Více jak 1000 cattlejí, pafíků má také mnoho, ale zde si substrátem nejsem jistý

Spomenul som si, že mám dome ešte malý zbytok topoľovej kôry, v ktorej som začínal pestovať orchideje na začiatku, keď som mal 2-3 rastl. Odvtedy nepoužívam, lebo sa mi ju nepodarilo zohnať vo väčšom množstve (pôvodne som si trochu opatrne nalúpal zo stromov).
Zalial som teda kôru destilkou a nechal 3 dni vylúhovať ... výsledné pH 5.5 - 5.6 Merané pH sondou, ale už je stará a tak netuším, ako presne meria. Ak máte niekto možnosť, skúste premerať - ja musím najskôr kúpiť novú sondu ...
Ako substrát ostala topoľová kôra iba u jednej rastliny - je tam od r. 2014, komplet obalená koreňmi. Boli to hrubé kusy 3-5 cm. Pár kúskov zvrchu sú stále pevné, tvrdé, nerozpadávajú sa. Na dne to môže byť iné ...

Kůru používám ve směsi, borovou, piniovou a topolovou. Dával jsem tam i modřínovou. Poněkud mě udivuje péče o pH, zvláště u začínajících pěstitelů. Sám se o pH téměř nezajímám, snad s výjimkou když sestavuji nové hnojivo. Měření vodivosti zálivkové vody a správné hnojení je důležitější.

Loni jsem přešel na dešťovku a omezil hnojení a podařilo se mě kytky vyhladovět a vyrobit u nich nedostatek vápníku. Díky tomu, že léta seju jsem zamordoval dost kytek a pozoroval jsem skoro všechny známé deficience. Největší zrada je vápník, viděl jsem specifické příznaky jen u Miltonií a jediného druhu Dendrobií, jde o usychání listů od špičky.

Používám demivodu a RO podle zde uvedeného schématu. K překyselení a nedostatku Ca, Mg tedy by nemělo dojít.

pH je zásadní- na substrátu je problém to zjistit a u staršího substrátu je dané hlavně hnojením. Jenže při výsevech to praskne. Pokud u epifitů není mezi 5 a 6, semena nevyklíčí a semenáčky chcípnou. Ve sterilném mediu s pH nehýbou houby, bakterie a zálivka, pH mění jen spotřeba živin semenáčky a výsledek je, že pH pomalu klesá i silně pod 5, takže se to po čase projeví. Nejdřív zástavou růstu a pak začnou semenáčky žloutnout, což je nejvyšší čas pro přepikýrování nebo vylahvování. Terestrity, hlavně Paphia, chtějí vyšší pH, ale ne všechny, třeba P. barbatum chce pod 6. V substrátu není vůbec jedno, jestli převažijí dusičnany nebo amonium, jedny alkalizují, druhé okyselují a k tomu se přidává vliv zálivkové vody.

Jednou mne napadlo změřit pH ve flašce když jsem rostliny vylahvovával. Nikdy jsem to nedělal . Naměřil jsem 3,5 pH . To mne zaujalo a hned jsem proměřil všechny flašky co jsem vylahvoval. Už od pohledu bylo vidět, že pH je špatné a rostliny moc nerostly.
Od té doby raději přepíchám rostliny nejméně dvakrát nebo třikrát.

Pozor, díky elektronice spadla cena pH metrů z nějakých 20 000 na něco přes 1000 a v poslední době stojí kvůli dovozům z Číny jen pár stovek. Cena měřáku je srovnatelná s cenou jedné kytky. A některé firmy dodávají s mašinkou i pufry na kalibraci. Je potřeba citlivost jedna setina kvůli chybám při kalibraci i při měření, pro kytky je rozdíl desetina OK. Takže je pryč pouhé hádání proč orchidea nejde, což je často.

