tommy - prosím, nenaťahujte sa o slovíčka, percenta, čísla ... Nejde o to presne stanoviť, koľko ľudí berie priemerný plat a koľko zase žije pod hranicou chudoby. Vždy sa nájde dostatok ľudí, čo majú nazvyš, ale Míra má proste pravdu v tom, že väčšina ľudí nemá na rozhadzovanie. A pri súčasnom zdražovaní si bude musieť každý stanoviť "priority", do čoho vloží svoje peniaze.
A hlavne - virens zakladal túto tému za úplne iným účelom. Takže ak máte nápad, ako ušetriť, sem s ním ...

cheron, sice jsem z toho nezačal dělat politickou diskusi já, ale okřiknete jen mne, fajn. Jen reaguji na generalizující výkřiky "od pasu", ničím nepodložené. To prostě nemám rád.

Ale dobře, co se týká tipů na úsporu energie doma, asi nemám žádné jiné než ty, které jste již jmenoval. Tedy co nejúspornější zdroje. Kolega z práce, který elektrice rozumí, nainstaloval spoustu vychytávek ohledně svícení, nikdy nenechává spotřebiče ve stand-by režimu, a dosáhl zajímavých úspor (přesné číslo si nepamatuji), ale bylo to za cenu nějakých vstupních investic. Ušetřil i na tom, že si všechno dělal sám, pokud si to člověk nechá montovat, bude rentabilita možná diskutabilní - nedokážu spočítat, jen hádám.

Ve skleníku: pěstuji to, na co energeticky mám. Nezkouším mičurinské postupy s otužováním citrusů za polárním kruhem, nepůjde to. Kaktusáři to vždycky v zimě řešili přichycením folie zevnitř ke konstrukci skleníku, ale jejich kytky v tomto období nerostou, takže snížení intenzity světla tolik nevadí. Melokaktusy a diskokaktusy se zimují na parapetu okna v bytě. Hodně kaktusářů pěstuje kaktusy mrazuvzdorné, které při absolutním suchu v zimě snesou i -20 stupňů - sklerokaktusy, pediokaktusy, navachoje. U orchidejí - nevím. Měl jsem plejonky, ty jsem na zimu dával do lednice, takže vyřešeno. Už je nepěstuji, změnily se mi podmínky, takže nezvládám jarní rašení.

Cheron, když jsem míval ještě první skleník pod sklem, podepínal jsem na zimu folii a bylo to bezproblémové. Makrolonem to odpadlo. Druhý skleník mám zasklený 5mm sklem pak je vzduchová mezera cca 5mm a pak 10mm makrolon. Navíc je skleník zděný a pak zateplený zevnitř i zvenku polystyrénem. Přední stěna je opět sklo a za ním makrolon. Na bocích jsou okna (makrolon) 150x150cm, která zevnitř ještě podepínám bublinkatou oboustrannou folií. Přes léto jsou tam jen samotné rámy se síťovinou proti kočkám.

tommy - moju poznámku na Vás som nemyslel ako okriknutie. Ak to tak vnímate, tak sa ospravedlňujem. Myslel som to v naprosto kľudnom, pokojnom duchu, aby sme sa tu nenaťahovali o presných číslach ... A platí to aj pre ostatných, samozrejme.

Váš tip od kolegu z práce je presne to, čo táto téma požaduje. Proste aspoň aký-taký nápad, ako aspoň trochu ušetriť.

