kouzelná.

Já se pro jistotu zaměřil jen na několik rodů, které se mi opravdu líbí a mám pro ně vhodné podmínky. Člověk nemůže mít všechno. Nechci některé druhy zbytečně trápit bez ohledu na to, zdali budu schopen je udržet při životě.

Poprvé rozkvetl můj poslední sophronitis - Soph. wittigiana. Má oproti rostlině obrovský květ (7 x 6 cm) i když trochu prázdný. Celý výhon má 5cm z toho list 3cm. Tento druh roste společně se Soph. coccinea a L. jongheana v Brazilii (Espirito Santo), ale pokračuje do vyšších nadmořských výšek než uvedené druhy (až 1300 m). Jako všechny sophronitisy vyžaduje hodně světla a chladnější podmínky, ale snáší sušší podmínky než Soph. coccinea.

No, tak to je nádherný poměr květ-rostlina. Radku, je nádherná....

Radku, ta je fakt úžasná ! Gratuluji, jdou ti moc pěkně.

Zajímavý květ s výrazným žilováním.

Radku budu si muset nějakej ten Sophronitits taky pořídit. Tomuhle se prostě nedá odolat.
Hezký den
Pavel

Mně taky dostaly společně s rupikolama. Ty jejich květy jsou tak "obyčejné", ale to je na nich právě nádherné. V jednoduchosti je krása.

Sophronitis cernua má z této skupiny nejmenší květy. Tři poupata jsou již rozvinutá, čtvrté se teprve chystá. Pokvete ještě na jedné pahlíze.