Kdysi jako začátečník mám za sebou pokusy o zachraňování chcípáků darovaných i koupených, a věřte, ono zbavit se napadené kytky vyjde nakonec levněji, nežli si nechat roztahat po sbírce nějaké svinstvo. Proto nechápu, když máte dvě stejné rostliny a jednu z nich napadenou, proč ji nevyhodíte. Případně ji můžete dát na doražení někomu, kdo orchideje ještě nepěstuje. Připomínám, že na houbové, bakteriální a fyziologické choroby jsou náchylnější kytky s virózou.

Oni jsou dostatečně separe, tak mi to nevadí. Jedno už v koši bylo, ale právě v tom koši se docela probralo a teď vypadá lépe, jak mateční rostlina. Ono napadení není nijak velké, takže pro každý flíček nebudu vyhazovat kytku ne? Jde mi spíš o to, že když si pořídím druh o kterém nemohu vědět, že je náchylný a objeví se na něm houbové onemocnění, tak ho přeci hned nevyhodím, ale pokusím se ho vylepšením podmínek nebo nějakou tou chemií, vyléčit.....

Mám pěknou sbírku botanických papučí. Když jsem koupil rostlinu napadenou hnilobou báze, většinou zašla, i když to někdy trvalo až 3 roky. Od té doby vím, že se vyplatí koupit raději dražší, větší a zdravou kytku, nakonec na tom ušetříte. Něco prostě v bytě nejde- vidím to zvláště na semenáčích. Některé rostou ve skleníku 3x rychleji, některé rostou stejně nebo i lépe v místnosti. Nedá se to určit podle rad v literatuře- rostou mi i některé špeky, které dělají problémy i botanickým zahradám. Kvalitní sbírku vytvoříte selekcí rostlin, kterým se ve Vašich podmínkách bude dařit, nikoli zachraňováním mrzáků chemickým arzenálem. Budete mít zdravější kytky i rodinu.

Je fakt, že u papučáků je hniloba nebo houbové onemocnění zkáza. U rostlin s pahlízami se to dá řešit zlepšením podmínek ne?
A mrzáky ani nekupuji. Zachraňuji jen rostliny, které jsem vlastní chybou do tohoto stavu dostal a jsou pro mě vzácné nebo zajímavé....

Ono je dost podstatný rozdíl pěstování v bytě a ve skleníku.
V bytě asi nikdo nebude chtít příliš chemie. Ani to není tolik nutné.
Ve skleníku, často také ve vitríně, se ůplně bez chemie těžko kdo obejde.
Záleží na mnoha faktorech. Ať už vlhkost, prodění vzduchu aj. Při nízkých stropech je náchylnost vždy vyšší. Prostě platí také poměr množství vzduchu a množství rostlin v prostoru.
Snad z toho ale nikomu nevyjde, že nejvyšší , ne li jediný správný cíl je pěstovat rostliny v bytě.

chci se zeptat, pouzivate nekdo quadris? na co vse ho pouzivate, jake mate zkusenosti? je dobrej? diky.

Miro, Quadris je to stejné jak Ortiva. Používá se hlavně ve vinohradu. Je patrně výhradně preventivní. Také o něm budu uvažovat s použitím na orchideje.

Chtěla bych se zeptat, zda má někdo zkušenost s černou hnilobou u catleyí, moje rostliny trápí tato choroba jen přes zimu. Letos jsem se rozhodla je téměř nezalívat a udržovat v klidovém stavu bez růstu a přesto mi opět odešly dvě Ještě po novém roce vypadaly v pohodě a pak nastal klasický scénář, černání listů a jejich rychlý opad...vím, že vzniká spojením voda, vlhko a nedostatek čerstvého vzduchu...chtěla bych poprosit o radu jaký přípravek použít hlavně jako prevenci při zimování kytek ..děkuji

Zkušenost nemám ale ještě bych přidala chladno a málo sluníčka kde jsou umístěný rostliny? Já jsem měla dřív katleje na okně na jihu v zimě tak k 15°C nejnižší pokles(měla jsem teplejší druhy)Já bych je dala na jiné okno zřejmě se jim na okně kde jsou teď v podmínkách kde jsou –nelíbí. Řekla bych, že klidové období s nějakým hodně snížením zálivky také nemají mít .

Rostliny mám přes léto venku na čersvém povětří, v zimě v pokoji na severní staně, teplota kolem 16-18 st. Na jižní okno dávám, jen ty, co se chystají kvést..jinak to holt nejde, nevejdu se určitě ty zimní podmínky nejsou ideální, ale opravdu nemám jinou možnost....ještě jsem slyšela o možnosti preventivně postřikovat rostliny postřikem dezinfekce na ruce, která se používá třeba v nemocnicích...působí především proti plísním a houbám, ale zatim nemám odvahu to vyzkoušet