No, ta je krásná. Škoda jí. To muselo být nakapáno sladkýho nektaru, když kvetla co?

To já taky. Ještě poznámka: H. longifolia je asi neplatné jméno, resp. nomen nudum, správně se to asi jmenuje H. shepperdi. Jako H. l. jsem ji dostal před mnoha lety z Malešic.
A ta H. imbricata z Columbusu je teda špek!
T.

Věro, u voskovek se většinou jedná o původní druhy z přírody. Křížení se zatím věnuje jen málokdo, naštěstí...
T.

Hoya bella. Škoda jí.

No to je stejná jako mám já.

No, naštěstí jsem jednu dala svojí dceři, takže si ji zase založím. Je krásná i když nekvete. Ale když kvete.....

Nino, tys mi vyrazila dech, nádhera...

Asi mám vybráno: Cumingianna,multiflora....Věra

Mně by se líbila H. imperialis. Miluju tmavý barvy.

Hoya multiflora (správněji asi Centrostemma multiflorum) roste u mne doma. Na rozdíl od skoro všech ostatních voskovek není liánovitá, ale tvoří keřík s mírně obloukovitě převisajícími větvemi. Roste straaaašně pomalu (po deseti letech u mne je asi 40 cm vysoká z původních 10 cm), ale zase za každým listem kvete. Myslím, že moc nedělá to, co mnohé voskovky - u nich osa květenství po opadání květů zůstane živá a po čase naroste nový okolík (?) květů. Vyhlédl jsem si ji v roce 1987 v knížce J. R. Haagera "Rostliny pro suché byty", dlouho ji sháněl (nijak intenzivně, to je pro mne typické ) a nakonec ji za přijatelnou cenu našel v ZOO ve Dvoře Králové v tom stánku s kaktusy.
Jinak v té brožuře je celkem popsáno 34 druhů kytek, za ty roky od jejího vydání jsem jich už pěstoval nebo pěstuju 24... Pan Haager umí dost dobře vybírat, fotit a psát .
Jo, a obě ty H. bella, jak od ma-ja, tak od nina, jsou (byly) nádherné. Tuhle jsem tedy nikdy neuměl, ale asi to zase zkusím.
T.