Asi jo, já to nedělal, takže nemohu posoudit, jestli jsou lepší listy nebo kořeny. Mohu ale říct, že to roste dobře i na listech a udržuje to dobře vlhkost. Nezůstává to moc mokrý, ale taky to hned neschne, takže by se to dalo použít pro vyvazování v bytových podmínkách.

Ale jo, já beru podle toho, co mám doma. Já jsem zase nevěděl, že se spíš používají kořeny. Takže se za možnou mystifikyci omlouvám.

Petře to budeme dva,tak držím palce....

no, to je teda zamotanina... já těm listům teda moc nedůvěřuju... to musí po čase shnít... není lepší srolovat pod kytku kus kokosových vláken??? balík jich je za 50kč...
osobně nepovažuju ani korek za tak drahej - koupil jsem 2kg korku
http://www.korek.cz/zbozi/exkluzivni-po ... ka-kusy-23
a přišly dva obrovské kusy, namontoval jsem na to spoustu rostlin... a celej jeden kus mi ještě zbyl.. na jeden kus jsem dal cca 15rostlin na velikost cca19x12cm, když to vynásobím nepoužitým druhým kusem, tak to dělá 30 namontovaných rostlin na podložkách za 500kč. to dělá necelých 17kč na jednu podložku.. někdo tady psal, že korek je příliš luxusní a že podložka vyjde dráž než kytka... mě to přijde naopak velmi výhodné...

Když jsem měl kytky na korku, tak se mi po čase korek vždy zlomil. Nejjednodušší je si uříznout špalek zamechovaného černého bezu a je po problému.....

to asi jo... já spíš reagoval na to, že korek je nějak výrazně luxusní záležitost... mám i kytky na kůře z borovice a smrku - obojí je příjemné nasákavostí... bez se mi zatím vždycky příliš smrskl jak vysychal - zkoušel jsem spojit podložku z víc proutků... asi je lepší jeden špalek...

Na víc proutků používám révu. Je to taky dobrý, ale moje réva nestíhá plodit proutky.

Chce to navštívit vinaře v době stříhání révy!

Tento korek občas používám také. Na rozdím od toho lisovaného, co běžně používají evropští pěstitelé, tento je pevnější, nenasává vodu. Vydrží tím dýl, ale vždy to nemusí být jenom výhodné.

Petr: Bez je třeba nechat vyschnout v kuse a řezat od podzimu do března(dokud je bez mízy), pokud se vysuší v kuse a rozřízne až pak, kůra se neodlupuje.
Do vinohradu (nebo spíš za vinařem) se spíš chodí v době likvidace révových keřů, starých hlav, tzv. klučení révy. Takové rozličně tvarované, pokroucené hlavy, či kmínky révy jsou jako podložka zajímavé a používané, hlavně trvanlivé. Zajímalo by mě kdo vymyslel používání jednoletého réví ve svazku místo zeravu, ale nezdá se mi to jako dobrej nápad.