Ještě bych chtěl poznamenat, že pH lze měřit jednoduše a prakticky sadou pro akvaristy se směsí indikátorových barviv. Osobně používám tady tento produkt: https://www.akvarista.cz/eshop/products ... en-test-ph
Jak můžete vidět na fotce: file:///home/karel/Sta%C5%BEen%C3%A9/2000-000184c34195c411f-1.webp , je barevná stupnice řešena celkem ideálně pro nás pěstitele, poněvadž k zásadním barev. změnám dochází právě v onom důležitém zlomu, kolem pH 6. Tedy Žlutá = cca 6, přechody do oranžové již jsou kolem 5.5, naopak zelené tóny = blíží se sedmi. Namodralý odstín, vysoké pH nad 7 a více.
Někdo by mohl poznamenat, že tato souprava je nepřesná, na rozdíl od pH metru, což je pravda, jenže tu jsou velká ALE ve prospěch kapací soupravy:
a) nemusíte nic kalibrovat, ani kupovat baterie a podobně. Podle mých zkušeností jsou pH metry náladová zařízení a že je pH přesně např. 5.7 jsem jim nevěřil, což se i potvrdilo, protože jiný pH metr zas ukazoval nějakou odchylku.
b) testujete okamžitě a barva nelže! Elektrodu pH metru uchováváte v KCL a před použitím ji musíte koupat v destilce. Nevím jak je to u různých modelů, ale v práci jsem musel čekat kolem 10 minut, než se elektroda v měření ustálila.
c) určíte pH z mililitru tekutiny i méně! To u elektrody není možné.
d) pro pěstitele není nutné znát přesné pH, tedy je-li pH 5,63, nebo 5.78. To je důležité v laboratoři, nebo pokud děláte odbornou, vědeckou studii, ale z praktických důvodů to je celkem jedno. Jak si na ty barvy zvyknete, dostanete odstíny do oka a budete pH určovat zkušeně a s jistotou a to z kdejaké kaluže, nebo vodoteče v lese.
V pěstitelské praxi je tedy podstatné, zda-li pH je, nebo není v optimálním rozmezí. Prolejete květník malým množstvím vody, ideálně rozprašovačem a co proteče zachytíte v ampulce. Výrobce uvádí 5 kapek na ampuli, ale to je jen proto, abyste produkt rychle vypotřebovali. Ono stačí na pár mililitrů zkoušené vody, jedna kapka barviv a odstín vidíte velmi jasně.
Pokud je barva do oranžova, jedná se obvykle o příliš kyselé prostředí, tedy pokud kytka vykazuje nějaký růstový problém, naopak zelená může znamenat, že pH je vyšší než optimum. Přechody do modra, to už je úplně špatně, takové pH má třeba naše studniční voda s vodivostí 700 uS. Červená barva=OK pro masožravky.
Jednoduše můžete i nastavovat hnojivý roztok, aby byl ve (žlutých) hodnotách kolem 6. Přidáte pár kapek sírovky(3 - 5% např.), zamícháte, nalejete do ampulky, kápnete roztok barviv a hned víte, na čem jste. Pokud nestačí, opakujete. Není třeba pokaždé měřit takto pH, pokud znáte ke konkrétnímu hnojivu a jeho koncentraci dávku kyseliny.
Tento konkrétní produkt by se dal nahradit nákupem příslušných indikátorových barviv. Jsem zhruba přesvědčen, že se v tomto případě jedná o methyl červeň a bromthymolovou modř, nebo něco podobného. Snad nekecám, ale těch barviv co se mění v onom rozsahu zas tak moc není.
Osobně věřím v důležitost hodnoty pH, nicméně si myslím že kytkám je celkem jedno, je-li to 5.7, nebo 6, protože po průtoku substrátem si to stejně odlítne nahoru, či dolů. U acidofilních je to jasné, ale máte-li sbírku různých rostlinných skupin, je riziko držet pH příliš dole (5.5) a je lepší zalévat kolem 6, případně i více, ale většina pokojovek pH nad 7 nemusí a pokud ano, měl by jejich požadavkům odpovídat substrát.

Ano, indikátory v roztoku fungují dobře, jediná podmínka je bezbarvý měřený roztok. Jsou také rychlejší. Ale chtěl bych upozornit na zradu pro oba typy měření- je potřeba při vyluhování substrátu mít aspoň trochu solí, protože substrát mění ionty s zálivkovým roztokem a čistá voda zůstává vodou, není co vyměňovat. Naštěstí většinou nějaké zbytky solí z hnojení většinou v substrátu jsou. Substrát se chová jako měnič iontů, třeba jako zcela nerozpustná kyselina- má nějaký poměr iontů kovů a iontů vodíku a když je to samý vodík, jako u spadané borové kůry z z lesa, naváže kůra ionty kovů z hnojiva a z hnojiva je kyselina. Proto staří pěstitelé, kteří o pH nic nevěděli, zavrhovali jakékoliv hnojení. Jenže po přesazení do substrátu s borovou kůrou kytky rok nerostly, dokud se zálivkovou vodou nebo činností bakterií pH nedostalo na únosné hodnoty. V horším případě orchidea chcípla. Díky tomu strach z hnojení přetrvává dodnes. U substrátu s nastaveným pH orchideje snesou i víc než 1g/l zcela bez potíží. Nejčastěji užívané medium pro výsevy Murashige- Skoog má 4 g/ l a i když je lepší ho ředit na půl, ukazuje to bezpečnou horní hranici koncentrace hnojiva. Při intenzivním hnojení je ovšem třeba substrát oplachovat, aby se soli v substrátu nezkoncentrovaly přííliš.