HAKI píše:
Tak mě řekni čemu má už člověk věřit?
Haki, šel jsem si to ověřit a musím se omluvit, mělas pravdu! Cituju z učebnice Fyziologie rostlin (Procházka, Macháčková, Krekule a kol.): "Houbovitá struktura kutikuly umožňuje pomalý transport vody a v ní obsažených živin. Tato propustnost je větší při ovlhčení povrchu listu, kdy se zvyšuje hydratace a bobtnání kutikuly. Zvláště pektinové látky prostupující kutikulou vytvářejí souvislé struktury s dobrou vodivostí pro roztoky až k povrchu buněčných stěn, jimiž poté mohou volně difundovat. Naopak funkce průduchů při vstupu látek aplikovaných ve vodném roztoku na povrch listů je zatím nejasná." Je vidět, že už jsem ze školy dlouho...
Ovšem dále: "V žádném případě nelze předpokládat, že by foliární (listová, pozn. tommy) aplikace a příjem živin nahradily příjem kořeny.... Část aplikovaného roztoku se vůbec na povrch rostlin nedostane a příjem z kapiček, které na povrchu ulpěly, závisí na klimatických podmínkách během aplikace a po ní. Například brzký déšť živiny rychle smyje, zatímco slunečné počasí zkoncentruje roztok, který na listech ulpěl, a důsledkem může být i popálení listů.
Alespoň jeden příklad. Ve formě močoviny, superfosfátu a draselné soli byl roztok živin aplikován na porost ječmene (Nátr et al. 1971). V souladu s literárními údaji bylo z množství aplikovaných živin povrchem listu přijato v průměru 14% s kolísáním hodnot od 2 do 35% v závislosti na době postřiku, koncentraci roztoku apod." Konec citátu.
Takže ještě jednou omluva, byl jsem si dost jistej a neměl pravdu. Ovšem k tomu ječmeni: vzhledem k tomu, že jako tráva má průduchy na obou stranách listu, by mne zajímalo,
kolik těch živin šlo přes kutikulu a kolik přes průduchy...
Ale tu Nátrovu práci už dohledávat nebudu, nicméně pokud by to někoho zajímalo: Nátr, L., J. Purš & V. Bezděk (1971): Rost. výroba 17: 519.
T.