V každém případě je perfektní používat elektronické radiátorové hlavice, u kterých lze nastavit dva teplotní režimy na jeden den případně jeden, který lze nastavit na komfortní a úspornou teplotu. V baráku používám dvě a to v každé místnosti jinak a to podle využívání. Například v koupelně zapne teplo v 6 ráno do 8 hodin a pak teplota poklesne. Opět se zvýší až v 18 hodin a poklesne ve 20 hodin a nízká je po celou noc až do rána do 6 hodin. Když jsem chodil do práce, tak hlavice zapínali v 5 ráno abych v 6 vstal do tepla a v 7hodin když jsem odcházel, tak sjeli na úsporný režim a komfortní nastavili hodinu před příchodem z práce abych přišel do tepla. Ve sklenících mám nastaven jeden režim a to na den a to celý a úsporný najíždí se setměním a jede opět až do rána. Zatím se mi nejvíce osvědčili hlavice HR20 od Honeywelu, které mně běhají skoro 20 let ale některé budu muset vyměnit ne proto, že by přestali fungovat ale bohužel se na displeji ztrácejí části čísel a tak se těžko odhaduje správnost nastavení. Tužkové baterie v nich vydrží 2 roky. Další úsporou je celkové snížení teplot ve skleníku a řízení zapalování plynového kotle v noci teplotou ve skleníku, kde mi dálkové bezdrátové čidlo dává povel pro zápal. Navíc jsem ještě přijímač osadil do spínacích hodin kdy i během noci mám sepnut proud do kotle na půl hodiny a na půl hodiny je vypnut takže i když čidlo dá povel, tak kotel nezapálí ale skleník nijak netrpí, protože když kotel nahřívá , tak teplota o několik stupňů přeleze spínací teplotu a zapalovací teplota opět cca o 1,5°C poklesne pod nastavenou spínací teplotu než kotel zapálí. Tyto hlavice umí cca 15-20% úsporu plynu. Jsou velice spolehlivé a hlavně velice jednoduše a srozumitelně nastavitelné. Má to výhodu, že je vše hlídáno automaticky a není potřeba nikam lítat a dělat něco ručně navíc je teplota vždy když je potřeba a kde je potřeba. Do ložnice jdu do 18ti °C ale po 22hodině sjede teplota na 15°C a je tak až do 19hodin druhého dne, kdy temperuji ložnici abych nešel do zimy.

Jak jsem psal zde do fóra ( stavba skleníku) že mám měřidla na skleník plyn a el. Tak už nemám na plyn.
V neděli ve 2 hod mě hlásil mobil poruchu kotle ve skleníku. Moc nemrzlo tak jsem brzy ráno šel kontrolovat kotel . Odpojil jsem termostat a proklemoval svorkovnici. Výsledek 0. Dal jsem el. přímotop a v pondělí jsem zavolal servis a v úterý přijel opravář. Po půlhodině nezjistil žádnou závadu jen kotel netopil. Odpojil přívod od kotle a zjistil , že nejde plyn. Odpojili jsme plynoměr a plyn šel. Takže zadřenej plynoměr. Byl starej ale nový se nedal sehnat . Dostal jsem ho od kamaráda , že ho plynaři zapoměli sebrat při výměně. Že stejně půjdou do šrotu. Přesto sloužil asi 15 let. Dlouhodobou spotřebu mám zjištěnou a tak mě moc chybět nebude ale přeci jenom každé zateplení se celoročně pozná jen podle spotřeby.
Celý provoz skleníku hlídá termostat s 3m prodlouženou sondou abych se dostal mírně nad rostliny.
Denní teplota je nastavena na 19°C a noc na 15°C. Teplota ale klesá na 14°C než se po sepnutí topení rozehřeje. Denní teplota když svítí slunce tak se dostává i ke 32°C kdy spíná ventilátor. ( v zimě odpojenej) Uvažuji o nějakém levném slunečním kolektoru který by na podzim a jaře udržoval teplotu ve skleníku abych nemusel topit. Nádrže 2m3 mám vedle ve zrušeném studeném oddělení skleníku. Jak mě to počítali tak by stačila teplota v nádržích kolem 45°C. Reálné je to od konce března do půlky října. Skleník je 45 starý sice boky jsou 3 skla lepená chemoprenem a vršek 2 skla. Chtělo by to znovu rozebrat, vyčistit a slepit silikonem. Myslím, že by to pomohlo víc jak nějaká složitá technická řešení. Skleník svým tvarem nelze jednoduše zateplit a snad jen na střechu rolovat rotaflex. Je to ale jen 12m2. Už do toho nechci moc investovat.

