Proč si koncem roku trochu nezavzpomínat. Na fotu je můj první Phalaenopsis( jediný má jméno Hubert) - první orchidej.Zdědila jsem ji roku 2005 i jsem ji téhož roku koupila. Možná tenkrát při koupi v zahradnictví mě něco osvítilo-a za to jsem velice ráda. Stalo se ze mě to co jsem. Jen přemýšlím Phalaenopsis přijde do prodeje asi jako 5letý? Plus mínus autobus ho mám tedy 10let. Starší hybridy vydržely mnohé snad i 20let .Jakou asi životnost má moje kytička. Taky mě napadá jak a s jakou kytičkou jste začínali vy,pamatujete se ještě?


Oprava roku kdybych pěstovala od r.95 joj to bych byla už mazááák-nebo možné ne.

Jeje, pamatuju. Byla to Blettila striata asi před 15ti lety. Později (o dost později) jsem pořídil v botanické zahradě v Malešicích Paphiopedilum Harrisianum a Phaius tankervillae, ale ten vzhledem k tomu, že jsem se v té době přestěhoval do suchého panelového bytu, zašel. Pak už to šlo ráz na ráz. Dokonce jsem měl i takto bílý Phalaenopsis a pak ještě takový ten fialový, ale ty šli rychle . Nějak jsem jim dodnes nepřišel na chuť. No, a pak už jenom botanika a botanika. Občas co mi kdo přinesl na záchranu, ale to šlo taky do háje . Nějak se s těmi komerčními hybridy nekamarádím.....

Tak to koukám asi před 15lety ? Uf uf to už máš kytky tak dlouho?

Moje první byla dárek od kolegyň v práci k svátku v roce 2005. Jenže jsem ji nezvěčnila, protože mě ani nenapadlo, že mě to tak uchvátí. Tak jednu fotku mám z 06, kdy nekvetla a pak od 07 kvete velmi bohatě každý rok.[attachment=0]PICT0061-1.JPG[/attachment

Dlouho jsem měl tu Bletillu, ale další orchideje jsem si začal pořizovat tak před 8mi lety. Díky ní tíhnu spíš k terestritům. Ještě si vzpomínám, když jsem byl na škole, tak jsem si z botanické v Malešicích vzal Coelogyne cristatu, ale absolutně jsem netušil, jak se pěstuje a tak jsem jí trouba dal do akvaria na pařez a do tmy a ještě do tepla . Taky zašla. To mi bylo asi šestnáct, takže před dvanácti lety. No, když si člověk veme, že bude rok 2011, tak ho akorát napadne, že to děsně letí.....

No, panečku, to je taky slušný stvol. Líbí se mi kytky s velkými stvoly a nebo naopak malinký prckové, jako je třeba Dresslerella....
http://farm3.static.flickr.com/2569/408 ... fc8cd0.jpg

No tak to je pěkná chlupatinka

Tohle téma se mi akorát hodí,protože mi rozkvetl falenák s nejzajímavějším příběhem. Není teda úplně první, první bylo zřejmě něco oncidiovitýho z výprodeje asi před šesti lety, ale to jsem netušila ani, že je to orchidej a utopila to během pár dnů od koupě. Takže za první počítám radši Alfréda. Bylo to někdy v říjnu 08, kdy můj ted už přítel jel koupit nějaký brikety do Obi a já chtěla jet s ním. Tenkrát asi netušil, jak jsem do něj zamilovaná, tak jsem musela říct, že si jedu pro novou kytku. Co vám budu povídat, kytky mě vůbec nezajímaly, tak jsem popadla nejlevnější rostlinu co tam měli ve výprodeji za 59kč a v hroznym stavu. Ten den jsme ještě jeli do hospody a chudák nebohá kytka musela vydržet do tří ráno zavěšená na opěradlu židle, kde do ní všichni pořád strkali. Byl to fakt zajímavej večer, jeli jsme tramkou na černo, kamarád málem pozvracel policisty, co k nám naneštěstí nastoupili, takže jsme museli vystoupit o několik stanic dřív a pak hodinu čekat na noční autobus a ještě dojít několik kiláků pěšky. Tenkrát byla pěkná zima a Alfréd se vzpamatovával opravdu dlouho, několikrát jsem ho měla venku z květníku, že půjde na kompost. Asi před půl rokem začal vypadat líp a před týdnem rozkvetl. Ani jsem nedoufala, že by byl jiný než bílý nebo fialový, tak z něj mám moc radost.

Zajímavé téma. Přispěji také se svou trochou do mlýna.
Moje první orchidej (jako i mnohému z vás) už dávno odešla do věčných lovišť. Ale pravděpodobně mou první dosud žijící orchidejí je Odontoglossum grande. Už léta ho pěstuji a za tu dobu se mnou prožilo mnoho dobrého i zlého. Na dobré časy vzpomínat nebudu, protože když vám orchidej pěkně bez problémů přirůstá a kvete, tak na tom až tak moc zajímavého neshledávám. Vzpomínám však na dvě nemilé události, které se vryly do paměti mé a možná i té nebohé rostliny.
První byla hned v počátku pěstování tohoto krásného druhu, kdy jsem měl rostlinu umístěnou na otevřeném okně předsíně rodinného domku.Tam došlo při otevření vchodových dveří k průvanu a následnému přibouchnutí okenice. Díky tomu rostlina spadla z prvního patra na dlažbu dvora. Ta se pochopitelně dost výrazně poškodila a několik let trvalo, než vůbec začala znovu růst. Už jsem začínal mít pocit, že mi to asi nikdy neodpustí.
Druhá nezapomenutelné událost pro ni, ale hlavně pro mne bylo předloňské krupobití, které s podivem přečkala celkem v pohodě, leč stala se svědkem pro ostatní druhy téměř apokalyptickým zážitkem, který mnohé nepřežily. Tou dobou jsem byl na cestě do Hradce Králové a mí blízcí stáli před nemilým rozhodnutím mi tuto nepříjemnou událost oznámit.
I tak nevinný koníček, jako je pěstování orchidejí přináší neočekávaná dramata, o kterých by se dal bezmála napsat román...

Moje první setkání s orchidejí byl klasický růžový Phalaenopsis, žijící dodnes. Nikdy jsem ničemu nedávala jméno,ale toto jsem pojmenovala po mé dceři žijící v Německu... Sarlote......
Bylo to myslím před 8 lety....