Tak já svoji první orchidej dostala k narozeninám od rodičů asi před 6 nebo 7 lety. Byl to růžový phalaenopsis, který brzy odkvetl a pak jsem se ho snařila asi 3 roky donutit kvést. Rostl krásně, ale květy nic, jednou dokonce udělal keiku. Mezitím jsem si pořídila další kousek, také odkvetl a pak už taky nic. No, a pak jsme se přestěhovali, a zázračná okna na jihovýchod udělala svoje, kvete a tvoří stvol téměř neustále, jako by mi to teď chtěl vrátit.

Tak to je pěkný -na těch oknech je určitě i víc světla.
Já dám ještě pro mne velice zajímavý příklad Jany Kukuczkové-jak rozdělila před časem Phalaenopsis a tím ho i omladila.Myslím že s tím tvým už by to taky šlo. Jana je členem i tohoto fora a poradí ti.Třeba už v jiném vlákně.
http://haki1.rajce.idnes.cz/Phalaenopsis-presazeni/#40-Podekovani_Jane_Kukuczkove_za_peknou_fotodokumentaci_k_omlazeni_Phalaenopsisu-16.08.08.jpg

Jinak pěkný příběhy píšete je to sranda když si na své začátky vzpomenu.Jak byl člověk totálně vykulenej-no to jsem nakonec stále

HAKI, tak to dělení je parádní. A s těma začátkama, to je pravda. Taky mi spousta kytek zašla a celá nešťastná jsem nevěděla proč. Vzpomínám, jak jsem hledala na internetu, kam se vrtnout o dotazy a podělit se a tady jsem se zabydlela, že ani jinam moc nelezu. Pár knížek, ale diskuze je nenahraditelná. Je to rychlý, v rodným jazyce a velmi obsáhlý. Tak děkuji za toto fórum.

Moje první orchidej byla nějaká pleionka v roce 1985. Tenkrát u nás v městečku začala fungovat zahrádkářská prodejna a já tam chodil každý den cestou ze školy. Na jaře se objevily kelímky s divným zeleným vajíčkem a protáhlým ocáskem vyrůstajícím po straně. Za tehdy neuvěřitelnou cenu 100 korun československých (padly na to všechny prachy, který jsem měl v piksle) jsem si jedno to vejce koupil a donesl domů. Dal jsem ho do terárka a svítil na něj lampou, pečlivě několikrát denně rosil a ten ocásek statečnej rozkvetl! Ovšem během několika málo dnů přišel samozřejmě konec jak květu, tak celé kytky - ale já už byl lapenej a ztracenej.
Takže to je asi vysvětlení, proč se mi dodneška pleionky líbí nejvíc ze všech orchidejí a přes různé odbočky k jiným orchidejím nebo vůbec jiným kytkám se k nim pořád vracím.
Nejstarší mou žijící orchidejí je ale "překvapivě" falenopsis, takovej ten typ, co dělá keiki v květenství. Dostal jsem ho někdy v roce 90 nebo 91 ze starých skleníků fyziologie rostlin pod Viničnou 5 (chodil jsem tam na něj zírat, měli tam jeden košík a mě fascinovalo, jak ty keiki kvetou, aniž by byly odděleny a zasazeny, rovnou na svých mateřských květních stvolech - nakonec to moje postávání ve skleníku přestalo dr. Daňka bavit a jednu kytku mi uštípnul) a přežil se mnou od té doby všechno, čtvero stěhování a další věci, o kterých nechci mluvit. Momentálně je ve formě malé keiki a snad zase sílí, protože za poslední půlrok zdvojnásobil počet listů (ze dvou na čtyři) a já se těším, že zase někdy pokvete .
T.

Hezká, řekl bych, že je to Colmanara Wildcat.
T.

lapenej a ztracenej-je to tak.Já si ještě zavzpomínám-moje první návštěva u orchideáře byla u p.Kláta. Říkám známému - musím říci dceři aby šla raději se mnou , bůhví co to je za chlapa To jsem pana Kláta ještě neznala.Tenkrát mě sám pozval -a to mě bylo strašně podezřelý. Říkám známému- aby mě třeba nechtěl zabít .Dostala jsem od něj odpověď-Hanko to by byla krásná smrt -smrt v orchidejích . Tímto se omlouvám Paphiovi za tuhle koninu.

Knihy jsou fajn ale ta osobní zkušenost je nad zlato.Vědět kde se mám zeptat ,když už nevím kudy kam. Já jsem začínala na Livingu -hodně jsem se tam naučila.Vždycky je to o lidech , kteří chtějí ......... a to je fajn.

Kajmi, tak to je kytka opravdu vzácná. Tak ať se daří, nejen jí.

mé první setkání s orchidejmi bylo asi před 30ti léty,když jsem byl za otcem v práci(tehdy skleníky OKR Rekultivace Havířov) .tehdy mě orchiše nezajimaly byl to bílé růžové a fialové phaly a nějaké denrobka co tam pěstovali.Tehdy mě zajímaly kaktusy.Svou první orchidej jsem si koupil v roce 2005 a byl to phal
, ,je to sice vořech,ale kvete skoro pořád a letos to bylo 8 měsíců vkuse měsíc pauza a už zas kvete