Sice se opakuji, ale když je téma otevřeno, tak připomínám. Stále má smysl uvažovat o topení tepelným čerpadlem.
Nejlevnějším tepelným čerpadlem - klimatizací. Uváděná účinnost u běžných momentálně prodávaných je 4 . Hodnoty v ideálních podmínkách bývají velmi vysoké, až ne moc uvěřitelné. 4 ale v praxi dosažitelné je, nemělo by být pod 3. Samozřejmě v extrémních mrazech je to špatné. Klimatizace se hodí do větších skleníků, v malém skleníčku by bylo asi příliš komplikací. Komplikací bude regulace. U běžných levných jednotek zřejmě nebudou typy umožňující regulaci teploty, výkonu, jak by si kdo ve skleníku usmyslel. Ale jako hlavní zdroj tepla to jistě jde.
Osobně ve skleníku klimatizací netopím, mám jednotlivé části menší. Ve skleníku mám jen vykuchané ledničky.(taky tepelné čerpadlo) Hlavní zdroj tepla mám světla. S klimatizací topíme jako s jediným zdrojem v domě.

S plynoměrem se mi stalo něco podobného, ale plyn šel jen plynoměr "vzdychal" jakoby z posledního. Volal jsem na plynárnu co s tím, bylo asi 3dny před Vánocemi a oni, že nejsou lidi ať vydržím, že to mají zapsané a přijedou. Trnul jsem strachy, že to přestane jít úplně, ale nestalo se tak, plyn pořád šel. Tak jsem běhal do sklepa to kontrolovat a když už bylo 3.ledna a nikdo nepřijel, tak jsem se rozhodl tomu pomoci a zavolal jsem tam, jak to bude s opravou. Snad do hodiny se dostavili na výměnu.

Před několika lety jsem mněl také najednou problémy s plynem. Nešel vůbec. před plynoměrem je redukčák, který má malou trysku a hodně záleží také na kvalitě plynu tedy na jeho vlhkosti. Plyn byl vlhčí a tak mně tryska prostě zamrzla. Pak spadnula i ochrana. Musel jsem plynoměr nahřát fénem a nahodit ochranu. Ihned jsem budku s plynoměrem uvnitř zateplil a na jaře opláštil zvenku polystyrenem. Od té doby mám klid.

Jen tak pro srandu. Příroda je mocná čarodějka. Vzhledem k tomu, že defakto nebude co ztratit, tak chce využít všech zkušeností, které se naskytnou. Třetím rokem už pěstuji zeleninu zcela jinak, naprosto bez topení jek krytím. 25.ledna jsem sázel brambory a vyséval ředkvičku do foliáku (ne folie ale makrolon) To dělám už třetím rokem a brambory sklízím cca v půlce května. Totéž dělám se zeleninou, kterou mám už k těm bramborům jako je kapusta a květák. Na podzim jsem zkusil počátkem listopadu vyset klasický hlávkový salát. Ten jsem rozsázel mezi zeleninu, kterou jsem tam ještě měl, takže na fotech jsou vidět mezery. Salát jsem rozsazoval ve velikosti cca 5cm. Vše jsem jen zakryl viz fota. Prošel několika mrazy -15°C a běžně do -8°C. I přesto, že nejde o zimní listový salát a běžně zmrzne tak roste a předpokládám, že v březnu budu mít už salát dorostlý pro spotřebu. Zeleninu mám taktéž už vysetu a půjde tam tak za 15 dní. Protože jsem to zpočátku dělal jen jako pokus, tak jsem přemýšlel i nad orchidejemi. Od známých co byli na výletech za orchidejemi jsem slyšel, že různé druhy orchidejí ve vyšších polohách byli ráno ojínělé a oni škrabali skla. Postupně jsem začal ve sklenících snižovat teploty i zálivku, protože v zimě je i vysoký pokles světla. Kupodivu nejen, že se jim nic nestalo ale naopak zdravotní stav se zlepšil, dobře rostou i kvetou. Právě kvete i Angraecum, které je teplé - Madagaskar a klidně si lebedí v +15°C a navíc zatím nasadilo nejvíce květů. Když se člověk zamyslí, tak proč ne? Stále myslíme na teploty v zimě a přitom nám nedochází, že i v létě teploty obzvláště noční klesnou klidně na +8°C a týden leje jako z konve a rostliny neshnijí při letnění ba naopak tak proč by tomu tak nemohlo být i přes zimu? Příroda je mocná čarodějka a rostliny se umí přizpůsobovat až neuvěřitelně. Jen to chce odvahu něco zkusit.